Nové Volvo XC90: Už je to tady!

0

[av_gallery ids=’8597,8598,8599,8600,8601,8602,8603,8604,8605,8606,8607,8608,8610,8611,8612,8613,8614,8615′ style=’thumbnails‘ preview_size=’portfolio‘ crop_big_preview_thumbnail=’avia-gallery-big-crop-thumb‘ thumb_size=’square‘ columns=’5′ imagelink=’lightbox‘ lazyload=’deactivate_avia_lazyload‘]

Původní Volvo XC90, ač přišlo na trh trochu pozdě, bylo trefou do černého. Velké, prostorné, pohodlné a bezpečné auto imponovalo movitějším rodinám. Jenže nástupce ne a ne se dostavit. Připomínalo to hru Čekání na Godota.Na rozdíl od něj ale velké SUV konečně dorazilo. Přitom se mu povedlo ještě ukázat nový směr, jakým se bude automobilka v příštích letech vydávat. Pohledem na něj si už teď dokážeme představit další exempláře, třeba menší XC60.

Ale zpět k největšímu modelu švédské automobilky. Téměř pět metrů dlouhé a dva metry široké plnoformátové SUV dostalo lahodně čistý švédský design, jak jinak. Hlavním poznávacím znakem má být příď s masivní maskou chladiče, jejíž mřížky se mění podle verze vozu. A pak jsou tu LED pro denní svícení ve tvaru položeného písmene T. Odkazují na Thorovo kladivo, předmět severské mytologie. Líbí se nám ale i to, že Volvo přes velké změny pořád jasně identifi kujete. Třeba díky brzdovým
světlům situovaným na výšku.

O XC90 jsme už podrobně psali krátce po jejím oficiálním představením. Teď jsme do ní také konečně usedli. Volvo slibovalo nejluxusnější interiér, jaký kdy ve svém autě nabídlo. A musím se přiznat, že závazek splnilo na výbornou. Jako první se nám totiž dostal do rukou model s kabinou čalouněnou dvoubarevnou kůží. Nové sedačky jsou dokonalé. Stejně tak skvěle vypadá nelakované dřevo, které ze všeho nejvíc připomíná staré parkety v luxusním činžáku. Vytváří to parádní atmosféru. Švédská čistota pak zavelela k pořádku.

Prostor a pohodlí

Volvo bude bojovat s konkurenty jako je BMW X5, ale myslím si, že díky prostornému interiéru o něm začnou přemýšlet i ti, co předtím uvažovali o oblíbeném gigantovi Mercedesu GL. Za 41 500 korun si totiž můžete pořídit třetí řadu sedadel, která ovšem není jen nouzovým řešením. Osobně jsem se dozadu samozřejmě nevešel, ale lidé do 170 cm by problém mít neměli. Sedadla jsou poměrně velká a dobře se k nim přistupuje. Prostoru je hodně i ve druhé řadě, místo na nohy nejvíc připomíná Škodu Superb. O pohodlí úplně vpředu snad už ani není potřeba nějak polemizovat.

Volvo si dokáže posádku pořádně hýčkat. Vyhřívání sedadel, chlazení, masáže… Pěkné. A jestli se vám právě na účtě povaluje navíc zbytečných 100 tisíc korun, máme pro vás jednu dobrou radu, jak je utratit. Kupte si sadu 19 reproduktorů Bowers & Wilkins. Hrajou přímo božsky a to i díky subwooferu integrovanému do šasi vozu. Aparatura nabízí i spoustu nastavení, zvolit si můžete třeba režim, který připomíná prostředí koncertní haly v Göteborgu.

Všechny systémy a navigace se ovládají dotykově přes velký středový displej. Je situovaný na výšku a tak může vzdáleně připomínat obří obrazovku v Tesle, ale spíš bude podobnější vašemu smartphonu. Má dokonce i hlavní tlačítko dole uprostřed. Vzhledem k tomu, že testovací vozy byly předprodukční, některé funkce ještě nešly nebo běžely špatně. Chování systému je ale rychlé, menu přehledné. Jen se pak můžete ztratit v plejádě funkcí a nastavení.Na vývojářích z Volva je mi ale velmi sympatické, že byli na místě, ptali s novinářů na názory a slibovali, že případné chyby do zahájení prodeje napraví. Auto se v Česku objeví v červnu.

Až se tak stane, bude na výběr několik možností. Vždy ale půjde o čtyřválce. Benzinové T5 AWD a T6 AWD budou spíš minoritní volbou, stejně tak hybrid T8 Twin Engine. Češi se nejspíš, jako většina Evropanů, zamilují do dieselů. U nich je možnost D4 s předním pohonem nebo D5 jako čtyřkolka. Nejprve jsme tedy vyrazili na zhruba stokilometrovou cestu s touto jednotkou. Řadil nám osmi stupňový automat Geartronic, který je součástí standardní výbavy pro všechny.

Auto stojí na nové platformě SPA, na které se budou vyrábět i další modely od řady 60 výš. Zajímavostí je například listová pružina z kompozitního materiálu umístěna napříč na zadní nápravě. Připlatit si můžete i za vzduchový podvozek, který mění tuhost podle zvoleného jízdního režimu. Za každou cenu je ale Volvo vždycky přednostně komfortní. Měkoučké tak, že vyhladí sebemenší nedostatky jakkoliv hrubého povrchu. Budete ho milovat na dlouhých cestách a to i na těch špatně vyasfaltovaných. Auto vám rozdá hodně klidu a pohodlí.

Je trochu škoda, že Volvo nešlo po vzoru Audi cestou hliníkového šasi. Místo něj používá bórem legovanou ocel. Ta je sice také lehčí, ale ne tolik jako aluminium. Auto je tak pořád poměrně těžké, podle výbavy a motoru se jeho hmotnost pohybuje mezi 2,1 až 2,35 tunami. Jednotka D5 má na práci s touto masou výkon 225 ko ní a točivý moment 470 Nm. Na průměrnou dynamiku to stačí, stíhací jízdu ale nečekejte. Není to vyloženě špatně. Motor odevzdává svou sílu pěkně hladce, bez prodlev a akceleraci před posádkou maskuje i auto samo svou velikostí. Na bleskovost šestiválců od BMW ale nedosáhne, to je jasné.

Typického řidiče Volva to však vůbec nebude vzrušovat. Ocení obrovské množství bezpečnostních asistentů, komfort a solidní kvalitu zpracování. Nebude mu vadit mdlé řízení a fakt, že v utažených zatáčkách má tohle obrovské auto povinnost jezdit pomalu a bez větších výtržností. A to i přes fakt, že je jinak dobře vyvážené a ani se příliš nenaklání. Kvůli vysoké váze přichází nedotáčivost ke slovu prostě brzo.

To ale tak úplně neplatí pro plug-in hybridní verzi T8 Twin Engine. Ta spojuje dohromady dvakrát přeplňovaný benzinový čtyřválec (turbem i kompresorem) a elektromotor. Spalovací jednotka vpředu, elektrická vzadu a rázem je z vozu čtyřkolka. Navíc pěkně silná. Výkon má hodnotu 400 koní. Auto se dá dobít ze zásuvky a ujede pár desítek kilometrů čistě na elektřinu, nebo si ji díky nastavení můžete nechat na později.

Tabulka slibuje 2,5 litru benzinu na 100 km, je ale jasné, že výsledek bude záležet hlavně na řidiči, kdy, kde a jak s autem pojede. Verze T8 už opravdu jede. Stovku pokoří za 5,9 sekundy, přičemž vydává mix zvuku vytočeného spalovacího motoru a bzukotu tramvaje. Totéž, když brzdí.

Ačkoliv je kvůli náloži baterií logicky nejtěžší ze všech, v zatáčkách toho předvede víc. Ve sportovním režimu se totiž elektromotor plně zapojí do práce a pomáhá se zatáčením co mu síly stačí. Obloučky jsou rázem lépe vykroužené a rychlejší. Proto jsme se také za volantem T8 bavili. Je tu ale jeden problém. Stojí hodně peněz a na rozdíl od některých západních států, u nás vám na hybrid stát nedá ani korunu.

Mohl bych popsat půlku časopisu bohatou výbavou, se kterou nové Volvo XC90 přichází. Zejména pak z oblasti bezpečnostních asistentů, na kterých švédská automobilka staví svou image. Je jich opravdu moc. Na to si ale necháme některé z budoucích vydání 4×4 AM. Testovací vozy se už totiž blíží naším směrem.