Hyundai ix35 2.0 CRDi: jen diesel to může být

0

[av_gallery ids=’5066,5067,5068,5069,5070,5071,5072,5073,5074,5075,5076,5077,5078,5079,5080,5081,5082,5083,5084,5085′ style=’thumbnails‘ preview_size=’portfolio‘ crop_big_preview_thumbnail=’avia-gallery-big-crop-thumb‘ thumb_size=’square‘ columns=’5′ imagelink=’lightbox‘ lazyload=’deactivate_avia_lazyload‘]

Musím říci, že tato korejská novinka vyráběná na Slovensku svým příchodem zcela určitě zamíchá kartami. Hyunadi totiž přivedl na trh kvalitní, dobře vypadající a schopný vůz, který ovšem není přehnaně drahý. O tom, že výrobce zvolil doslova skvělou taktiku, svědčí tisková zpráva, která mi před časem přistála v e-mailové schránce a která oznamovala, že během jednoho měsíce překonaly objednávky evropských zákazníku číslo 33 000.

Jedním z důvodů nebývalého zájmu je jednoznačně vzhled. První náznaky toho, co si designéři v Rüsselsheimu připravili, byl koncept ix–onic. Ten se světu ukázal minulý rok a vzbudil velkou pozornost. Především proto, že byl dosti odvážný a jednomu se nechtělo věřit, že něco takového začne sjíždět z výrobních linek. Jenže Hyundai sebral všechnu odvahu, vypustil do světa model ix35 a udělal moc dobře.

Řečeno odbornou terminologií se jedná o takzvané fluidní tvarování. To ovšem nehraje žádnou zásadní roli, důležitá je realita. Na silnici působí novinka nesmírně suverénně, a to především díky rozměrné šestiúhelníkové masce chladiče, která mu propůjčuje skoro až zlý výraz. Zboku vás určitě zaujmou linky táhnoucí se od předních i zadních světel a nakonec ani zádní partie nejsou vůbec ošklivé. Když si vzpomenu na Tucsona, kterého tento vůz nahradil, musím se smát. Představte si, že bychom oba dva postavili vedle sebe. Chudák Tucson by vypadal skoro až trapně. Hyundai udělal v tomto směru obrovský skok kupředu a já mu za to tleskám.

 

Interiér made in China?

Hned první návštěva interiéru ve mně vyvolala vzpomínky. Vzpomínky na taková ta nechvalně proslulá čínská auta, které měla uvnitř aroma, jako kdybyste si sedli do čínské boty. Hyundai ix35 měl aroma podobné, i když zdaleka ne tak silné. Ale to jen tak na okraj. Nějaký ten voňavý stromeček by tento ryze subjektivní problém odstranil.

Kabina automobilu působí velmi solidním dojmem. Potěšily mne sedačky kombinující kůži a čalounění, respektive různé odstíny barev. Světlejší a tmavější béžovou jsme našli také na palubní desce a na dveřích. Opět musím Hyundai pochválit, i když interiér působí trochu plastově, rozhodně ho nemůžu označit za fádně šedý.

Ergonomie dobrá, nikoli bezchybná

Řidiče určitě potěší příkladná ergonomie. Ovládání jednotlivých systému je intuitivní a jednoduché. Dokonce i to modré podsvícení, nad kterým jsem v posledních několika testech této značky lamentoval už lze konečně ztlumit do takové míry, aby vás v noci neoslňovalo. Takže tu máme ideálně zpracovaný vnitřní prostor? Ale kdepak, vždycky se někde na něco zapomene. Korejští vývojáři třeba zapomněli na to, že když je tlačítko palubního počítače umístěno na palubní desce, je to sice super, ale když je přesně za volantem, tak není vidět, tedy to zas až tak super není. Další takovou drobnou vadou na kráse je USB konektor, který mi neustále odmítal přehrát mé oblíbené písně z flash-disku. Možná to bylo tím, že jsem tu flashku dostal na jedné tiskovce od konkurenčního Citroënu.

Na druhou stranu musím vyzdvihnout úplný detail, který ovšem ukazuje, že při návrhu auta někdo alespoň trochu přemýšlel. Mám na mysli tlačítko pro sklopení zpětných zrcátek. Ideální řešení je to, které používá například Peugeot. Tedy spolu se zamčením auta se zrcátka „uklidí“. Ale někteří, jako například Toyota nebo Hyundai mají na tuto operaci zvláštní tlačítko. U zmiňované Toyoty ovšem nefunguje po vypnutí zapalování, což je trochu nepraktické. Sklopíte zrcátka, vytáhnete klíček a běda vám, pokud vystupujete směrem do ulice. Nevidíte nic. Hyundai vám to umožní i po vyjmutí klíčku ze zapalování. Zhasnu motor, kouknu do zrcátka, nic nejede, mačkám čudlík a bezpečně vystupuji.

Všichni cestující se mohou těšit na dostatek místa. Ani trojice zadních cestujících nebude mít problém s absolvování cesty typu Praha – Brno. Trochu horší to je s velikostí zavazadelníku. S objemem 465 l se vůz řadí spíše k průměru, i když málo to není a pro drtivou většinu cest to bude stačit.

Ideální!

Pro ty z vás, kteří uvažujete o koupi Hyundaie ix35 a nevíte, který motor vybrat, mám radu. Sáhněte po testovaném vznětovém dvoulitru, tedy po tom slabším. Jakkoliv se může zdát 136 koní málo (v nabídce najdeme také 184 koní), je to úplně akorát. Motor si dokáže poradit díky slušnému točivému momentu 320 Nm i s plně naloženým autem, brzda provozu z vás určitě nebude, něco ušetříte na palivu a při koupi zaplatíte o 20 000 Kč méně.

Za zmínku stojí také kultivovaný chod a výborné odhlučnění. Jízda s modelem ix35 vybaveným motorem 2.0 CRDi je pohodlná, komfortní a v interiéru tichá. No a nakonec také relativně levná. Výrobce sice slibuje čísla pod sedm litrů, já jsem se ale pohyboval o dva litry výše, i když musím přiznat, že na tom má velký podíl delší cestování v rychlostech přesahujících u nás obvyklou stotřicítku. Pokud se budete snažit, tak byste se pod osm měli dostat bez výraznějších problémů.

Zůstaňte na silnici

Myslím, že zaměření automobilu je každému jasné. Opouštět s ním silnice není příliš dobrý nápad, a to i přes přítomnost pohonu všech kol, nějakých těch elektronických asistentů a elektronické uzávěrky mezinápravového diferenciálu. Vyšší stavbu automobilu oceníte mnohem více při parkování na obrubníku, pohon všech kol pak za zhoršených jízdních podmínek.

 

Také díky němu působí Hyundai ix35 při jízdě stejně suverénně jako se tváří. Pohodlné cestování narušují pouze pazvuky linoucí se ze zavazadelníku a hlavně řízení. To je tak přeposilované a bezcitné, že by se za to nemusel stydět ani Citroën. Ale řazení, to už je jiná káva. Manuální převodovka má šest stupňů (šestka je popravdě řečeno na dieselový motor zbytečně krátká, ale budiž) a přesné dráhy. Páka navíc dobře padne do ruky, takže další dnes už několikátá pochvala.

Jako vždy, cena

Hyundai ix35 naprosto dokonale ztělesňuje slogan “za málo peněz, hodně muziky“. Po týdnu stráveném za tím přeposilovaným volantem se vůbec nedivím tomu, že se vůz těší tak velkému zájmu. Má své mouchy, ale které auto je nemá. Vzhledem k výbavě a k počtu pochval obdržených během testu se mi zdá cena za naši verzi 664 900 Kč, jako více než férová.

Úplně nakonec mám pro vás jedno upozornění. Hyundai ix35 je skvělé auto, ale pouze s dieselovým motorem a manuální převodovkou. Pár týdnů po tomto kousku se do redakce dostavila také verze s benzinovým dvoulitrem a automatem. Tato kombinace není dobrá, a pokud vám mohu radit, od ní ruce pryč. Zde totiž platí jednoduché pravidlo: diesel+manuál = výsledné hodnocení 1-, benzín + automat = výsledné hodnocení 3 a to se zavřenýma očima.

Počet válců, ventilů, zdvihový objem 4 / 16 / 1995 ccm
Nejvyšší výkon kW 100 kW (136 k) při 4000 ot/min
Nejvyšší točivý moment N.m. 320 Nm při 1800 – 2500 ot/min
Převodovka 6ti stupňová manuální
Délka × šířka × výška 4410 mm × 1820 mm × 1670 mm
Rozvor/rozchod 2640 mm
Objem zavazadlového prostoru 465 l / 1436 l
Provozní/celková hmotnost 1600 kg / 2140 kg
Nejvyšší rychlost 181 km/h
Zrychlení 0–100 km/h 11,3 s

Město 6,7 l /100 km
Mimo město 5,1 l /100 km
Kombinovaná 5,7 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu 9,1 l/100 km

Cena výbavy Style 4×4 664 900 Kč
Cena testovaného vozu 674 866 Kč
Ceník výbavy vyhřívaná sedadla vpředu (9 966 Kč)