Nikoho už dnes asi nepřekvapí, že Audi pokračuje v produkci unifikovaných modelů. A tak pokud se na novou Q3 díváte patřičně z dálky, budete tápat, zda náhodou nejde o větší „pětku“. Zvláště z bočního profilu se rozdíly stírají, ačkoli tu samozřejmě jsou. Jiná je hlavně příď. Při čelním pohledu je automobil viditelně užší. Jeho charakter dotvářejí světla s pěknými LED rámečky okolo, která jsou také hlavním rozpoznávacím znakem vozu. Vůz prostě jednoduše zapadá do „rodiny“. Například stejně jako u Q7 a Q5 se i v případě Q3 zdvihají zadní páté dveře i se světly. To dovolilo designérům si s nimi o něco více pohrát a výsledek za to stojí.

Uvnitř je to tatáž písnička, ale to v žádném případě neberte jako kritiku. U Audi, potažmo koncernu Volkswagen, jsme si za léta zvykli, že jejich vozy se mohou chlubit špičkovým zpracováním. U tohoto prémiového SUV to platí ve všech směrech. Palubní deska vypadá dobře, přestože ani neskrývá, že je mixem už dávno viděných ovladačů. Z nich bych za nejméně přitažlivé označil ty patřící ke dvouzónové klimatizaci. Po ovladačích, které jsem měl možnost mít v ruce na palubě Audi A7 nebo A8 jsou ty ve „trojce“ projevující se hrubým klapotem poněkud nepatřičné. Vzpomínám si, že jsem je naposledy držel v ruce při testu Audi A4 před čtyřmi lety.

To je však patrně veškerá kritika. Designéři si totiž velmi dobře ohlídali ergonomii. Audi Q3 má multifunkční volant, jednoduše pojaté budíky s barevným palubním počítačem uprostřed a intuitivní ovládání systému MMI. Pravda, je tu ještě jedna drobnost, která mi během 14 dnů za volantem vadila – obrazovka. Ta stojí na vrchu palubní desky, a aby nepřitahovala pohled nenechavců, lze ji sklopit dovnitř. Bohužel sklápění se neděje automaticky, s obrazovkou je možné manipulovat pouze ručně. Máte tak o starost navíc, a často se stane, že na ni zapomenete. Nevím, proč by tu automatika nemohla být.

Hodně kabiny, málo kufru

Za volantem Q3 se sedí ve vzpřímené pozici, jak se na SUV sluší. Vůz nabízí dobrý výhled vpřed přes tenké A-sloupky, naopak dozadu se ani nemá cenu dívat. C-sloupek je tlustý a zadní okno dosti úzké. Sedadla kombinující Alcantaru s kůží byla krásná na pohled, pohodlná a nabízela skvělé boční vedení. Od automobilu této kategorie jsem neočekával příliš místa vzadu, ale Audi mě překvapilo. Se svými 190 cm jsem si „za sebe“ pohodlně sedl. S koleny nebyl žádný problém. Jen strop byl trochu níž, než je příjemné.

Velkým zklamáním byl zavazadlový prostor. Tabulkových 460 l působí trochu vymyšleně. Jde o to, že Audi počítá i s místem pod dnem zavazadelníku, které na českém trhu zabírá rezerva. Výsledkem je tak mnohem menší hodnota. Navíc je hrana kufru situována poměrně vysoko, takže při zvedání těžkých předmětů budete potřebovat více síly.

Nejhloupější věcí je ovšem tvrdý kryt kufru. Ten se jako v jiných vozech nezvedá s pátými dveřmi, nýbrž drží pevně na místě. Důvod nechápu. Pokud převážíte více zavazadel, budete s ním mít problém. Uložíte ho tak buď do druhé řady sedadel, nebo ho necháte doma. U Audi jistě chtěli zaujmout něčím novým, ale tudy cesta bohužel nevede. A vím, co říkám, stěhování vánočních dárků dalo s tímto automobilem zabrat.

Nemá hlad

Pojďme ale k samotné jízdě, protože ta vám veškeré chmury rázem zažene. K testu se dostavil model Audi Q3 obdařený dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 130 kW. Jde o motor, který dokázal najít až překvapivě dobrý poměr mezi sílou a spotřebou. Musím se přiznat, že jsem palubnímu počítači ani nechtěl věřit. Při klidném cestování v rychlostech okolo100 km/h se dalo jezdit i pod 6 l nafty na 100 km. Test jsem uzavíral se spotřebou 6,7 l na 100 km, a to jsem se nijak neomezoval ani na dálnici. Jde o skvělý výsledek a konkurence se bude hledat těžko. Jistě, hodnota zrychlení z 0 na 100 km/h za 8,2 s není nijak oslnivá, Audi Q3 tedy není žádná raketa, na druhou stranu však díky maximálnímu točivému momentu 380 Nm předvádí dynamické reakce i ve vyšších rychlostech, což se hodí při předjíždění.

Agregát navíc potěšil solidním utlumením. Dával o sobě znát spíše jen při čekání na neutrál. V nízkých i ve vysokých otáčkách běžel hladce. Svůj podíl na tom možná má přítomnost povedené automatické převodovky S tronic. Ta dostala pěknou hlavici řadicí páky, přičemž dnes už je samozřejmostí možnost volit rychlosti manuálně páčkami pod volantem, která zde také nechybí. Této možnosti ale nebylo potřeba využívat příliš často. Automat je totiž chytrý, hbitý a pracuje se s ním dobře. Občas potrápil jen záseky při rozjezdu, což je ovšem celkem běžný projev dvouspojkových automatů.

Špičkový podvozek

Na palubě jsem našel i systém Drive Select, který umožňuje nastavit podvozek nebo odezvu plynu a řízení. Nejlepší bylo nastavit systém na automatiku, protože rozdíly například v podvozku nejsou zase až tak zřetelné. Řízení je i na sportovní mód poněkud odtažité, zato si vždy zachovává přesnost a po určité době si na něj zvyknete. Právě 14 dní za volantem ukázalo, že ačkoliv jsem většinou k umělému odporu ve volantu Audi kritický, dá se na něj zvyknout a pak je ovládání automobilu spíše příjemným zážitkem. O to víc, máte-li k dispozici také pohon všech kol, který dodává potřebnou jistotu v zatáčkách i za špatného počasí. Do terénu se s Q3 asi příliš často nepodíváte.

Tím nejlepším, co jsem na Audi Q3 objevil, byl podvozek. Zatím jsem snad neseděl v jiném malém SUV, které by tak dokonale „žehlilo“ nerovnosti všech velikostí a zároveň drželo vůz pevně ve stopě. Můj zážitek umocnilo nejen chvilkové usednutí do poskakujícího Hyundai ix35, ale též možnost řídit krátce nato Range Rover Evoque. Automobil, který jinak vnímám jako nejlepší počin loňského roku, se nové Q3, co se komfortu týče, nemohl rovnat. Přitom Q3 naopak s Evoquem drží krok z hlediska jízdní stability. Můžete si s ní dovolit projíždět zatáčky opravdu ostře, a užít si tak i trochu té adrenalinové zábavy.

Audi se nástup do kategorie nejmenších SUV opravdu povedl. Jistě, najde se zde několik drobných vad, které lehce kazí celkový dojem. Kvůli vysoké ceně, za kterou by se dala pořídit řada automobilů z jiných kategorií (i lépe vybavených), také tento vůz rozhodně nebude volbou pro každého. Musí se mu ale nechat, že čistě z jízdního hlediska splnil zadaný úkol na jedničku s hvězdičkou.

Plusy: jízdní vlastnosti, převodovka, úsporný a dostatečně silný motor
Mínusy: nesmyslný tvrdý kryt kufru, obrazovka zasunutelná jen ručně

Základní cena: 869 000 Kč
Cena testovaného vozu: 1 107 917 Kč

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1968 cm3
Max. výkon: 130 kW (177 k) při 4200 ot./min.
Max. točivý moment: 380 Nm při 1750-2500 ot./min.
Převodovka: sedmistupňová dvojspojková
Max. rychlost: 212 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,2 s
Délka x šířka x výška: 4385 x 1831 x 1608 mm
Rozvor: 2603 mm
Objem zavazadlového prostoru: 460/1365 l
Pohotovostní hmotnost: 1660 kg
Spotřeba město/mimo město/komb.: 7,0/5,3/5,9 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 6,7 l/100 km
Emise CO2: 156 g/km
Palivová nádrž: 64 l