Vzhled Dacie Duster ve mně příjemné pocity nevyvolal. Na druhou stranu se mu toho dá málo vytknout. Na rozdíl od dražších verzí, které byly majoritně zastoupeny mezi novinářskou flotilou, jsem dostal takový, co si budou lidé pořizovat asi nejčastěji. Navíc velmi dobře podtrhuje jeho osobnost. Nebo si vážně myslíte, že je lepší Duster s rádoby koženým čalouněním a lesklou plastovou palubní deskou?
O to víc se s touhle čtyřkolkou dobře divočí v přírodě. Člověk má neskutečnou radost, když se mu podaří pěkně zacákat bílou karosérii od bláta. Duster se mi líbí vzhledově víc, než třeba Sandero, se kterým sdílí mnoho společných dílů (šetřilo se na výrobě). Čelní maska má nezaměnitelný vzhled, záď ale musel navrhovat někdo mimo dnešní realitu. Zdá se mi, ehm, minimálně rozporuplná.
Na pořádné holiny
Vnitřek Dusteru nemůže být pro nikoho žádný překvapením. Součástky opět znám ze Sandera. Naštěstí jsem měl k dispozici méně vybavenou verzi a tak jsem se nemusel cítit trapně z nekvalitní kůže a ošklivých lesklých plastů. Místo toho vypadala palubní deska a gumové „koberečky“ jako ideální do práce. Začal jsem se těšit, jak je parádně zašlapu zabahněnými holinami.
Ovladače mají hned několik neduhů. Jednak vypadají opravdu humpolácky, jsou velké a ošklivé. Navíc špatně umístěné. Mám na mysli třeba tlačítka na stahování elektrických oken uprostřed palubky. Zrcátka se musela nastavovat ručně. Ani nevím, kdy a v jakém autě jsem něco takového naposled viděl. Potěšila mě alespoň manuální klimatizace, i když by mohla být na středovém panelu umístěna výše. A nebýt tak hlučná. Podivně působící rádio mělo ovládací kolík pod volantem. Celkový dojem z šedivé nepěknosti ale trochu boural fakt, že díly do sebe dobře zapadaly a neprojevovaly se žádným praskáním či vrzáním za jízdy.
Za volantem se sedí vzpřímeně, jak se na kompaktní SUV sluší, sedadla jsou ale velmi nepohodlná na delší cesty a o bočním vedení si nechte jenom zdát. V zatáčkách budou cestující ve druhé řadě lítat jako kuželky v pračce, protože zadní lavice je zcela plochá. Paradoxně se na ni ale vejdou tři dospělí. V plném naložení auta by tak mohla těla nahradit neexistující oporu. Ocenil bych také vykousnutí zad předních sedadel, aby zbylo i na kolena těch delších z nás.
Zavazadlový prostor byl v mém případě vybaven odnímatelnou gumovou podlážkou, takže se mi opět vrátila představa lesníka, který sem může jednoduše naložit skolenou vysokou a pak zkrvavenou podložku v pohodě opláchnout hadicí. Do kufru se vejde 408 litrů, kdyby nebylo pohonu všech kol, tak ještě o něco více. Sedadla lze sklopit v poměru 2:3 (pozor, ne u všech výbav), čímž vznikne trochu zešikmená úložná plocha čítající 1570 litrů.
Základ má smysl
Benzínovou jedna-šestku jsem si k testu objednal záměrně proto, že už jsem na stránkách 4×4 Automagazínu zkoušel naftovou motorizaci. Navíc si myslím, že u vozu s takovou cenovkou bude o základní benzínové jednotky větší zájem. Rozhodně tedy nejde jen o ceníkovou položku. Šestnáctiventil s výkonem 105 koní je relativně uspokojivý motor a člověk od něj dostane přesně to, co čeká. Dobře se chová už od nízkých otáček, po středu spektra ale už nijak nepřidává v tahu. Dobré ho je tedy držet mezi dvěma až třemi tisíci otáček za minutu. To bude vyžadovat trochu práce s manuální převodovkou.
Pokud se chcete radovat, že Dacia Duster má šestikvalt, pak ještě chvíli nechte na hlavě. Není to úplně tak, protože má neskutečně krátkou jedničku. Ta se sice hodí do terénu (auto samozřejmě nemá redukci), na silnici to ale znamená, že si s pákou zacvičíte víc, než je zdrávo. Rozjíždět se na jedničku je zcela zbytečné, spíše řaďte za dvě. Už jste někdy při městských 50 km/h jezdili na pětku? S Dusterem budete. O krátkých převodech vypovídá i 4000 otáček, které Duster točí při dálničních 130 km/h. Jediné, čím vás převodovka potěší, je její přesný a krátký chod v kulise. Jako by ani Dacie nepatřila francouzské automobilce.
Opomenu-li ale krátké převody a nepříjemný hluk ve vyšších rychlostech, jezdí Dacia Duster poměrně obstojně. Je to dobrý stroj na čeké silnice, kde výborně tlumí i větší nerovnosti. Svůj podíl na tom nese zadní zavěšení multilink. Navíc 16palcová kola jsou v ideálním rozměru (jiný ani nedostanete). Počítat se musí s větším náklonem do zatáček. Řízení nepůsobí tak gumově, jak jsem čekal a Duster umí být i docela zábavný. Závodit s ním ale určitě nelze. Spotřeba se během testu pohybovala okolo 8 litrů benzínu na 100 km. Opět nic, co bych nečekal.
Hurá do přírody
V terénu se pak Duster cítí jako doma. Protože jde o kompaktní čtyřkolku, projížďka v Hummer centru by nedávala velký smysl. Mnohem raději jsem se s ním vydal na rozbahněné lesní cesty nebo do lomu u Klecan. Úplně si ho tam dovedu představit já, i zástupce ředitele lomu, který by Dusterem jednou rád nahradil morálně i jinak zastaralé Lady Niva.
Protože pohon všech kol pochází od Nissanu, najdete v Dusteru stejný ovladač umožňující tři nastavení. 2WD znamená náhon na přední kola, v režimu AUTO systém sám rozhodne, kolik síly a kam posílat. AWD-LOCK pak znamená poměr 50:50, který se hodí do složitějších situací. Vše funguje na jedničku a jestli vám Dacia Duster vykuzlí někde úsměv, pak zejména tady.
Je pravda, že Dacia Duster je v současnosti nejlevnějším autem s pohonem všech kol na trhu. Stojí dokonce méně než tragická Suzuki Jimny. Jestli ale chcete minimálně pdobný vůz, jaký jsem testoval já, pak zapomeňte na základní cenovku 259.900 korun.
Benzínovou verzi se 4×4 lze koupit minimálně za 299.900 korun, ale její výbava je naprosto spartánská. Testované auto začínalo na 324.900 korunách a to si bylo ještě potřeba připlatit za manuální klimatizaci (15.000 korun) nebo rádio (5000 korun). Přesto jde ale stále o částky, které nemají konkurenci. A pokud vám jde více o užitnou hodnotu a pracovní nasazení, pak je Dacia Duster ideálním kandidátem na levného pracanta do vašeho revíru.
Plusy: osobitý vzhled, nizká cena, pohon všech kol, vlastnosti v terénu
Mínusy: krátké převody, laciný interiér, nepohodlné sedačky
Motor: zážehový atmosférický čtyřválec
Objem: 1598 cm3
Výkon: 77 kW (105 k) při 5750/min
Točivý moment: 148 Nm při 3750/min
Převodovka: manuální 6stupňová
Rychlost: 160 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 12,8 s
Spotřeba (město/mimo město/komb.): 10,4/7,0/8,0 l/100 km
Spotřeba v testu: 8,0 l/100 km
Rozměry: 4315 × 1822 × 1695 mm
Rozvor: 2673 mm
Základí cena v provedení Ambiance: 324 900 Kč
Foto: Zuzana Procházková
