Jak se tam Legacy dostalo? Vcelku obvyklou cestou. Jeho majitel se v zimě vydal na ryby na zamrzlé jezero a i přes ujišťování: „To je dobré, to mě unese,“ se probořil skrz led – čumákem napřed. Naštěstí stihl vypnout motor (pro oživení auta důležité) a vypustit z kufru své psy. Chviličku poté se auto octlo na dně pod čtyřmi metry vody, kde si počkalo, než ledová krusta opět roztaje a bude možné jej vylovit.
K tomu došlo po zmiňovaných třech měsících. Na souši bylo třeba z motorového prostoru odstranit živou rybu, která se tam zabydlela, nechat vytéci vodu z interiéru a vyčerpat směs vody a benzínu z nádrže, ve které stále ještě bylo asi 15 litrů paliva. Po vysušení řídící jednotky, výměně oleje a zapalovacích svíček se majitel pokusil auto nastartovat. A Legacy naskočilo takříkajíc „na první dobrou“.
Podle majitele je v palivovém systému stále ještě nějaká voda, takže pociťuje ztrátu výkonu, jinak ale s Legacy od jeho vylovení najel asi dvacet kilometrů bez jakýchkoli problémů. Elektrická výbava, světla i stěrače prý fungují jako dřív. Nedovedeme si tak úplně představit, jak to musí být v autě cítit, ale i přesto je nutné před japonskou technikou uctivě smeknout. A jelikož prý majitel s vozem absolvoval týden před nedobrovolnou koupelí technickou prohlídku, hodlá jej nadále provozovat. Hodně štěstí a příště na ledě opatrně.
