Dynavix Nano 3R TMC: vtipný elegán

Kromě toho, že se jedná o navigaci, která komentuje situaci po svém, vám určitě neunikl fakt, že jde o nejtenčí přístroj na trhu. Dynavix Nano má totiž tloušťku pouze 11,5 mm. Právě tato vlastnost dělá z testovaného přístroje velice elegantní zařízení, které přitahuje pozornost. Připočtěte si k tomu ještě kvalitní lesklý černý povrch a dostanete na pohled velmi pěkné zařízení.

Chválíme také kožené pouzdro, do kterého lze uložit vaše nové Nano v případě, že zrovna není umístěné v aktivním držáku. Kromě toho, že vypadá stejně dobře jako přístroj sám, se jedná o užitečný detail. Když už byla řeč o držáku, musím zmínit ještě jeden fakt. Držák sice na první pohled působí jako neskutečná konstrukce (zvlášť v porovnání například s EasyPort od TomTomu), ale své břemeno nese s velkou jistotou a lze ho nastavit do ideální pozice.

Bohatě vybaven

Dost bylo ovšem teoretických úvodů. Ihned poté, co se poprvé rozsvítí 4,3“ displej, je jasné, že se tady na kvalitě zobrazení nešetřilo (480 x 272 px). V případě modelu Nano se jedná o skutečně kvalitní displej, který tak pokládá dobrý základ pro další funkce nesouvisející přímo s navigací.

Jak jsem totiž nakonec zjistili, nejtenčí přístroj na trhu toho umí opravdu hodně. Výčet začíná navigací jako takovou, pokračuje zobrazováním fotek, přehráváním hudby, telefonováním pomocí bluetooth, účetně uznatelnou knihou jízd a končí přehráváním videa. Chybět nemůže samozřejmě ani FM vysílač, přijímač RDS-TMC zpráv a k dispozici máte v našem případě 8GB microSD kartu. Nás ale zcela logicky nejvíce zajímá navigování jako takové.

Vtipně do cíle

Asi jako většina z vás, i my jsme totiž chtěli vědět, jaké je cestování ve společnosti Pavla Lišky a jeho komentářů. Musím říci, že první dojmy byly velmi pozitivní. Oproti běžným stručným povelům se zde docela i pobavíte. Především v případě, kdy pana Pavla neposloucháte a on vám nakonec řekne, že tu vlastně vůbec nemusí být. Ale z praktického hlediska má tato vtipná navigace několik drobných nevýhod.

Jako vůbec nejlepší hodnotíme povel “jeďte tak nějak mezi“. Občas se Pavel zakoktá tak, že mu příliš není rozumět, kam že to vlastně mám jet a nakonec příkaz, že mám odbočit za sto a půl metru také není úplně ideální, protože mne nutil sledovat displej přístroje a přesný číselný údaj o zbývající vzdálenosti. Pokud vás Pavel Liška přestane bavit a zatoužíte po běžném, srozumitelnějším ale ne tak zábavném navádění, stačí si vybrat hlas Ilony Svobodové, takže je v podstatě na vás, co se vám více líbí a co vás baví.

Nejen navigace

Po zapnutí vám přístroj nabídne základní menu, tedy navigace, hudba, foto, video, případně telefon nebo nastavení. Nano tak můžete používat také jako kapesní přehrávač a nemusíte přitom čekat, než se načtou všechny ty mapy a jiné potřebné věci pro navigaci. Pokud si to nepřejete, navigace se nespustí a bez čekání lze přejít třeba k prohlížení fotek. Nutno znovu podotknout, že kvalita zobrazení je velmi dobrá. Ale zpátky k navigování.

Pokud přeci jen zvolíte možnost navigace, tak vám po krátké prodlevě přístroj nabídne jednoduché a přehledné menu pro tuto funkci. Zadávání cílové adresy je taktéž bezproblémové a zcela intuitivní. Tak jako u většiny konkurence, i zde si můžete navolit, co se vám bude ve stavovém řádku zobrazovat během navádění k cíly. První výtku bychom ovšem směřovali na opětovné vyvolání menu. Sáhnutím do libovolného místa na mapě se spustí funkce pro její prohlížení, menu se schovává na spodní liště a místo pro ikonu není zrovna velké. Možná že by vůbec nevadilo, kdyby to bylo právě naopak.

Nic není dokonalé

Delší test nám poodhalil několik slabin jinak povedeného přístroje. Pominu-li drobnosti typu trochu nepřesně udávané zbývající doby do cíle, pak mi občas vadila navrhovaná trasa. Případ, kdy nejvíce spěchám a Pavel mne pošle na posledních 15 km trasy z chomutovské silnice na okresku poslední třídy okořeněnou navíc třemi železničními přejezdy, kdy na jednom samozřejmě musím stát, mi příliš radost neudělal, a měl jsem chuť Pavla vyložit okýnkem do polí.

Občas jsem měl zkrátka velké pochybnosti o trasách, které přístroj zvolil jako nejrychlejší. Další slabinou pak byla zřejmá neinformovanost o aktuálním rozmístění dopravního značení, protože mne Nano bez ostychu několikrát poslalo do protisměru. Poslední věcí, která se mi nelíbila, je případ sjezdů z dálnic a velkých dálničních křižovatek. Chyběla mi nějaká funkce, která by tento úkon udělala snazším a přehlednějším. Jednoduché šipky vám na složitějších křižovatkách stačit nebudou a Pavlův pokyn “Jeďte taknějak vpravo“ také ne.

Ovšem řešení tohoto konkrétního nedostatku je už na cestě. Podle zástupců Dynavixu by se měla přibližně za měsíc objevit novější verze, která už tuto funkci obsahovat bude. Pro starší modely bude zdarma připravena dodatečná aktualizace. Mimochodem kdo zvolí právě naší, o něco dražší, testovanou verzi s přídomkem 3R, ten si může aktualizovat také mapové podklady, a to po dobu tří let.

Dynavix Nano nelze označit za nejbystřejší navigaci na trhu. Tuto nevýhodu vám ovšem vynahradí vším ostatním, a to ať už se bavíme o přehledné mapě tu a tam vylepšené o 3D budovu, nebo o už vzpomínaných přehrávačích a kvalitním displeji. To vše je navíc zabalené do elegantního kabátu. Nejtenčí model na trhu je schopný, nabízí bohatou výbavu a jednoduché ovládání. Pokud jste ochotni mu odpustit některé nedostatky, o kterých byla řeč, pak určitě jeho koupě litovat nebudete. Dynavix Nano se zkrátka na trhu neztratí.

Cena: 8 499 Kč

Plusy: Bohatá výbava, elegantní design, kvalita zobrazování, vtipné pokyny Pavla Lišky, intuitivní ovládání.

Mínusy: Chybějící systém ukazující řazení do jízdních pruhů, nepřesnosti během navigování, občas vybrané poněkud zvláštní trasy.

Obsah balení: Aktivní držák, auto-nabíječka, nabíječka, kožené pouzdro, miniSD paměťová karta, přijímač RDS-TMC, microSD adapter, návod, tříletá aktualizace map.

Foto: Zuzana Procházková, Dynavix