Renault Scénic patří mezi úspěšné evropské rodinné automobily. Vyrábí se už přes dvacet let, z toho si tři roky hrál také na crossover. Model RX4 měl pohon všech kol a ambice do lehkého terénu. Sázka na lepší schopnosti se však francouzské automobilce nevyplatila.
Renault je takovým průkopníkem slepých uliček. Určitě si vzpomenete na celou řadu modelů, které skončily v zapomnění, ať už je to luxusní hatchback VelSatis, podivná plážová dodávka Kangoo BeeBop nebo absurdní mini roadster Wind. Na druhou stranu stál i za celou řadou velmi úspěšných aut. Mezi ně se dá rozhodně počítat Scénic, první evropské kompaktní MPV, které přišlo na trh v roce 1996. Ani Renault nečekal, že o něj bude takový zájem, a rázem zvedal výrobu z pár stovek na pár tisíc kusů denně. Ne všechny verze ale měly takový úspěch.
Model Scénic RXH přišel v době faceliftu první generace, tedy v roce 2000, kdy už bylo francouzské auto čtyři roky na trhu a velmi dobře etablované. I když do obřího boomu SUV ještě zbývalo několik let, Francouzi si všimli, že by se mohli zaměřit na zákazníky, kteří tu a tam potřebují vyjet mimo asfalt. Nebo se alespoň tak snaží tvářit. Vznikl nápad na crossover rodinného MPV a tak trochu SUV.
Rok poté, co se na silnice vydalo první Audi A6 allroad quattro, se o přízeň lidí zaměřených na aktivní životní styl snažil rodinný vůz. A měl k tomu podobný recept. Podvozek se lehce zvýšil, přibyly plasty na jízdu v terénu a velmi překvapivě také pohon všech kol. Do toho sice z nutnosti putovala rezerva na zadní dveře, ale ta se pak stala jedním z poznávacích znamení modelu RX4.
Terén, ale jen lehký
Scénic RX4 sice stále využíval platformu menšího modelu Mégane a také řadu jeho motorů, ale právě kvůli nasazení pohonu všech kol musel dostat novou zadní nápravu. Přepracovaná technika už nedovolila umístit rezervu dolů, takže zůstala vzadu. A tak se Scénic najednou vzhledově přiblížil všem těm japonským off-roadům a SUV, které byly s pneumatikou na zádi tak sexy. Dveře se také vyklápěly do boku a zadní okno bylo výklopné. Kufr snesl hodně, jeden z dobových materiálů ukazuje i transport kopírky.
Pohon všech kol si Renault nedělal sám a Nissan tu ještě nebyl, aby mu s ním pomohl tak jako dnes u modelu Kadjar. Francouzi proto vsadili na rakouskou techniku od Steyr Daimler Puch, která pro Renault postavila elektronicky řízený centrální diferenciál. V běžných situacích byla tedy poháněna jen přední kola, systém sám rozhodoval, kdy je potřeba připojit zadní. Dobové recenze se shodly na tom, že připojení bylo slyšet, což je dnes u aut s mezinápravovou lamelovou spojkou nemyslitelné.
Pokud jde o terén, tak tento systém pohonu všech kol byl vše. K dispozici nebyla ani redukční převodovka, která by logicky ještě zvedla cenu vozu, ani možnost dalších nápravových diferenciálů. Bylo zřejmé, že RX4 na tankodromu neuspěje, ale na cestě k lehce zasněžené horské chatě by se ztratit nemusel.
Jen tři roky života
Nebyl to úplně špatný nápad, ale Scénic RX4 byl poměrně drahým vozem. I když měl díky vzdušnému interiéru velmi dobrou přepravní kapacitu, mnozí se za něj zdráhali zaplatit přes 800 tisíc korun. V roce 2000 byla totiž průměrná mzda v Česku jen 13 219 korun. Navíc auto nebylo se svými motory – ani s naftovou jedna-devítkou, ani s benzinovým dvoulitrem – příliš dynamické. Recenze se zmiňovaly o větším náklonu karoserie a také o ne příliš přesném řazení. Přesto tohle zajímavé auto tu a tam na ulici určitě potkáte.
Nezájem o RX4 zachytila záhy i automobilka a s první generací Scénicu, která se odebrala na odpočinek v roce 2003, skončila i tato verze. Zajímavé je, že se Renault ještě jednou o vzkříšení nápadu rodinného crossoveru pokusil. To když v roce 2007 představil speciální edici Scénic Conquest s oplastovanými díly. Ta byla však určena jen pro vybrané trhy a také tak trochu zapadla a zmizela bez povšimnutí.
Pokud se vám ale z nějakého důvodu 17 let starý praktický crossover s pohonem všech kol líbí, zapátrejte v inzerci ojetin. Občas se tam nějaký kousek objeví. A je k dostání za velmi rozumné peníze. Nejlevnější kousky startují na sumě 25 tisíc korun.
Text: Jan Markovič, Foto: Renault
