SUV je tak žádanou kategorií, že do ní vstupují značky, do kterých byste to ještě před pár lety ani neřekli. Je to případ Alfy Romeo i Jaguaru. Zarážející je, že ačkoliv jde v obou případech o jejich prvotiny, okamžitě se hrnou na pódium mezi nejlepší vozy této kategorie. A mě to právě v tuhle chvíli zatraceně štve.
Až zas někdy budu mít podobný nápad, vymluvte mi ho! S těmito slovy jsem naštvaně opustil redakci a šel se vydýchat na čerstvý vzduch. Byl to den, kdy jsem vrátil obě auta ze srovnávacího testu a jal se přemýšlet nad tím, jak tento text pojmu. Alfa Romeo Stelvio vs. Jaguar F-Pace! Hmm, Ital vs. Brit. To přece musí být jednoduché. Najde se tolik rozdílů a jednomu vytknu jedno a druhému zase druhé. Chyba lávky. Přiznám se na začátek, že ještě ve chvíli, kdy začínám psát, nemám tak úplně jasno. Tak moc jsou si tihle dva noví zástupci sportovně střižených automobilek podobní.
Nejde ale jen o tyto modely! Čím to je, že když se řekne Alfa Romeo Giulia, hned se mi vybaví Jaguar XE? A až přijde nějaký větší italský sedan, bude jako XF! Stelvio se tedy musí podobat F-Pacu. A je to pravda i naživo. Každý den, kdy jsem obě auta měl, jezdil s nimi na střídačku, zkoušel je na dálnici, ve městě a trápil je cestou necestou, každý den jsem se snažil přijít na to, jak je vlastně od sebe odlišit. Mám to: design.
Pojďme se na ty nováčky tedy podívat. Oba jsou tu poprvé a oba odkoukali jasnou strategii ostatních – podobat se dalším modelům značky. Alfa je prostě Jasná alfa se svou ostrou trojúhelníkovou maskou, kvůli které už tradičně musí putovat registrační značka vozu na stranu. K ní se přiklání obrovské světlomety podtržené LED. Musím říci, že i když mají obě dvě auta prakticky stejnou velikost (Jaguar je jen o kousek delší, jinak jsou rozdíly zanedbatelné), Alfa působí mohutněji. Zvlášť v bílém laku vyniká její až iPhonová čistota designu. Podtrhuje to navíc impozantní záď. Auto vyvolávalo během týdne docela velký ohlas, což bylo dáno také tím, že ho ještě nikdo moc neviděl.
Právo na SUV
Jaguar už známe samozřejmě déle, F-Pace se dobře v kategorii SUV etabloval. Nevím, čím to přesně je – snad tím, že si spojuji Jaguar a Land Rover dohromady, protože oni jsou vlastně jedna firma, nepřipadá mi proto divné, že jezdím v SUV od Jaguaru. Ale za volantem Alfy jsem se celý týden nemohl zbavit pocitu, že je to zvláštní, jiné, nepatřičné. Alfa a SUV. Fuj, mávl jsem rukou před obličejem a snažil jsem se zahnat myšlenky, které se nebezpečně podobaly fanouškům brojícím před lety proti SUV od Porsche nebo SUV od Bentley a SUV od… takových ještě bude, a já nejsem jeden z nich. Alfa Romeo má stejné právo na to stavět SUV jako každá jiná značka.
Tak tedy, Jaguar známe a v ničem nás už nepřekvapí. Tedy z hlediska vzhledu. Musím ale říci, že ho mám pořád velmi rád. Podle mě vozu této kategorie agresivní tvář šelmy svědčí a automobilka z Albionu se dobře poprala s přechodem do této kategorie. Taky se stal světovým autem roku 2017. Pokud jde tedy o design, líbí se mi oba. Alfu nyní považuji za odvážnou, protože jde o promítnutí alfích tvarů do SUV, Jaguar také, ale už ho znám delší dobu. Ach jo, já se nemohu rozhodnout, a tak to nechám na vás. A dobře dělám. Obě značky mají svůj tábor zarytých fanoušků, kteří budou mít vždy ty správné argumenty.
Uvnitř, tak tam to už je ale trochu jiná story. Jaguar totiž umí o hodně lépe ukázat, kde jste opravdu utratili své peníze. Je to bezesporu luxusní auto a tomu odpovídá slušná kvalita zpracování, která ještě úplně tak nemá na německá auta, ale Alfu překonává. Kůže, kvalitní plasty, lesklé díly… vše spolu funguje skvěle, stejně tak parádní volant s tlustým věncem hezky do ruky. Ze středového tunelu k nám vyjíždí krásný kruhový ovladač, na který jsme si už za posledních deset let zvykli. Jízdní režimy se volí hned tlačítkem pod ním.
To ve Stelviu se cítím jako v trochu odfláknutém autě. Palubní deska je vpravdě až moc plastová a podobně jako interiér Maserati působí i kabina Alfy levněji, než se na cenovku auta sluší a patří. Odmítám použít přímo slovo „humpolácký“, ale některé detaily by zasloužily více pozornosti. Třeba taková řadicí páka je sice moderní joystick, ale z plastu s hrubým přechodem zrovna v místě, kde odkládáte prsty. Alespoň že volant má lákavé startování tlačítkem přímo na rameni podobně jako třeba u Ferrari. Alfě to dodává italskou sportovní DNA a vytváří to atmosféru. Startovací tlačítko Jaguaru na středovém panelu aspoň tepe jako zvířecí srdce. Což je také k pokoukání.
Ty drobnosti, které jsou potřeba
Jakkoliv jsou Alfa a Jaguar vlastně stejná SUV, liší se v oblasti kabiny v mnoha detailech. Například budíky – Alfa má klasické dva ručičkové ukazatele ponořené v hlubokých tubusech, které odkazují až do dávných let a patří k tomto autu jako rajčatová omáčka ke špagetám. U Jaguaru se ale už dřív rozhodli, že půjdou modernější cestou, a tak je tu displej se všemi výhodami, které přináší. Ostatně obrazovku, a to vpravdě pořádnou, najdeme i na středovém panelu.
Za dekadentních 72 tisíc korun navíc k F-Pacu dostanete velmi povedený multimediální systém v balíčku právě ještě s obrazovkou nahrazující budíky. Dotykový displej uprostřed má úhlopříčku 12,3 palce, hezkou barevnou grafiku a velmi přehledné menu. Kromě rychlé navigace si můžete užít přehrávání hudby ze všech nejrůznějších přístrojů a médií, vše funguje hladce tak, jak má. Pokud umíte zacházet s chytrým mobilem neb tabletem, budete jako doma. Tak to má být. Slíbil jsem, že už to připomínat nebudu, ale Jaguary a Land Rovery ještě před nedávnem měly příšerný multimediální systém. Tohle je ale paráda.
U Alfy Romeo ale, zdá se, na to nezbyly peníze. Obrazovka má jen 8,8 palce, a navíc grafiku, která je ještě mírně řečeno obstarožní. Menu není úplně ono pro orientaci, ovládá se otočným voličem, až to vypadá, jako by někdo chtěl trochu okopírovat starší iDrive od BMW. A k tomu ta navigace? Vypadá jako koupená od Garminu, čímž nechci mít nic proti této značce, ale za příplatek 42 tisíc korun bych si představoval něco lepšího. Pokud vám jde o multimédia na cestách, tak Alfa nemá proti Jaguaru šanci. Je to jedna z jejích největších slabin.
Prostorová regulace
Alfa i Jaguar jsou značky zaměřené na sportovní svezení, a tak jejich SUV mají vlastně stejný přístup k vnitřnímu prostoru, jako je tomu u jejich dalších modelů. Vezměte si třeba Giulii a XE – na prostornost kašlou a dozadu se skoro nevejdete. Tak špatné to u F-Pace a Stelvia rozhodně není. SUV musí plnit alespoň minimální požadavky na danou třídu. V jejich překladu to znamená, že se do nich vejdu jen tak tak. Trochu, ale jen trochu má náskok (a to i v prostoru nad hlavou) Jaguar před Alfou. Jde ale jen o milimetry. V obou kabinách se budete cítit obklopeni autem. Vzdušnost moc nečekejte.
Vadí to? Ehm, ne tolik. Toto totiž podle mého vnímání nejsou SUV určená pro rodinu se dvěma dětmi. Jsou to spíš vozy pro ty, kteří hledají nějaký „statement“ – pro mladého úspěšného manažera, single dámu podnikatelku, čerstvě rozvedeného čtyřicátníka… Víc než o praktičnost u nich jde o sílu a dominanci na silnici, což plní dobře. Místo na zadních sedadlech bude asi řadě majitelů nejspíš bez milosti ukradené.
Ale přece jen mi to nedá a musím alespoň jeden odstavec věnovat kufru. Čísla hovoří jasnou řečí. V objemu kufru vyhrává Jaguar – 650 proti 525 litrům. Prospěl mu právě fakt, že je o něco delší. Oba vozy mohou mít elektrické otevírání dveří, u obou jdou sklápět sedadla a můžete si pořídit tažné. Víc asi řešit netřeba.
Naftová lobby
Stelviu i Jaguaru by slušely v obou případech benzinové motory. A taky je obě auta nabízejí. Jsou tu pro ty, kteří to myslí s ostrým svezením vážně, ale ekonomicky jsou přece jen náročnější. Do testu jsem proto přizval diesely. To bylo zadání. Jaguar poslal dvoulitrové Ingenium o výkonu 180 koní, Alfa zase dva-dvojku, kterou dodávají italské VM Motori. Asi se ale nějak doslechla, že Jaguar dává základ, a i když má k dispozici pohonnou jednotku s naprosto stejným výkonem, do testu doputoval naftový top. Má 210 koní. Na to u Jaguaru mají jedinou odpověď – šestiválec. Ale o tom až někdy příště.
Nenechám ale přeci Alfu, aby si s námi takto hrála, a budu ke srovnání přistupovat jinak. Nakonec se stejně ukáže, že i přes výkonnostní rozdíly jsou si motory podobné. Jde přece jen hlavně o nastavení řídicí jednotky. Ingenium má trochu navrch v kultivovanosti, dva-dvojka Alfy je totiž víc slyšet. Ale zase do ní nemusíte lít aditivum AdBlue, aby plnila emisní normu, což považuji za dobrou zprávu. Osobně nejsem příznivcem močoviny, i když syntetické.
Protože mají oba vozy klasickou koncepci, tedy podélně uložený motor směřující sílu primárně směrem vzad, oba dostaly pro tento případ připravenou automatickou převodovku od ZF s osmi stupni. Ta má samozřejmě kromě automatického a sportovního režimu ještě možnost řadit manuálně buď páčkami na volantu v případě Jaguaru, nebo gigantickými hořčíkovými pádly umístěnými na sloupku volantu v případě Alfy. U obou se tak soukolí stará i o to, aby v dálničních rychlostech točil motor co nejméně a měl nízkou spotřebu. Jednotky a převodovka jsou dobře sehrané.
S oběma vozy jsem jezdil poctivě, po silnicích, dálnicích a městem, občas vyzkoušel i vyjet mimo asfalt, což v obou případech jde (jakkoliv se na to Alfa zas až tak netváří), a oba dva předvedly vlastně stejný výsledek. Alfa konzumovala 7,8 litru nafty na 100 km, což je přesně o tři více, než udávají tabulky. Jaguar si řekl o 8,3 litru nafty, což je přesně o tři více, než udávají tabulky. Zachraňte mě!
SUV jen jménem
Nejzásadnější věc, kterou mají oba vozy společnou, jsou na danou kategorii špičkové jízdní vlastnosti. Je to dáno precizně propracovaným podvozkem, který je nastaven v případě Stelvia velmi podobně jako u Giulie (a to je jízdně velmi povedený sedan) a v případě F-Pace velmi podobně jako u XF. A to je také povedené auto. Bez debat. Alfa i Jaguar mají vpředu lichoběžníkové zavěšení kol a jejich nápravy vynikají neobyčejnou přilnavostí. Zkrátka do zatáček obě auta jedou tak ostře, že jim to při prvním svezení budete odmítat uvěřit.
Pohon všech kol, kterému Alfa říká Q4, dodala známá firma Magna Steyr a při běžné jízdě posílá veškerou sílu z motoru na zadní kola. Stelvio je tedy zadokolka. Jen když to systém vyhodnotí, přenese se určité množství točivého momentu (ale maximálně 50 procent) na přední kola přes lamelovou spojku. To systém Jaguaru pracuje s vektorováním točivého momentu a dokáže tak poslat více síly na vybrané kolo. Obě auta, i když každé trochu jiným způsobem, vás tedy budou přímo vybízet ještě k dravější jízdě v serpentině.
A jako by tahle similarita ještě byla málo, u obou si nastavujete jízdní režimy. Alfa má tradiční volič DNA, u Jaguaru se přepíná tlačítky za tlačítkem automatu, tentokrát mezi sportovním, standardním, eko a také režimem za deště. Ve sportovním režimu obě auta, ač jde o nafťáky, reagují na sešlápnutí plynového pedálu velmi ostře. Ani není potřeba používat manuální řazení, automat si ve sportovním režimu umí poradit a postará se o slušnou dynamiku. Ta je kvůli nižší hmotnosti a vyššímu výkonu u Stelvia o kousek lepší. S motory se stejným výkonem by ale byla také prakticky stejná.
Obě auta jsou tak SUV jen jménem, tedy svou kategorií. Jízdními vlastnostmi by mohla konkurovat slušně naladěným sedanům. Opravdu jsou tak dobrá, že od nich nečekejte náklony, zbytečně brzkou nedotáčivost nebo tupé přešlapování kvůli špatnému přenášení váhy. Kdepak. Tahle auta to umí na asfaltu skvěle.
A jak v terénu? No, upřímně, moc jsem si netroufal. Jaguar je díky svému spojení s Land Roverem přece jen o krůček napřed a nebojí se brodu nebo prudkého sjezdu. Alfa má asistent také, ale upřímně řečeno se prostě do bláta a šotoliny nehodí. Kdepak. Chcete off-road? Směřujte od Jaguaru k Land Roveru a od Alfy k Jeepu. Jsou to koneckonců příbuzné značky, takže od té své neodjedete tak daleko. Alfa a Jaguar hledají ty, kteří se chtějí vyřádit na asfaltu, ne na tankodromu.
Verdikt
Je to srovnávací test, a tak přišla chvíle, abych vyřkl verdikt. Alfa Romeo Stelvio, nebo Jaguar F-Pace. Ital, nebo Brit. Víte, obě auta jsem si po týdnu oblíbil tak, že jsem sám nevěděl. A nevěděl jsem výsledek ani pak, co jsem začal psát tento test. Teď jsem na konci a je to skoro stejné. Pokud se na to budeme koukat z hlediska designu, je to nerozhodně, z hlediska zpracování a výbavy vede Jaguar, prostornost je ale spíš nerozhodně. Motory jsou dost podobné, jen Jaguar nabízí i naftový šestiválec. A jízdní vlastnosti? U obou aut fenomenální.
Mně osobně jde u vozu právě o poslední zmiňovanou hodnotu. A u ní mají oba vozy jedničku s hvězdičkou. Z celkového rozumového pohledu bych přece jen volil Jaguar. Vám ale radit nebudu. Spíš si položte zásadní otázku, kterou ze dvou legendárních značek jste už od mládí obdivovali. A výsledek je váš.
Text: Jan Markovič, Foto: Vojtěch Zikmund
