Dnes už snad neexistuje automobilka, která by ve své nabídce nějaký podobný vůz neměla. Speciálně v rámci EU je tento typ vozů hodně důkladně preferován. Některé státy na hybridy dávají dotace, EU jako celek pak nutí emisními limity jednotlivé výrobce tlačit produkci emisí stále níž. S klasickými spalovacími motory nejde kouzlit do nekonečna, takže si inženýři už v mnoha případech pomohli zástavbou elektromotoru.

Ani Land Rover nakonec nezůstal stát stranou a do své nabídky před časem zařadil hned dva hybridy. Kdo chce, ten si může pořídit hybridní Range Rover a jeho menší alternativu v podobě Range Roveru Sport. Právě ten se stal předmětem našeho zájmu během jednoho testovacího týdne.

Je to vůbec hybrid?

Možná jsem úplně vedle, možná se naprosto pletu, ale z nějakého důvodu na mě hybridní Range Rover Sport působil už od první chvíle jako takový hybrid z povinnosti. Land Rover prostě potřebuje v době, kdy prodává i věci jako Range Rover Sport SVR s výkonem 550 koní něco, čím by uspokojil evropské byrokraty a zároveň potřebuje také vůz, na který by snad mohli někteří zákazníci díky ekologickému šílenství různých vlád dostat i menší dotace.

Jenže Land Rover si nehraje na zachránce životního prostředí a nijak zásadně své hybridy vůči ostatním verzím stejných modelů neukazuje na odiv. Prostě zde je pouze jistá alternativa. Nic více, nic méně. Žádné hrozné ekologické dramatizování s kytičkami, motýlky a všemožnými zelenými eko-marketingovými věcmi.

Když se na hybridní RR Sport letmo podíváte, nepoznáte, že jde o hybrid. Jinak tvarovaná jsou kola, ale kde je napsáno, že si je nevyměníte za něco klasického. Pokud tak učiníte, pak už kolemjdoucím necháte pouze jediné poznávací znamení, což jsou štítky s nápisem „HYBRID“. Všechno ostatní je stejné.

Interiér opět nezměněn

A stejně tomu je také v případě interiéru. Usednete za volant, rozhlédnete se, a? A nic. Opět je vše stejné jako u klasických verzí. Povedený volant, volič převodovky převzatý z Jaguaru F-Type, výborně tvarovaná sedadla, velký zavazadelník a pod jeho dnem dokonce plnohodnotná rezerva. I když moment, dva rozdíly tu přece jen jsou.

Tím prvním je jinak provedený přístrojový štít ukazující aktuální využití výkonu a stav akumulátorů. Jenže pozor, tohle si můžete dát pryč. Stačí zabrousit do menu a vyměnit hybridní přístrojový štít za ten klasický. Objeví se otáčkoměr, zmizí ukazatel stavu nabití akumulátorů. Potom už hybridní provedení prozrazuje jen miniaturní detail – tlačítko „EV“ umístěné vedle voliče převodovky. Tímto tlačítkem aktivujete režim jízdy pouze na elektrickou energii. Mohu vás ujistit, že takovou jízdu si moc dlouho neužijete.

Celkově je i v interiéru britský hybrid stejný jako jeho méně ekologičtí sourozenci. To znamená parádní atmosféru a třeba také takovou tu speciální vlastnost, že čím hnusnější je venku počasí, tím lépe se uvnitř Range Roveru cítíte. Ale znamená to i občas povrzávající plasty kolem ovladačů klimatizace.

S výkonem osmiválce

Základem hybridního Range Roveru Sport je naftový šestiválec SDV6, kterému pomáhá jeden elektromotor. Ten má parametry 35 kW, 700 Nm a je integrován do automatické osmistupňové převodovky. Celkové hodnoty pohonného ústrojí jsou 340 koní a 700 Nm. Asi nebude náhoda, že v podstatě ty stejné parametry najdete v tabulce pro čistokrevnou spalovací verzi SDV8. Stovka je otázkou 6,7 s, SDV8 zvládne stejnou disciplínu za 6,9 s. Land Rover chtěl prostě od začátku postavit auto, které by mělo schopnosti osmiválcového dieselu, ale zároveň by vykazovalo menší spotřebu a mohlo využít ekologické dotace v zemích, kde to jejich vlády umožňují, takže by bylo v konečném důsledku pro zákazníky i levnější než osmiválec. A výsledek tomu naprosto odpovídá.

Hybridní Range Rover Sport jede opravdu velmi solidně. Čistě elektrickou jízdu si často neužijete, nejčastěji při parkování, ale celkově je tohle auto hodně svižné. Na dálnicích a mimo město si v ničem nezadá s SDV8, ve městě bych se dokonce odvážil tvrdit, že díky okamžitému účinku elektromotoru působí o malinko svižnějším dojmem.

Ze všeho nejdůležitější je ale bleskurychlé startování a vypínání dieselového šestiválce. Pokud vám systém motor nenastartuje při stání, pak nemáte šanci si všimnout, že vám motor zhasl a jedete pouze na elektriku. Mimochodem, ani tento stav vám neprozradí žádná kontrolka.

Jak je to se spotřebou?

Nečekal jsem velké zázraky, ale spotřeba hybridu opravdu o něco málo nižší je ve srovnání s osmiválcovým dieselem. Ve městě není příliš velký problém vejít se pod hranici deseti litrů, což je na auto s hmotností 2,3 tuny a výkonem 340 koní moc pěkné číslo. Zde je ale nutné upozornit na jednu specialitu.

Vyzkoušel jsem stejný městský okruh dvakrát. V prvním případě ukazoval palubní počítač 9,5 l/100 km, v tom druhém 10,6 l/100 km. Co se stalo? Podruhé jsem totiž vyrážel na danou trasu poté, co auto stálo celý den před domem a bylo úplně studené. Než se vše ohřeje, můžete se na své sedačce postavit na hlavu, ale systém naftový šestiválec nevypne. Kratší trasy tak absolvujete tak, jako kdyby vaše auto vůbec nebylo hybrid a to logicky znamená vyšší spotřebu.

Mimo město pak klesla spotřeba dokonce na 7,5 l/100 km a vůbec největší překvapení na mě čekalo na dálnici. Přínos hybridu totiž oceníte hlavně ve městě nebo tehdy, kdy se musíte častěji rozjíždět, ale ne na dálnici. Přesto se opět při ustálené jízdě 130-140 km/h ukázalo na palubním počítači pouze 9,5 l/100 km. Když jsem zrychlil na 150 km/h, skončil jsem na 10,5 l/100 km. To vážně není špatný výsledek. Při osmdesátilitrové nádrži vám tyto hodnoty zaručí velmi solidní dojezd.

Jízda? Klasický Range Rover Sport

Jestli očekáváte nějaké speciální chování související s vyšší hmotností a přítomností elektromotoru, pak vás zklamu. Land Rover si dal velký pozor na to, aby se výsledek od klasických spalovacích motorizací nelišil, takže se nemůžeme divit tomu, že hybrid drží v zatáčkách jako málokteré takto velké SUV, že zvládá rychlosti nad 200 km/h s příkladnou elegancí nebo že projede v terénu v podstatě úplně všechno.

To, jak Land Rover svůj hybrid naladil, mi je velmi sympatické. U aut, kde máte několik možností nastavení, je zvykem dělat standardní nastavení řekněme líné. Týká se to hlavně odezvy na plynový pedál. Aby se motor uráčil pořádně zabrat, musíte na plny pořádně šlápnout. Řidič má pak pocit, že řídí líné auto. Změní se to až v momentě, kdy si aktivujete režim Sport, Dynamic nebo něco takového. Jenže to případ britského hybridu není.

Ten je ve svém základním režimu nastaven úplně normálně. Má normální odezvu na plny, převodovka řadí tak, že se motor nedusí v nízkých otáčkách, a vám zpoza volantu nechybí vůbec nic. Když se pak přepnete do režimu Dynamic, získáte pouze jakýsi bonus navíc. Sport pěkně ožije a pokud najdete silnici adekvátní šířky, můžete se s ním i docela dobře pobavit.

Je výborný, ale vyplatí se?

Když to shrnu, je Range Rover Sport Hybrid úplně normální Range Rover Sport, který svou spotřebou připomíná šestiválec a jízdními výkony silnější SDV8. Jenže přesto všechno bych nakonec upřednostnil klasický osmiválec. Proč? No protože má pro mě jako člověka postiženého auty subjektivně větší charakter, protože osmiválcové motory jsou druhem, který díky urputnému snažení EU jednoho ošklivého dne vymizí, nebo prostě proto, že je hybrid dražší než osmiválcový diesel.

Nejdostupnější výbava HSE vás vyjde na 2 491 148 Kč, SDV8 je přibližně o sto tisíc levnější. Je to samozřejmě rozdíl, nad kterým můžete při dané ceně mávnout rukou, ale také si za to můžete koupit něco z bohaté nabídky příplatkových prvků. Pro českého zákazníka nemá tento hybrid příliš velký význam, ale pokud ho nutně chcete třeba kvůli nepatrně lepší akceleraci nebo o trochu nižší spotřebě, klidně si ho kupte. O nic totiž nepřijdete.

A přesně to je na Range Roveru Sport Hybrid to nejlepší. Z pohledu běžného zákazníka se tohle auto chová úplně stejně jako verze bez elektromotorů. Tenhle hybrid totiž svou speciální techniku maskuje a činí tak více než dobře. Za jeho volantem proto na ekologii okamžitě zapomenete. A právě takový hybrid považuji za ten ideální.

Range Rover Sport Hybrid         

Motor – vznětový přeplňovaný čtyřválec+elektromotor, 340 k / 4000 ot.min-1, 700 Nm / 1500-3000 ot.min-1

Převodovka – osmistupňová automatická, pohon všech kol – mezinápravový diferenciál

Jízda – 0–100 km/h za 6,7  s, 225 km/h, kombinovaná spotřeba xx  l/100 km

Rozměry – 4850 x 2073 x 1780  mm, rozvor 2 923 mm

Pohotovostní hmotnost – 2372 kg

Objem zavazadelníku – 784 / 1761 l

Základní cena – 2 491 148 Kč