Test proběhl ve spolupráci s AAA Auto Praha.
Testovaná Octavia začala české silnice brázdit v roce 2007 aod té doby na nich najezdila nemalých 133 000 kilometrů. Na vzhledu karoserie to však nebylo prakticky poznat, lak byl s výjimkou odřeného vnějšího zrcátka nedotčený a zjevně dobře udržovaný. Malou vadou na kráse byla chybějící krytka matice zadního stěrače, kde se jako na jediném místě podepsala koroze. V ostatních ohledech patřil vůz k těm jednoznačně zachovalým.
Uvnitř už bylo znát časté a dlouhodobé užívání, a to zejména na oblýskaném volantu a ohmataných madlech dveří, ze kterých se začal olupovat gumový potah. Také čalounění sloupků neslo známky opotřebení. Předchozí majitel do auta nejspíš instaloval handsfree soupravu, po které zůstaly nad panelem rádia vyvrtané otvory. Účel dodatečně osazeného kolébkového přepínače umístěného pod ovladačem světel se nám nepodařilo odhalit. Na seznam závad je nutné připsat ještě poškozené víko přihrádky ve středové konzole, chybějící kryt pod táhlem ruční brzdy dával na odiv volně uložené dráty.
Na adresu interiéru těžko vymýšlet nějaká moudra: úrovní slícování plastů a ergonomií si Octavia nezadá s mnoha vozy o třídu výš, během jízdy jsme ocenili, že nikde nic nepovrzává ani neklepe. Testovaný vůz byl navíc vybaven množstvím příplatkových prvků, které zvyšovaly komfort na palubě. Namátkou jmenujme dvouzónovou klimatizaci, vyhřívání předních sedaček (v parném konci srpna jsme zrovna nevyužili), zadní parkovací senzory či autorádio Stream s přehráváním MP3.
Dalším z důvodů popularity Oktávky na českém trhu je pochopitelně mamutí zavazadlový prostor. 580 litrů je zkrátka v nižší střední třídě nedostižná hodnota, narozdíl od první generace už zavazadelník verze 4×4 není umenšen. Objemem Škodovka tak trochu vynahrazuje horší variabilitu, sklápění opěradel vyžaduje nejprve překlopit sedáky a i pak zůstane na obou stranách kufru poměrně velký schod. Nicméně stěhovavý český chalupář rád ocení možnost převážet prakticky libovolně velké předměty, a to i za cenu spíše průměrného prostoru pro cestující. Také vpředu je znát jistá stísněnost oproti (zejména francouzské) konkurenci.
Jednoznačná obliba
Testovaná konfigurace, která kombinovala naftovou jednotku 1.9 TDI 77 kW s šestistupňovou manuální převodovkou, je na českém trhu jasnou stálicí. Pokud pomineme (nutno říct, že opodstatněné) povědomí o úsporném a nenáročném motoru, jeho klady oproti mnohem méně oblíbenému 2.0 FSI 110 kW jsou menší požadavky na palivo (pro FSI je standardně doporučován Natural 98) a vyšší točivý moment, který stojí za mohutným zátahem „odspodu“. Nižší spotřeba pak vyvažuje vyšší pořizovací i servisní náklady.
Vstřikování typu čerpadlo-tryska a konstrukční stáří měly za následek hlukovou kulisu, kterou už u modernějších dieselů nenajdeme. Zejména po startu byla navíc doprovázená citelnými vibracemi. Traktorový projev se po zahřátí lehce zklidnil, ale stále do interiéru doléhal více, než bylo zdrávo. V případě, že motor vibruje i po zahřátí, může být na vině dvouhmotový setrvačník, který u této jednotky vyžaduje častější revizi chodu. Spotřeba během testu oscilovala kolem sedmi litrů, na vině je jednak vyšší hmotnost, jednak i stálý přísun malé části točivého momentu na zadní nápravu. Ani při hrubším zacházení se však ve městě nedostanete za devítku, naopak mimo město počítejte se zhruba 6,4 litru.
Nástup točivého momentu opět prozrazuje diesel „ze staré školy“. Do patnácti set otáček se rozbíhá jen málo ochotně, pak však přichází mohutný kopanec, který vrcholí o 400 obrátek výše, aby opět opadl a vynutil si přeřazení ještě před dosažením rysky s údajem 3000. Lze toho využít pro briskní akceleraci, zároveň je třeba častěji řadit. To není problém: páka se ve vymezených drahách pohybovala stejně exaktně jako u nového vozu, pouze přechod přes středovou polohu byl hrubší. Přesnost lze chválit i u řízení, které působilo o něco méně vláčným dojmem než u nových modelů značky. Brzdy účinkovaly už na krátké dráze, zato velmi tuhá a ostře zabírající spojka by mohla zejména dámám řízení dost znepříjemnit.
Podvozek Octavie patří nepochybně k těm tužším, což dával najevo při přejezdech příčných nerovností, zpomalovacích prahů apod. Zadní tlumiče už vykazovaly menší ochotu kompenzovat rozkmit a v zatáčkách tak auto občas odskočilo, jinak však Oktávka stále působila sebejistým dojmem a nechala si líbit i ostřejší zacházení. Nedotáčivost daná zatíženou přídí je bleskově kompenzovaná distribucí točivého momentu – podle potřeby lze na přední či zadní nápravu poslat až 98 %. Neutrální chování oceníte při rychlé jízdě, Haldex nezklame ani při výjezdech mimo asfalt, kde si poradí třeba s mokrou luční trávou nebo rozbahněnou polní cestou. Světlá výška s paketem pro špatné cesty je 16,3 cm, prohlídka spodku a ochranných plechů neobjevila žádné známky poškození.
Neuděláte chybu
Narozdíl od silnějšího naftového dvoulitru, který se nabízel v Octavii Scout, je motor 1.9 TDI velmi spolehlivý. Kromě zmiňovaného dvouhmotového setrvačníku tu a tam zlobí čidlo množství vzduchu dodávaného turbodmychadlu (obecně známé jako „váha vzduchu), z pochopitelných důvodů je dobré zkontrolovat stav spojkového kotouče, který se při nešetrném zacházení rychle opotřebuje. Servisní interval pro výměnu olejové lázně u viskózní spojky Haldex je 60 000 km.
Přirozeně jako u všech Škodovek z druhé ruky je třeba být dvojnásob důkladný při kontrole původu vozu a zároveň počítat s vyšším rizikem krádeže či vyloupení. Výhodou plynoucí z rozšíření domácí značky na našem trhu je pak snadná dostupnost servisů a náhradních dílů. Octavia 4×4 navíc ve své třídě jen těžko nachází konkurenci. Jediným reálným soudobým konkurentem je koncernový sourozenec VW Golf 4Motion. U něj lze vybírat ze širší škály motorizací, nabídne však menší vnitřní prostor.
Ceny ojetých Octavií 4×4 2. generace začínají zhruba na 180 000 Kč v závislosti na najetých kilometrech a motorizaci. Benzínové 2.0 FSI jsou citelně méně žádané a při jeho nákupu můžete nemálo ušetřit, počítejte ale se spotřebou okolo 9-10 litrů. Ceny „čtyřkolek“ značně fluktuují a uděláte lépe, když nákup naplánujete na jaro či léto. S blížící se zimou můžou podražit až o 10 procent. Obecně počítejte se zhruba pětinovým nárůstem ceny oproti srovnatelnému modelu s pohonem předních kol. 200 000 Kč za testovaný vůz reflektuje jak poměrně vysoký nájezd, tak i slušnou úroveň výbavy. Pokud nechcete nezbytně investovat do ojetého SUV, Octavia Combi 1.9 TDI 4×4 je ideální příklad prostorného a poměrně dynamického vozu s pohonem všech kol za rozumnou cenu. Třeba pro cesty za zimními sporty.
Plusy
Pohon všech kol, zátah motoru, spotřeba, kvalitní zpracování, objemný zavazadelník, přesné řazení
Mínusy
Hluk a vibrace motoru, příliš tuhá spojka, malá vnější zpětná zrcátka, sklápění zadních opěradel
Časté závady
Opotřebení dvouhmotového setrvačníku, opotřebení spojky, vadné čidlo množství vzduchu dodávaného turbodmychadlu, koroze poškozených krycích plechů podvozku
Ideální motorizace
1.9 TDI PD 77 kW – vyšší cena, ale nižší spotřeba a nároky na palivo
Na co si dát pozor
2.0 TDI PD 103 kW ve verzi Scout – výrazně více poruchový, časté závady váhy vzduchu, praskání hlavy válců, odchází EGR ventil, problematický DPF filtr (je-li osazen)
2.0 FSI 110 kW – nároky na palivo (s Naturalem 95 pokles výkonu), vyšší spotřeba, jen průměrná dynamika
Technické údaje
Rok výroby 2007
Najeté kilometry 133 000
Motor přeplňovaný vznětový čtyřválec 1896 ccm
Výkon 77 kW (105 k)/4000 ot./min.
Točivý moment 250 Nm/1900 ot./min.
Max. rychlost 181 km/h
Zrychlení 0-100 km/h 12,9 s
Spotřeba v testu 7,7 l/100 km
Hodnocení EuroNCAP
Dospělí na předních sedačkách ****
Děti ****
Chodci **
TÜV Report 2011
2-3 roky: 63. místo, vážné závady 5,2 %, průměrně najeto 68 000 km
4-5 let: 37.-38. místo, vážné závady 8,4 %, průměrně najeto 81 000 km
Historie modelu
1996 – představení modelu Škoda Octavia na podvozku VW Golf 4. generace
1998 – příchod Octavie Combi
1999 – Octavia Combi 4×4 s pohonem všech kol přes spojku Haldex
2000 – facelift modelu
2001 – pohon 4×4 i pro liftback, příchod verze RS (1.8T 132 kW)
2003 – verze RS i jako kombi
2004 – představení druhé generace Octavie, první zůstává ve výrobě jako Octavia Tour, postupné rozšíření verzí o Combi a 4×4 s motory 1.9 TDI PD 77 kW a 2.0 FSI 110 kW
2005 – verze RS 2. generace (2.0 TFSI 147 kW)
2006 – motor 2.0 TDI 125 kW pro RS
2007 – představení Octavie Scout s motory 2.0 TDI 103 kW a 2.0 FSI 110 kW
2008 – facelift 2. generace pro základní verze
2009 – facelift verzí RS a Scout (motor 2.0 FSI nahrazen 1.8 TSI 118 kW)
2010 – ukončení výroby Octavie Tour 1. generace, nahrazení 2. generací v podobě před faceliftem
2012 – ukončení výroby verzí 4×4 a Tour 2. generace
Doporučení redakce
I přes nekultivovaný akustický projev bychom jednoznačně sáhli po testovaném 1.9 TDI. Alternativní volba, 2.0 FSI, je na svůj objem a papírový výkon poměrně lenivý motor. To, zda dáte přednost nižší ceně doprovázené vyšší spotřebou, závisí na vašem předpokládaném nájezdu. Přímovstřikový benzínový motor konzumuje zhruba o tři litry více.
Doporučení odborníka
Jindřich Topol, regionální manažer výkupu AAA Auto
Díky světlé výšce zvětšené o 2,5 cm se Octavia 4×4 bez problémů vypořádá s rozbahněnou polní cestou či zasněženou horskou silnicí. Svou všestranností tak Octavia zdatně konkuruje všem současným „městským“ SUV. S příplatkovým paketem pro špatné cesty se její terénní schopnosti ještě zlepší, a to díky dodatečným krytům podvozku.
Nejrozšířenější motorizací na trhu ojetin je osvědčená devátenáctistovka TDI. Ta je považována za optimální volbu z hlediska spolehlivosti a servisních nákladů. Silnější dvoulitr, který se montoval za tučný příplatek, mnoho majitelů v minulosti nepříjemně překvapil selhávajícím turbem, vadnými vstřikovači a dalšími více či méně závažnými závadami Oproti tomu málo rozšířený benzínový dvoulitr FSI je sázkou na jistotu. Spotřeba 98oktanového benzínu se sice pohybuje kolem 9-10 litrů, ale po započtení všech ostatních provozních a servisních nákladů se i tato zdánlivě neekonomická pohonná jednotka může v celkovém součtu svému majiteli oproti dieselům vyplatit.
