Ve světě je to bestseller, u nás si podřezává větev cenovou politikou a zákazníci raději sahají po menším a dostupnějším modelu Qashqai. Aby X-Trail upevnil svou pozici, musel navštívit plastického chirurga, podstoupit implantaci srdce a absolvovat očistný program v lázních. A jak to celé dopadlo?
Nissan X-Trail dlouhou dobu spoléhal pouze na šestnáctistovky pod kapotou, jelikož módní vlna downsizingu omezila výběr pohonných jednotek. X-Trail tak ztratil proti menšímu modelu Qashqai výhodu silnější pohonné jednotky. Tomu je ale od loňského roku konec. Japonská automobilka opět zařadila do prodeje dvoulitrový diesel, který má za úkol uspokojit požadavky náročnějších řidičů jezdících delší trasy a v neposlední řadě také milovníky jízdy mimo zpevněné silnice.
Nissan X-Trail je standardně dodáván v pětimístném provedení, přičemž získáte slušný zavazadlový prostor, naprosto srovnatelný s konkurenty. V případě potřeby si zákazníci mohou připlatit za třetí řadu výklopných sedadel, které ale vozíte stále s sebou. Příplatek za dvě místa navíc činí padesát tisíc korun, v nejvyšší výbavě Tekna jen třicet tisíc korun. Zkoušený vůz byl naštěstí určen pěti osobám, a tak neutrpěla velikost zavazadelníku, který v tomto případě pojme 565 litrů, což je o 15 litrů více než před faceliftem. Ještě musím připomenout, že u sedmimístného provedení máte k dispozici jen 445 litrů (při vyklopených sedadlech pouze 135 litrů). Hrana víka pátých dveří se dovede postarat o úraz hlavy, když se otevírá pouze 1,8 metru vysoko. Bonusem je pak možnost otevírat kufr „kopnutím“ nohy pod zadní nárazník, což je nejen praktické, ale hlavně trendy.
Tři roky na trhu znamenají facelift, který přinesl masku do V, nový nárazník, přeleštěný znak a inovované světlomety. Ty jsou plně diodové a umějí svítit do zatáček a upravovat světelný kužel. V zadní části se karoserie měnila minimálně, nové jsou zadní LED světlomety nebo například nárazník. Omlazená karoserie třetí generace tak působí mnohem svěžeji a atraktivněji. Vzhledem se X-Trail hodně přiblížil k menšímu modelu, vypadá sice moderněji, ale vizuální rozdíl mezi oběma se smrskl na minimum, což pro něj vzhledem k vyšší cenovce nevyznívá příliš lichotivě.
Seznam omlazovacích úprav interiéru zahrnuje volant se zploštělou spodní částí a nové materiály, zejména kvalitnější čalounění sedaček. Nutno říct, že se v X-Trailu sedí pohodlně. Většině řidičů zůstane nad hlavou slušná rezerva a středová konzola neutlačuje kolena. Na zadní lavici má posádka dostatek prostoru před koleny. Nissan jednotlivé řady sedaček sází výš a výš. Pokud tedy sedíte za spolujezdcem, máte i zezadu dokonalý přehled. Není potřeba se vyklánět či natahovat krk. Díky tomu můžete kárat řidiče třeba za vysokou rychlost.
Nový je zejména volant, ten dostal plochou spodní část věnce. Oproti tomu informační systém zůstal stejný. A je to škoda, obrazovka na dotyky nereaguje vždy napoprvé, a tak je nutné kvůli méně citlivému displeji použít větší sílu. To ale budete v drtivé většině případů řešit jen při zadávání adresy do navigace, veškeré další důležité funkce obsloužíte prostřednictvím tradičních mechanických tlačítek. Musí se nechat, že infotainment je dostatečně intuitivní a svou funkcionalitou převyšuje jiná méně komfortní řešení. Nissan mohl zapracovat i na ergonomii, například tak otravný systém Stop-Start se vypíná nepohodlně pomocí tlačítka nalevo pod volantem. Na stejné místo musíte i v případě ovládání stabilizace či vyhřívání volantu. A zde si dovolím uvést dvě zkušenosti z praxe – věnec volantu se ani po půlhodinové jízdě dostatečně neohřeje, kdežto vyhřívání sedadel dokáže připálit zadnici už po pár minutách. Nepříjemné mi bylo praskání a vrzání v předních sedadlech. Široká a plochá sedadla přejí klidné jízdě, ostřejší tempo ovšem vystřeluje těla členů posádky ze sedadel. To vše jsou detaily, které bych u téměř milionového vozu nečekal.
Kabina je v praxi stejná jako u modelu Qashqai, přesto je tu jedna zásadní věc, která může převážit misky vah a ospravedlnit vyšší cenu. X-Trail má posuvnou zadní lavici a více místa na šířku. Nastavování teploty zůstává věrné tradičním ovladačům se sekundárním displejem.
X-Trail je nabízen ve čtyřech výbavových stupních, přičemž u nejvyšší výbavy Tekna není potřeba probírat se ceníkem. Vše potřebné máte zahrnuto v ceně. Kromě již zmiňovaného sedmimístného provedení si můžete připlatit patnáct tisíc za metalický lak nebo třicet tisíc za sedadla z hnědé kůže s prošíváním. Na rozdíl od nižších provedení není potřeba doplácet za navigační systém NissanConnect nebo sadu bezpečnostních asistentů.
Lákadlem nového X-Trailu může být i autonomní systém ProPILOT, jenž při dálniční jízdě dokáže držet směr, akcelerovat a brzdit. Novinku byste ale v testovaném voze hledali marně, Nissan ji začne montovat až v průběhu příštího roku.
Větší a silnější srdce
Opětovný návrat pořádného motoru jsem uvítal s nadšením. Vznětová šestnáctistovka skvěle vyhoví v útrobách Qashqaie. X-Trail s možností sedmi míst je ovšem větší a zaslouží si pořádnější srdce, což japonská automobilka pochopila. Navíc šestnáctistovka byla v nízkých otáčkách mdlá, jízda v terénu nebyla zrovna příjemná a za plného obsazení jí docházel dech. A právě vznětový dvoulitr měl tyto neduhy odstranit, popř. eliminovat.
Dvoulitr dCi není rozhodně zcela nový počin, jedná se o léty prověřený čtyřválec, který byl náležitě upraven a splňuje emisní normu Euro 6. Základ motoru pochází ještě z druhé generace Laguny. Přísné ekologické limity plní bez technologie AdBlue, kdy je nutné pravidelné doplňování močoviny. Aliance Renault-Nissan se močovině vyhnula a přistoupila k levnějšímu řešení se zásobníkovým katalyzátorem oxidu dusíku. Tím odpadá starost o doplňování AdBlue, na straně druhé ale přináší specifický projev a vyšší spotřebu paliva. Papírový výkon 177 koní při 3 750 otáčkách ve spojení s točivým momentem 380 Nm při 2 000 otáčkách působí slibně. Jenže projev dvoulitru je dosti nevýrazný a na nějaké závodění to rozhodně není. To nejzajímavější se odehrává mezi dvěma a třemi tisíci otáček. Pod touto i nad touto hranicí diesel dává jasně najevo, že se mu nechce. Je to jeden z posledních motorů, u něhož přichází ostrý nástup turbodmychadla. Po překročení 1 800 otáček začíná dýchat a do tří tisíc otáček se s ním dá spolupracovat. Pak výkon prudce opadá a zvyšuje se hlučnost. Výhodou čtyřválce je fakt, že při plném obsazení nehází flintu do žita. Rozdíl mezi jízdou, kdy jsem ve voze cestoval sám, a převozem pěti cestujících byl naprosto minimální.
Výrobcem avizované kombinované spotřeby 5,6 l/100 km se nedá v běžném provozu dosáhnout. Při snaze o ekonomickou jízdu se lze přiblížit k hranici šesti litrů, ale to je tak vše. Normální jízdní styl znamená odběr 7,5 l/100 km. Pokud jste zvyklí jezdit rychleji, než dovolují předpisy, spotřeba se přehoupne hravě přes osm litrů.
Milovník přírody
Do boje s terénem přispěchal X-Trail vybavený systémem All Mode 4x4i, který umožňuje přepínat mezi pohonem předních kol, automatickou volbou pohonu všech kol a režimem Lock, který uzamkne obě nápravy v poměru až 50 : 50. V automatickém režimu je přenos síly dozadu rychlý a téměř nepostřehnutelný. Do blátivých kopců se X-Trail vrhá po hlavě, sice trochu víc klouže do stran, přesto se nikdy nevzdal. Problém může nastat až v momentě, kdy jsou jeho obě levá či pravá kola bez trakce. To nepomůže ani režim Lock.
Jakmile odbočíte ze silnice do přírody, začne se X-Trail chovat jako utržený ze řetězu. V režimu Auto stačí na travnatém či blátivém podloží přidat plyn, lehce zatočit volantem a už jezdíte bokem. Přetáčivé chování mu není vůbec proti srsti a o zábavu i přísun adrenalinu je postaráno plnými doušky. Vezměte ho na bahnitou polní cestu a X-Trail se na ní parádně vyblbne. Větší terénní zlomy pak stojí za znatelným kroucením karoserie, které je nejzřetelnější v případě velkého střešního okna.
Nastavení podvozku se podařilo vyladit, je teď komfortnější, přesto nelze mluvit o vzoru plynulosti a ideálu. X-Trail se pomaleji skládá do zatáček, méně ochotně přenáší váhu a houpe se jako puberťák před tabulí. Nejdříve se mu do zákruty nechce, ale když už do ní nahlédne, vlítne do ní bezhlavě. To může slabší jedince vyděsit. Na suchém asfaltu X-Trail ustojí i vyšší nájezdovou rychlost. Jeho jízdní projev bude ovšem připomínat rozžvýkanou gumu. Karoserie se nakloní za doprovodu hvízdajících a drolících se pneumatik a vůz se za zvláštního vlnění prosmýkne zatáčkou. Stejně jako had. Horší situace panuje na mokrém asfaltu, kde prvotní nezájem zatočit může vyústit v přetáčivý smyk, který je nutné rovnat pomalým kontra za doprovodu práce s plynovým pedálem. Pokud půjdete před zatočením ostře na brzdy, může to vůz celkově destabilizovat a najetí do zatáčky nemusí být zrovna ideální. Výše popsané chování se netýká běžných cestovních rychlostí. To je X-Trail poslušný. Maximálně mu vyhovuje plynulá jízda, kterou trochu narušuje skokový přísun výkonu. Ale samozřejmě se může stát, že řidiče dokáže překvapit nečekaná zatáčka a X-Trail se může zachovat záludněji, než kdo počítá.
I přes devatenáctipalcová kola poskytuje podvozek dostatečný komfort, tedy na běžných nerovnostech, vlítnete-li na zvlněný asfalt či větší výmoly, proniknou do interiéru výraznější rány. Houpavý komfort narušují občasné otřesy karoserie, modely s velkým střešním oknem jsou na tom nejhůře. Při jízdě po dálnici nepotěší svist od sloupků a výraznější hluk od motoru.
S vrcholným motorem 2.0 dCi, manuální převodovkou a pohonem všech čtyř kol v nejbohatší výbavě Tekna pořizovací cena atakuje jeden milion korun. Na rozdíl od jiných výrobců už není potřeba připlácet za další výbavu. Přestože se tento Nissan ještě nechystá do důchodu, v některých oblastech podstatně ztrácí na nejmodernější konkurenty.
Nissan X-Trail vyniká rozmanitostí nabízených variant. S testovaným dvoulitrovým dieselem dCi se prodává ve třech různých konfiguracích. Základ s pohonem předních kol je kombinován s variátorovou převodovku Xtronic, kdežto u čtyřkolky máte možnost volby mezi šestistupňovým manuálem a variátorem (příplatek za něj činí obligátních padesát tisíc korun). U šestnáctistovky dCi je pak situace opačná. Základ rovněž tvoří varianta s pohonem předních kol, ale ve spojení s manuální převodovkou. Za variátor se připlácí. Pohon všech kol je k dispozici pouze s šestirychlostním manuálem. Benzinová šestnáctistovka se v Česku prodává jen jako předokolka s manuálem.
Verdikt: Facelift vrátil X-Trail opět do hry, takže může směle soupeřit s ostatními konkurenty. Příchod dvoulitrového dieselu považuji za rozpačitý. Dvoulitr dCi nenabídne běžně jezdícím zákazníkům oproti šestnáctistovce nic jiného než větší hlučnost a vyšší spotřebu. O dvoulitru se vyplatí uvažovat v momentě, kdy jste nuceni za plného obsazení zdolávat dlouhé cesty nebo častěji zavítáte mimo asfalt. X-Trail je univerzální stroj v nejlepších letech, drobné nedostatky stejně jako známky stárnutí tu jsou, ale není to nic tragického.
Petr Šikl (autor), Vojtěch Zikmund (foto)
Nissan X-Trail 2.0 dCi/130 kW 4×4
- Převodovka: Manuální šestirychlostní, pohon všech kol
- Motor: 1 995 ccm, vznětový přeplňovaný čtyřválec
- Rozměry: Výška 1 715 / Šířka 1 830 / Délka 4 640 /Rozvor 2 705
- Výkon: 130 kW (177 koní) / 3 750 ot/min
- Točivý moment: 380 Nm / 2 000 ot/min
- Zrychlení: 9,4 s
- Maximální rychlost: 204 km/h
- Spotřeba: oficiální 5,6 /test 7,5
- Zavazadelník: 565
- Hmotnost (provozní/celková): 1 730/2 350 kg
- Základní cena: 522 400 Kč
- Cena test. verze: 1 002 100 Kč
- Hvězdy: 3,0 z 5*
