Toyota nabízí posílenou verzi naftového třílitrového čtyřválce. Ten ve svém běžném provedení dokáže vyprodukovat maximálně 172 k a 410 Nm. Kdo má zájem, může si nově pořídit verzi Sport, která dostala tovární chiptuning. Výkonové maximum je posunuto na 204 k a vrchol točivého momentu se zvedl na 510 Nm. Řidič ho má k dispozici už od hranice 1600 ot./min, takže motor příjemně zatahuje od velmi nízkých otáček. Je jasné, že poměrně výrazně navýšený točivý moment přijde vhod jak na silnici (například při tahání těžkých přívěsů), tak v terénu.
V reálném provozu řidič pozná takříkajíc „čipnutý“ Land Crusier velmi snadno už od prvních kilometrů. Automobil ochotněji zatahuje odspoda a díky větší výkonové rezervě se může pochlubit slušnou spotřebou. Test skončil na hodnotě 9,6 l/100 km. K pohonné jednotce bych měl pouze jednu výtku. Její zvukový projev je bohužel až příliš dieselový a určitě by se nikdo nezlobil, kdyby byl agregát celkově tišší.
Tím jsme ovšem veškerou zásadní kritiku na téma motor vyčerpali. Testovaný kousek byl vybaven automatickou převodovkou. Ta je pouze pětistupňová, ale v praxi to nijak nevadí. Beztak nebudete s tímto automobilem prohánět pana Gerkhana po německých dálnicích. Rychlosti kolem stotřicítky jsou zcela bez problémů, ale v těch vyšších se vůz moc dobře necítí.
V terénu králem
Naopak místa, kde se Land Cruiser cítí jako doma, se nacházejí mimo silnici. Samozřejmě se nemůže měřit s formáty typu Defender nebo Mercedes-Benz G Professional, jenže pozor. Není tomu tak z důvodu, že by na to automobil neměl, ale řidič naší konkrétní verze se asi nebude řadit do skupiny pravověrných offroadových fanoušků, takže drsné výlety do přírody, kde by hrozilo nějaké to poškrábání karoserie, s ním prostě podnikat nebude. Do toho se hrnou pouze motorističtí novináři a přiznám se, že ani já jsem nebyl výjimkou. V dnešní době, kdy je trh doslova přecpán kdejakým v terénu neschopným SUV člověk velmi rád využije jakoukoli možnost vydat se do zajímavých míst, a to i s autem, které má ve svém názvu slovo Sport.
Jestliže „géčko“ nebo Defender sází na robustní techniku, Land Crusier na to jde z druhé strany. Řidiči nabídne velké množství elektronických pomocníků a dalších vychytávek usnadňujících jízdu v terénu. Ale i Toyota se může opřít o poctivý základ vycházející z klasického žebřinového rámu a na poměry civilních automobilů nadstandardní světlé výšky. V těžších podmínkách se vám určitě budou hodit uzávěrky diferenciálů ovládané tlačítky (jak mezinápravového, tak zadního) a nechybí ani redukce. S takovou to výbavou se můžete vydat do hodně nepřístupných míst.
Sázka na elektroniku
Abyste si nepoškodili karoserii, v našem případě lakovanou do barvy, která se nejen podle mého názoru na Land Cruiser absolutně nehodí, je zde kompletní sada kamer snímající dění před, za a vedle vozu. Přední kamera přijde vhod hlavně při vyjíždění do prudkých kopců, kdy přes kapotu nevidíte, co se nachází za horizontem. Boční kamery a samozřejmě zadní člověk využije dost často při pohybu ve městě, na parkovištích a vůbec ve stísněných prostorách. Land Crusier není žádný drobeček a trefit s ním například nájezd do patra v kryté garáži tak, abyste zadním kolem nevzali obrubník, vyžaduje trochu soustředění. No a pokud se vydáte sjíždět prudké svahy, bude se vám zaručeně hodit příslušný. Nastavit lze celkem tři rychlosti. Automobil sice u toho vydává strašné zvuky, ale výsledkem je plynulý a kontrolovaný sjezd.
Nebylo to poprvé, co jsem se s Land Crusierem vydal do terénu. Za své dovednosti mimo silnici si zaslouží velkou pochvalu. Množství elektroniky sice trochu kazí dojem nezničitelného automobilu, ale například přímé srovnání s Defenderem, které jsme uskutečnili celkem náhodou zhruba před půl rokem, vyznívalo překvapivě dobře ve prospěch Toyoty. Elektronika všechno ohlídá a řidič nic neřeší. Prostě jede. Než jsem při zdolávání překážky prověřující křížení náprav u Defendra zařadil patřičnou uzávěrku, kolega s Toyotou mi dávno ujel. Otázkou je, jak by dopadla stejná situace za pět deset let. Sečteno a podtrženo, Land Cruiser je v terénu maximálně schopným automobilem. Škoda, že velká část majitelů toto nikdy nevyužije.
MaxiSUV
Kromě prakticky smýšlejících majitelů, kteří používají Land Cruiser jako tahač nebo s ním občas vyjedou do terénu, jsou za jeho volantem velmi často vidět ženy. Ty tahle Toyota zlákala na zcela jiné vlastnosti. Velký, vysoký a těžký automobil vám uvnitř dá pocit bezpečí, který jen tak někde nedostanete. Zpoza volantu se díváte na okolní svět s nadhledem, velká část okolního provozu je menší než vy, takže se není čeho bát. Jen drobné upozornění. Ano, rozměrná auta jsou „bezpečnější“ v případě střetu s jiným autem. Je to ovšem na úkor toho druhého. Zcela opačná situace ovšem platí při nárazu do pevné překážky. Větší setrvačná síla dokáže i s obrovskou karoserií slušně zacvičit.
Do interiéru se s maximálním pohodlí vejde pět lidí plus dvě menší osoby mohou obsadit třetí, mimochodem elektricky ovládanou, řadu sedadel. Verze Sport se v interiéru, stejně jako na vnější karoserii, nijak neprojevila. Ostatně anatomické sedačky by zde byly spíše pro smích. Až na některé ovladače veškeré prvky interiéru odpovídají velikosti auta. Sedačky jsou pěkně široké (a pohodlné), madlo dveří je prostě obrovské, nemalý není ani volant a třeba takový prostor pod loketní opěrkou připomíná spíše menší lednici.
Výbava Sport vychází z druhé nejvyšší úrovně Lux Navi a ta je patřičně bohatá. Najdete v ní vše od navigace, přes kožená sedadla, zástup asistentů, bezklíčkového startování, samostatné klimatizace pro druhou řadu sedadel, 14 reproduktorů a tak dále. Je to takový terénní Lexus, čemuž samozřejmě odpovídá i cena. Ta o dva tisíce překonala hranici 1,5 milionu korun.
Luxusní offroad
Land Cruiser je stále velmi schopný offroad a také o něm lze říci to samé, co o Pathfinderu. Lidí toužících po divočině v terénu pomalu ubývá, takže i Toyota chce oslovit zájemce pošilhávající po něčem z kategorie SUV (možná právě proto najdeme v nabídce provedení Sport). Výsledek je naprosto stejný jako u Nissanu. Daří se to, dokonce se to daří velmi dobře, ale offroad původ se stejně nezapře.
Na závěr se hodí dodat, že úpravu naftového motoru lze pořídit ke kterékoliv jiné verzi, bude vás to ale stát téměř padesát tisíc. V rámci akční nabídky po porovnání výbav zjistíte, že u Land Cruiseru Sport přidáte za čip 10 000 Kč, což se stoprocentně vyplatí. Získáte tak čistokrevný sporťák. Na silnici vás možná předjede kdejaké výkonnější SUV, ale v terénu, tam je Land Cruiser hotový supersport.
Plusy: silný motor, schopnosti v terénu, prostorný interiér, pocit bezpečí
Mínusy: pomalá převodovka, hluk motoru
Základní cena: 1 484 900 Kč
Cena testovaného vozu: 1 502 900 Kč
TOYOTA LAND CRUISER 3.0 D-4D SPORT | |
Motor | řadový přeplňovaný vznětový čtyřválec |
Objem | 2982 ccm |
Výkon | 150 kW (204 k) při 3400 ot./min. |
Točivý moment | 510 Nm při 1600 – 2800 ot./min. |
Maximální rychlost | 175 km/h |
Zrychlení | 10,4 s |
Převodovka | 5stupňová automatická |
Spotřeba město/mimo/komb | 9,7 / 7,1 / 8,1 l/100 km |
Spotřeba během testu | 9,6 l/100 km |
Palivová nádrž | 87 l |
Délka x šířka x výška | 4760 x 1885 x 1845 mm |
Rozvor | 2790 mm |
Hmotnost | 2240 kg |
Zav. prostor min/max | 620 / 1934 l |
Foto: Zuzana Procházková