Kultura vozů Ute, tedy malých pick-upů založených na běžném sedanu nebo kupé, je rozšířená hlavně v Austrálii nebo na Novém Zélandu. A to byla přesně místa, kde se Subaru Baja nikdy neprodávalo. Možná proto žilo jenom pár let.
Pokud chcete pracovní pick-up, ať už z opravdové potřeby, nebo jen z estetických důvodů, není nutné sahat rovnou po gigantickém Fordu F-150. A ani se nemusíte zastavit u středně velkých modelů, které zažívají comeback na evropské půdě. Co takhle pořídit si auto, které předtím bylo sedanem nebo kupé zhruba střední třídy, jen má uříznutý zadek a místo něj korbu. U nás možná nepochodíte, ale u protinožců ano. Takovým autům se říká Ute a jsou většinou dvoudveřová s dělením místa pro náklad a posádku zhruba 50 : 50.
Co ale dát více prostoru lidem, řeklo si Subaru na samém konci starého tisíciletí a představilo v roce 2000 na autosalonu v Los Angeles koncept ST-X. Dosud velmi raritní druh auta, které má čtyřdveřovou kabinu pro cestující a vzadu ještě k tomu korbu, přičemž se pohodlně vejde do střední třídy, vyvolal u Američanů značný rozruch. Vůz šel do sériové podoby 18. června 2002 a začal se prodávat pod názvem Subaru Baja, což byla pocta slavnému rallye závodu, který se pravidelně jezdí na kalifornském poloostrově v Mexiku.
Subaru Baja vycházelo ze Subaru Outback, ale bylo o 15 centimetrů delší. Dovnitř se pohodlně vešli čtyři cestující, otevřená korba s klasickými výklopnými „vraty“ pak byla dlouhá velmi dobrých 1 040 mm. Pokud jste chtěli vyrazit na cestu jen ve dvou a zároveň s sebou vzít nějaké dlouhé předměty (třeba žebřík, nebo spíš surfovací prkno), bylo možné sklopit zadní sedadla a přepážku mezi korbou a prostorem pro cestující. Pak jste mohli naložit až 1 900 mm.
Chytrá řešení
Systém sklápění přepážky se u pick-upů neobjevuje příliš často. Subaru ho proto hrdě propagovalo pod názvem Switchback. Chytrým řešením byl také výklopný držák na zadním registračním znaku vozu. Pokud jste se po silnici pohybovali s otevřenými vraty korby, značka se vyklopila a byla tak i v této situaci čitelná a nehrozilo popotahování od horlivých strážců zákona. V základní výbavě vozu nechyběly bytelné ližiny a kovové výztuhy mezi střechou a stěnami korby, které zvyšovaly tuhost auta. Dokoupit šlo třeba i hliníkový „plůtek“, který bylo možné na korbu nasadit při vyklopení vrat a tím rozšířit její využitelnost pro převoz drobnějšího nákladu. Přidejme ještě čtyři kovová oka pro poutání nákladu a schopnost auta utáhnout až 1 089 kg na kouli a je jasné, že se jednalo o docela praktický vůz.
Pod kapotou se za dobu existence tohoto modelu vystřídaly tři benzinové motory z řady EJ s dvouapůllitrovým objemem. Šlo o čtyřválce, jednotky EJ251 a EJ253 měly atmosférické plnění, v roce 2004 se představila verze s EJ255, což byl přeplňovaný motor. Auto se prodávalo jako Subaru Baja Turbo. Agregáty se pak pojily buď s automatickou čtyřstupňovou převodovkou, nebo s pětistupňovým manuálem. Pohon všech kol byl u Subaru samozřejmě standardem. Ještě se sluší připomenout, že verze Baja Turbo měla velmi solidní výkon, konkrétně 210 koní. Šlo tedy o docela hbitý pick-up.
Subaru od počátku bralo model Baja jako projekt pro americký trh. Chtělo přinést kulturu malých Ute do země, v níž kralovaly a dodnes kralují obří pick-upy. Ale i kultura sedanů je zde velmi silná. Americké zaměření znamenalo, že se auto vyrábělo v továrně Subaru ve městě Lafayette v Indianě. Nikdy se nedostalo do Japonska. Bohužel pro něj ale také ne do Austrálie a Nového Zélandu. Kromě USA se oficiálně prodávalo ještě v Kanadě, Chile (kde je kultura Ute také poměrně znát) a v Jihoafrické republice. Pro tu jedinou musely vznikat verze s řízením na pravé straně. I proto je zvláštní, že to Subaru nikdy s modelem Baja nezkusilo v Oceánii.
Kupujte, jsou
Špatně zvolené zaměření na vybrané světové trhy zajímavému vozu podrazilo nohy. Z plánů, které na začátku hlásily roční produkci 24 tisíc aut, velmi rychle sešlo. Subaru Baja se prodávalo jen do dubna roku 2006, tedy necelé čtyři roky. Automobilka ještě před koncem produkce naskladnila velké množství aut a ta pak rozvážela dealerům jako „skladovky“, aby to vypadalo, že je model v nabídce déle. Z ceníků vypadl až o prázdninách roku 2007. Celkem za celou dobu vzniklo jen 30 tisíc aut.
S více než desetiletým odstupem se ale Subaru Baja jeví velmi přitažlivě, alespoň pro ty, kteří chtějí výstřední auto, jež jen tak někdo nemá, a zároveň tu a tam potřebují podniknout nějakou „špinavou“ práci. Zároveň si oblíbili starší Outbacky a věří jejich technice. Kvalita zpracování a promyšlená praktická řešení totiž mají ještě dnes slušný potenciál oslovit některé zájemce o ojetinu.
A není nutné pro ni vyrážet do USA nebo snad do Chile. Subaru Baja se dá pořídit i v Evropě. Po nadšencích do americké produkce japonské automobilky tu totiž zůstalo poměrně slušné množství vozů z individuálních dovozů. Stačí se podívat do německých bazarů, kde Subaru Baja pořídíte za částky mezi 200 až 300 tisíci korunami. Za to, co tento pick-up nabízí, to není vůbec špatné.
Text: Jan Markovič, Foto: Subaru
