Ve třídě kompaktních SUV je pořádný přetlak modelů. Snad každá automobilka si z tohoto výnosného segmentu chce utrhnout kousek pro sebe. A tak není divu, že neuplyne měsíc, kdy by se v této kategorii nepředstavil nějaký nový vůz. Honda CR-V má v tomto případě před Kugou několikaměsíční náskok. Tedy alespoň v Evropě.

Ve Spojených státech už tento model dávno jezdí, ovšem pod jménem Escape.
Pojďme ale zpět na starý kontinent, konkrétně do Česka. Předešlé generace obou testovaných modelů na tom s prostorností nebyly špatně a lidem se líbily. Dokazují to i statistiky prodejů, které jsou velmi podobné. Hondu CR-V si v roce 2012 pořídilo 772 lidí a stala se sedmým nejprodávanějším SUV v Česku, Ford Kuga se dostal na deváté místo se 707 prodanými kusy.

Přestože se oba modely po stránce designu vyvíjely spíše postupně než výraznými skoky, začínají se od sebe vzdalovat. Přepracovaná maska chladiče Fordu Kuga dostala agresivnější výraz. Mohutná čelní plocha přídě s nasávacími otvory dodává automobilu na respektu a ani záď s ostrými úhly a dvěma koncovkami výfuku nepolevuje. Nová Kuga má samozřejmě LED pro denní svícení.

Bez diod se neobejde ani japonský rival. CR-V už ovšem opustilo agresivní linie s vykousnutou přídí. Naopak, lehká změna tvarů vzhled vozu uhladila. Maska s výraznými chromovými lištami vypadá dobře. O trochu méně nadšený jsem byl při prvním testu ze zádi, jež je až příliš mohutná. Musím ale říci, že při delším soužití jsem si na její proporce hodně rychle zvykl. Pokud totiž postavíte oba vozy vedle sebe, působí Honda o něco subtilněji.

Ergonomické chyby

Jestliže už nějaký designér dostal zaplaceno za návrh interiéru Fordu Focus, doufám, že za Kugu mu prémie nevyplatí. Evidentně si totiž mohl dát nohy na stůl. Obě palubní desky jsou si podobné jako vejce vejci. Najdete zde stejný volant, budíky, multimediální systém, tlačítka, páčky pod volantem, ovladače klimatizace i tvary desky.

Honda šla svou cestou tvrdých plastů, ale rozhodně jí není co zazlívat. Zpracování je na špičkové úrovni, nic neskřípe ani nevrže. Na první pohled je zřejmé, že si Japonci dali na provedení palubní desky hodně záležet. Totéž platí o uživatelské přívětivosti. Ačkoli si ze začátku nebudete jistí, zda se informace z palubního počítače objevují uprostřed budíku v přístrojovém štítě nebo na barevném displeji na vrchu palubní desky, rozhodně se systém ovládá lépe než přes složité menu Fordu. Titěrná obrazovka navigace pak vůbec nesnese srovnání s velkou dotykovou plochou multimediálního systému Hondy.

Na druhou stranu i CR-V má drobné mouchy. V rámci bohaté výbavy jsem si mohl vyzkoušet adaptivní tempomat, který skvěle spolupracuje s aktivním systémem pro kontrolu jízdy v pruzích. Stačí je oba na dálnici spustit a odstup od vozu před vámi hlídá radar, v pruhu vás zase Honda udržuje pohyby volantu přes elektrický posilovač. Jenže jakmile přepnete z informací o těchto systémech třeba na údaj o dojezdu, automaticky se oba odpojí. Proč, to nechápu. Kuga má také adaptivní tempomat, systém pro jízdu v pruzích však jen varuje vibracemi ve volantu. Alespoň že je tu navíc čtečka dopravních značek. Do obou automobilů se dá přistupovat a startovat s klíčkem v kapse.

Velikostní rozpor

V obou SUV se sedí na předních sedadlech příjemně vysoko a řidič má dobrý přehled. Vzadu je to ale v případě Kugy výrazně horší. Zatímco v Hondě jsem si se svou výškou 190 cm za sebe sedl bez problémů a mohl jsem se snadno opřít i o hlavovou opěrku, ve Fordu už jsem koleny nepříjemně brousil o plastová záda předního sedadla. Místa nad hlavou se také nedostávalo. Tady jasně vede CR-V.

Stejně se Hodně daří i v souboji objemu zavazadelníku. Základní objem u ní činí 589 l, Kuga má pouhých 456 l. V obou případech se ovšem velmi snadno sklápějí sedadla. Stačí zatáhnout za jedinou páčku a zadní sedadla poslušně odklopí sedáky a pak na jejich místo sklopí záda i s hlavovou opěrkou.

Kuga chce zachránit malý kufr šikovnou funkcí – pokud máte plné ruce, kopnete pod zadní nárazník. Páté dveře se automaticky zvednou. Stačí kopnout znovu a zase se zavřou. Praktické! Navíc se vyklápějí výrazně výš, že jsem si pod ně mohl i stoupnout. Při nakládání zavazadel do CR-V jsem se musel ohýbat.

Do testu jen ten nejlepší

Honda do testu nasadila vznětový čtyřválec 2.2 i-DTEC o výkonu 110 kW, Ford Kuga nabídl o 10 kW silnější diesel 2.0 TDCi Duratorq. Obě dvě jednotky se mohly pochlubit tichým chodem, maličko lépe na tom ale byl Ford, kde inženýři oproti minulé generaci opravdu zapracovali na odhlučnění. Nemít ovšem oba vozy postavené vedle sebe, rozdíl by nebyl patrný.

Při prvním pohledu na páku převodovek jsem se lekl, že test nebude vyvážený. Zatímco Honda CR-V dorazila s pětistupňovou automatickou převodovkou, Ford Kuga byl vybaven manuálním šestikvaltem. Oba vozy ale měly vyrovnanou hmotnost okolo 1,7 t a ani chybějící stupeň v případě japonské převodovky nebyl problém. Motory točí při dálničních 130 km/h přesně 2500 otáček za minutu. Ideální by bylo zhruba o 200–300 méně. Nasazení manuálu se přesto pozitivně podepsalo na dynamice a Kuga byla o trochu mrštnější. Cestování s automatem zase bylo pohodlnější. Kuga si celkem řekla o 7,9 l nafty na 100 km, CR-V o 0,4 l více.

Obě SUV nabídnou pohon všech kol, který je řešen mezinápravovou spojkou. Honda nazývá své řešení Real Time AWD. Je vybaveno hydraulickým čerpadlem poháněným elektromotorem. Kuga používá systémem s čidly, která stokrát za sekundu posílají informace o dění pod koly do řídicí jednotky. Ten pak točivý moment rozděluje mezi nápravy podle potřeby. To vše může řidič vidět na displeji mezi budíky. Oba pohony kol mají jedno společné – fungují tak rychle, že jejich činnost ani nepostřehnete.

Tuhost, nebo komfort?

Pakliže to až doteď vypadalo, že jsou si oba vozy více méně podobné, v otázce podvozku se jejich cesty definitivně rozdělují. Kuga opustila cestičku vyšlapanou minulou generací a rozhodla se potěšit všechny vyznavače komfortní jízdy. Měkký podvozek pečlivě žehlí nerovnosti, ale přichází i s logicky většími náklony v zatáčkách. Díky pohonu všech kol je ovšem ovládání jisté, takže se nakonec ostřejších zatáček stejně bát nemusíte.

Honda CR-V zvolila cestu tužšího a ještě jistějšího podvozku. Vůz se díky němu řídí takřka jako běžný hatchback nižší střední třídy. Díky přesnému řízení je cestování po okresních silnicích příjemnou záležitostí, vůz jde do zatáček jistěji. Tuhé nastavení s sebou ovšem přináší i tvrdší přejezdy příčných prahů nebo větších nerovností, což snižuje komfort. Z hlediska podvozku tedy budete muset vybírat hlavně podle svých priorit – rychlejší jízda, nebo větší pohodlí?

A jak jsou na tom soupeři cenově? Ceny testované Hondy CR-V s automatem začínají na 729 000 Kč. Ford Kuga se šestikvaltem stojí 759 590 Kč. To není velký rozdíl, a pokud byste CR-V vybavili také manuálem, ušetříte ještě 40 000 Kč. Japonský vůz má navíc jasnější ceník s více sadami výbavy a jen několika málo příplatky, u Fordu si naopak musíte za řadu věcí připlatit. Spolu s prostornějším interiérem a mně bližším tužším naladěním podvozku se zdá, že díky tomu se stává vítězem Honda CR-V. V ostatních disciplínách je to ale prakticky nerozhodně.

Ford Kuga 2.0 TDCi 4×4

Motor | vznětový čtyřválec, 1997 ccm, 120 kW / 3750 ot.min-1,
227 Nm / 2000–3250 ot.min-1
Převodovka | šestistupňová manuální, pohon všech kol – mezinápravová spojka
Jízda | 0–100 km/h za 9,9 s, 198 km/h, spotřeba v testu 7,9 l/100 km
POHOTOVOSTNÍ HMOTNOST | 1617 kg
Rozměry | 4524 x 1838 x 1702 mm, rozvor 2690 mm
Zavazadelník | 456 / 1653 l
ZÁKLADNÍ CENA | 759 590 Kč
Čtyři hvězdičky

Honda CR-V 2.2 i-DTEC 4×4

Motor | vznětový čtyřválec, 2199 ccm, 110 kW / 4000 ot.min-1,
350 Nm / 2000–2750 ot.min-1
Převodovka | pětistupňová automatická, pohon všech kol – mezinápravová spojka
Jízda | 0–100 km/h za 10,6 s, 190 km/h, spotřeba v testu 8,3 l/100 km
POHOTOVOSTNÍ HMOTNOST | 1712 kg
Rozměry | 4570 x 1820 x 1685 mm, rozvor 2630 mm
Zavazadelník | 589 / 1669 l
ZÁKLADNÍ CENA | 729 000 Kč
Pět hvězdiček