Ke komparaci přijeli tři jedinci, kteří toho mají hodně společného, přesto je každý úplně jiné povahy. Všichni se rekrutovali z malých hatchbacků a do jednoho spoléhají na podobně výkonná srdce, šestirychlostní manuální převodovky a pohon pouze přední nápravy. Boj je tentokráte vyrovnanější než kdy jindy.
Boom. Naprostý boom. Obliba malých SUVéček, chcete-li crossoverů, nezná mezí. Kdo nemá svého zástupce, jako by neexistoval. Malé hatchbacky už tolik netáhnou, ale jejich zvýšené deriváty jdou na dračku. Ještě aby ne, o něco lépe se do nich nastupuje, poskytují lepší výhled a jejich majitelé si je mohou přizpůsobit daleko více k obrazu svému. Navíc u nich vyvolávají dojem, že za své peníze získali robustnější vůz.
Po Renaultu Captur, Nissanu Juke nebo Peugeotu 2008 přišla na trh mimo jiné Mazda CX-3, Hyundai Kona, Opel Crossland X či Citroen C3 Aircross. A rozhodně se nejedná o konečný seznam, což dokazují dva nejnovější přírůstky v podobě Seatu Arona a Kii Stonic.
Posledně dvě jmenované novinky porovnáme a ještě k nim přizveme dosavadní bestseller v podání Renaultu Captur. Téměř identické rozměry, podobné výkony i hmotnost dávají tušit, že souboj bude doopravdy hodně vyrovnaný.
Korejce i Španěla pohání, jak je u malých automobilů aktuálně zvykem, litrové přeplňované benzinové tříválce (ten v Kie disponuje výkonem 88 kW, u Seatu 85 kW). Jediný Francouz se spoléhá na čtyřválcovou dvanáctistovku s 87 kW, kterou jsme vybrali z důvodu vyrovnaných výkonů (tříválec od Renaultu má totiž zdvihový objem jen 0,9 litru a 66 kW).
Nejživější z tria je Arona, která umí stovku za 9,8 sekundy. Captur je na tom téměř stejně (9,9 s), kdežto Stonic s hodnotou 10,3 s mírně zaostává. Naopak nejrychlejší je s maximálkou 184 km/h Stonic, o dva kilometry v hodině pomaleji pak jedou oba konkurenti. Papírově nejúspornější je Seat, když si v kombinovaném cyklu vystačí s 4,9 l/100 km, Kia s rovnými 5 litry a Renault s 5,5 l.
Realita je ovšem trochu jiná. Největší chutí do života oplývá Arona, která je zároveň nejúspornější. Nejvíce žíznivá byla Kia, dokonce víc než čtyřválec v Renaultu.
Koncernový pořádek
Stejně jako většina konkurentů může mít Arona dvoubarevnou karoserii a výrazné laky. V kabině panuje přísná koncernová strohost a pořádek. Jistou chladnost je možné rozehnat možnostmi přizpůsobení jednotlivých částí – volit lze barvu palubní desky, středového panelu nebo čalounění sedadel. Připlatit lze za různé pakety a získat třeba ambientní osvětlení interiéru, kompletní konektivitu nebo bezdrátové nabíjení mobilního telefonu.
Vzhledem k rozměrům překvapí dostatečně prostorná kabina, která nebude dělat problém ani nadprůměrně vysokým jedincům. Seat v pohodě odveze čtyři basketbalisty, a to i na delší vzdálenosti. Komfortní sedadla Xcellence díky delším sedákům důkladně podpírají stehna, výraznější boční vedení se pro změnu stará o příkladné držení těl. K pozici za volantem neměl nikdo v redakci připomínku, všichni byli spokojeni. Zásluhu na tom mají již zmíněná sedadla, sloupek řízení nastavitelný v dostatečně dlouhých drahách a většina ovladačů v dobrém dosahu.
Zavazadlový prostor nabízí objem 400 litrů, což je o 45 litrů více oproti Ibize. Dvojité dno se stará o rovnou ložnou plochu při sklopení sedadel a dostanete jej bez příplatku ke všem výbavám.
Podvozek je sice tužšího charakteru, ale v praxi z celé trojice nejlépe snáší vyšší rychlosti, řezání zatáček a nevadí mu hrubší zacházení. Na nerovnostech sice Arona dokáže odskočit, ale jinak s ní je možné jezdit přes jednoduchou zadní nápravu na hranici přilnavosti. A nejlepší na tom je, že posádka vůbec netrpí a jízda je stále komfortní. Díky světlé výšce podvozku (nadprůměrných 190 mm) se můžete podívat bez újmy i mimo asfalt. Žádné speciální pomůcky pro jízdu v terénu ovšem nečekejte.
Solidnost a pohoda
Stonic vyznává vyloženě komfortní svezení. Co je nad rámec pohodlí, to ho nezajímá a dává to najevo bohémským plutím a náklony karoserie. Podobně pozice za volantem nebyla tak příkladná jako u Seatu, například sedáky nedokázaly v celé délce podepřít stehna, což není zrovna pohodlné při delších cestách. Ergonomie je vzorná, materiály příjemné a zpracování nadprůměrné. Kabině nechybí klubová atmosféra a vyzařuje z ní především klid. Sedmipalcový dotykový displej dostanete vždy, rozlišením sice neohromí, ale běžným potřebám plně vyhoví. Okolo obrazovky má své místo osm klasických tlačítek a dva otočné ovladače, které společně usnadňují ovládání základních věcí při jízdě. Stejně tak klimatizace spoléhá na dva kruhové ovladače, se kterými lze manipulovat i po slepu. Pro někoho možná staromódní, pro většinu řidičů intuitivní a praktické. Pochvalu zaslouží rovněž multifunkční volant s logicky uspořádanými celky ovladačů, tlačítek a různých koleček.
Prostoru je ve Stonicu o něco méně než u Seatu, přesto čtyři dospělí nemají závažnější důvod si stěžovat. Horší je to při pohledu do zavazadelníku. Ten odkazuje na celkově menší rozměry a v Česku vždy přítomná rezerva snižuje využitelný objem na průměrných 332 litrů, což je o pouhých sedm litrů více než u Ria. Jen pro úplnost doplňme, že bez rezervy převezete o dvacet litrů více. Zoufat ale nemusíte, kufr má pravidelný tvar a s šířkou mezi podběhy poráží Captura, Peugeot 2008 i Mazdu CX3.
Nabídka pohonných jednotek vychází z Ria a potěší nejen vyznavače toho nejmodernějšího, ale také zastánce klasických agregátů. Kromě testovaného turbotříválce T-GDI v nabídce nechybí dva atmosférické čtyřválce (1.25 CVVT nebo 1.4 CVVT). Výčet dostupných motorů pak uzavírá turbodiesel 1.6 CRDi.
Tříválec zaujme svou čiperností. V nízkých otáčkách se mu moc nechce, ale jakmile ho trochu popostrčíte, překvapí dychtivostí a lačností po otáčkách. S rostoucí chutí roste ovšem i spotřeba paliva a jezdit věčně za sedm litrů není moc příjemné. Kladně musíme hodnotit převodovku, která je naprosto přesná.
Stonic je příjemným společníkem ve městě, mimo něj, a dokonce i na dálnici, kde nás překvapil slušným odhlučněním. Přitlačíte-li v zatáčkách na pilu, Kia se nevzdá a za doprovodu náklonů karoserie se drží podvozek asfaltu velmi dlouho. Hbitě reaguje na pokyny od volantu a čtveřice kotoučových brzd se stará o bezpečné zvládnutí krizových situací. Stonic je vhodným kandidátem pro každodenní kratší jízdy zdolávané s ohledem na maximální pohodlí.
Šarm a styl
Captur se prodává jako housky na krámě. Motoristům vyhovuje a ve Francii ho letos náležitě vylepšili. Díky tomu omládl, přibylo hodně nové výbavy a v neposlední řadě se v ceníku objevila luxusní verze Initiale Paris.
Po otevření dveří to však žádná velká hitparáda není. Převážně tvrdé plasty nepůsobí tak příjemně, jak bychom očekávali, a řada věcí vyžaduje zvyk. Klíčky ke Capturu nedostanete, ve vyšších výbavách se musíte spolehnout na handsfree kartu, kterou stačí mít v kapse (u nižších výbav je nutné vůz odemykat a zamykat pomocí tlačítek na kartě). Pro nastartování je třeba kartu vložit do slotu ve středovém sloupku. Stejně tak přístrojová kaplička za volantem není tradičního rázu. Kombinuje analogové a digitální zobrazení. A tím výčet odlišností nekončí – místo klasické schránky před spolujezdcem dostanete šuplík a místo tradičních klokaních kapes v opěradlech se musíte spokojit s výpletem.
V sedadlech se sedí o deset centimetrů výše než v Cliu, a to je znát nejen při nastupování, ale také při výhledu z vozu. Kabina nepůsobí tak stísněně jako v již zmíněném Cliu, přesto se nelze zbavit dojmu, že Captur není příliš široký a ve srovnání s rivaly jasně prohrává. Sedadla nejsou špatná, potěší slušným pohodlím a očekávaným držením v zatáčkách. O něco delší by mohly být sedáky. Nezvykle, mimo zorné pole řidiče, je umístěno tlačítko příplatkového vyhřívání sedadel.
Díky multimediálnímu systému R-Link si zpestříte cestu, jeho ovládání je ovšem pouze dotykové a grafika postarší. K dispozici máte mnoho různých aplikací (od předpovědi počasí až po blbůstku typu R-Sound Effect, která pouští do reproduktorů zvuk vybraných motorů). A jestli se chcete zlepšovat v úsporné jízdě, přijdou vhod podrobné rozpisy spotřeby paliva.
Za řadicí pákou se nachází tlačítko ECO, které podle výrobce snižuje spotřebu paliva až o deset procent. Po jeho zapnutí se rapidně zhorší akcelerace a sníží se účinnost klimatizace. Součástí ECO módu je indikátor v kapličce za volantem, který mění barvu od zelené až po tmavě oranžovou podle stylu jízdy. Informační hodnota je ve výsledku ale nulová.
Základní objem zavazadlového prostoru činí 377 litrů, což působí hezky, ale praktická využitelnost není tak slibná.
Captur může pohánět benzinový tříválec 0.9 TCe, čtyřválcová 1.2 TCe nebo vznětová patnáctistovka 1.5 dCi. Dvanáctistovka je velmi klidným a kultivovaným společníkem. V nízkých otáčkách působí trochu mdle, ve středních otáčkách ale dostatečně ožívá. Nevytáčí se tak zbrkle jako tříválec, umí však být úspornější než o válec skromnější srdce Korejce.
Captur jezdí přes poměrně vysoký podvozek dobře, až zábavně. Překvapivě zdatně si vede na dálnici i při hrubším zacházení. Nerozhodí ho běžné nerovnosti ani nečekaně se svírající zatáčka. Rázy od kol jsou na běžných nerovnostech pohlcovány slušně, na těch větších je to horší. Vyloženě špatné to není, ale konkurence to umí lépe a díky tomu se tento Renault nevymyká průměru třídy.
Tři stejní, přesto jiní
Toto byly dobře vybavené verze, pokud půjdete do nejlevnějších variant, budou to holátka (například Captur v základu nemá ani manuální klimatizaci). To nemění nic na faktu, že právě takto velká přibližovadla se naprosto fantasticky hodí do měst, kde poskytují skvělý výhled, usnadňují parkování a jejich agregáty disponují dostatečnými výkony. Nechybí jim obratnost, hbitost ani švih.
Arona navštěvuje fitko, Stonic předsedá gentlemanskému klubu a Captur nejraději pročítá módní časopisy. Přesně takový rozdíl panuje mezi testovanými crossovery. Španělský zástupce je uvnitř chladný, ale umí se pořádně rozparádit, kdežto korejský reprezentant se nejlépe cítí v pohodlném sofa a francouzský počin dává přednost promenádě po bulvárech.
1. místo: SEAT ARONA
Arona si na rozdíl od dražších koncernových modelů dokázala obhájit praktické otočné ovladače u dotykového displeje. Je to sice drobnost, ale v běžném provozu ji více než oceníte. Plně virtuální přístrojovka se objeví až v příštím roce.
Verdikt: Španělský crossover je atlet s německým smyslem pro pořádek, který při pohybu hýří temperamentem, ale uvnitř působí chladně. Ze všech nejvíce si nechá líbit hrubší zacházení a nejlépe plní požadavky horkokrevných řidičů. Pokud rádi řídíte, je Arona volbou číslo jedna.
2. místo: KIA STONIC
Kia Rio je skvělý malý vůz a Stonic je jeho mírně zvýšeným klonem se všemi klady i minusy. Oproti Riu nenabízí Stonic nic zásadního navíc, proto doporučujeme zvážit, zda vám nestačí levnější Rio nebo raději sáhnout po prostornějším Cee’du.
Vertikt: Z testované trojice patří Stonic mezi nejútulnější, nejkomfortnější a neomezuje se jen na dotykové ovládání. A právě to může být pro řadu zájemců jedna z priorit. Ovládání je intuitivnější, rychlejší a bezpečnější. Stonic stejně sází na atraktivní design, bohatou výbavu, příjemnou cenovou politiku a slušné záruční podmínky. Korejec miluje pohodovou jízdu, při níž bude posádka chrochtat blahem a spotřeba neporoste do nebeských výšin.
3. místo: RENAULT CAPTUR
Doba je hodně rychlá, a co dnes bylo nové, zítra bude staré. Přestože se vývoj žene mílovými kroky kupředu, Captur se snaží po jarní modernizaci udržet tempo s dravými konkurenty. Zub času je znát zejména uvnitř.
Verdikt: Francouz je především hezoun sázející na módní kabát zdobený celou řadou chromových ozdob. Jste-li stejné nátury, můžete si své ozdoby uložit do šuplíku před spolujezdcem – ten u jiných modelů nenaleznete. Průměrné jízdní dovednosti a celkové pojetí (přemíra plastů v kabině) nezachrání ani sametově jdoucí čtyřválec, kterému ovšem chybí drajv tříválců.
Kia Stonic 1.0 T-GDI
- Motor: přeplňovaný zážehový tříválec, 998 ccm
- Převodovka: šestistupňová manuální
- Výkon: 88,3 kW, 171,5 Nm
- Max. rychlost: 184 km/h
- Zrychlení: 10,3 s
- Spotřeba: 5,0 l/100 km
- Zavazadelník: 332 l
Seat Arona Xcellence 1.0 TSI
- Motor: přeplňovaný zážehový tříválec, 999 ccm
- Převodovka: šestistupňová manuální
- Výkon: 85 (115) kW, 200 Nm
- Max. rychlost: 182 km/h
- Zrychlení: 9,8 s
- Spotřeba: 4,9 l/100 km
- Zavazadelník: 400 l
- Cena: 417 900 Kč
Renault Captur 1.2 Energy TCe 120
- Motor: zážehový čtyřválec, 1 197 ccm
- Převodovka: šestistupňová manuální
- Výkon: 87 (120) kW, 205 Nm
- Max. rychlost: 182 km/h
- Zrychlení: 9,9 s
- Spotřeba: 5,5 l/100 km
- Zavazadelník: 377 l
Text: Petr Šikl, Foto: Vojtěch Zikmund
