Citroën DS5 je obrazně řečeno ztělesněnou otázkou. Co je tenhle automobil vlastně zač? Jeto kombi, kupé, crossover nebo snad nějaké zvláštní provedení Citroënu C5? Jednoduchá odpověď neexistuje, nebo alespoň já jsem ji nenašel. Kupé to není, kombi už vůbec ne, o základu z modelu C5 si můžete nechat leda tak zdát. Malé děti by v tuhle chvíli zaručeně přišly s jasným názorem.

Když to není ani jedno, tak je to letadlo. Nesmysl? Omyl. DS5 je opravdu také trochu letadlo. Designéři se při vymýšlení interiéru skutečně inspirovali v letecké kabině. Co vám budu povídat, moc praktické to není, ale jakmile si zvyknete a během jízdy jen tak mimochodem začnete něco „štelovat“ na stropě, získáte si u zbytku posádky zaručeně respekt.

To jsem však trochu odbočil, tedy zpět k základní otázce. Co to je? Co člověk, to názor, takže jsem si jistý, že si každý odpoví sám. S určitostí ale můžu říci, že právě tahle otázka, tahle nevědomost a nejistota, je jednou z hlavních zbraní modelu DS5 a přesně toto způsobí, že budete neustále středem pozornosti. Schválně postavte DS5 někam na ulici nebo před supermarket a poslouchejte reakce kolemjdoucích. Mohu vám garantovat, že budou valit oči a ptát se: „Co to je?“

Kdysi nás na škole jeden profesor učil, jak se správně konstruuje automobil. Doslova řekl: „Pokud začnete tím, že si nakreslíte krásnou karoserii, jste ztraceni.“ Následně demonstroval, jak se vůz staví kolem řidiče a jak jeho posaz ovlivňuje výsledné tvary. Vzhledem k jeho praxi u Audi jsem si jistý, že měl pravdu. U Citroënu šli ovšem na věc opačně. Nakreslili krásnou karoserii…

Sázka na design je patrná hlavně z pohledu řidiče. Ten si musí zvykat na nepříliš ideální výhled ven z vozu a kvůli miniaturnímu zadnímu oknu také na velice nízko umístěné vnitřní zpětné zrcátko, které překáží při pohledu vpravo vpřed. Tohle je jen jeden kompromis z mnoha. Vadí to? Ne, nevadí.

Zákazníci, kteří si nakonec koupí DS5, jsou rozhodnuti za něj utratit nemalé peníze ještě dávno před tím, než se v něm vůbec svezou. Vlastně je v tomto případě testovací jízda úplně zbytečná. Stejně DS5 odpustíme málo místa pro hlavy zadních cestujících, ne úplně ideální ergonomii, trochu zběsilý volant atd. Vše pro jeho krásné… tvary.

Ideál? Hybrid

Dobře, už víme, že DS5 chceme. Kterou motorizaci zvolit? Jednoznačně hybridní. Ano, není to levná záležitost, ale má své nesporné výhody. Především hybridní pohon zvýší extravaganci vozu a dotáhne ji k dokonalosti. Není přece nic lepšího než neslyšně jezdit s vozidlem podobných tvarů po městě a vychutnávat si nevěřícné pohledy. Pragmatičtějším důvodem je zadní víceprvková náprava převzatá z C5. DS5 nevychází z C5, jak by mohlo napovídat označení, nýbrž z C4. Žádné hydropneumatické odpružení, žádný houpavý charakter, žádný extrémní komfort.

Běžné DS5 jsou díky tomu hodně prkenné a při jízdě komfortem příliš nenadchnou. Hybrid s víceprvkem vzadu a více zatíženou zadní nápravou se chová podstatně lépe a i přes přítomnost devatenáctipalcových disků umí být relativně pohodlný. Aby toho nebylo málo, přidává hybridní systém pohon všech kol a v určitých momentech i zajímavé svezení.

Všechny hybridní modely obecně vyžadují od řidiče změnu jízdního stylu. Kdo se nepřizpůsobí, ten šetřit nebude. Platí to i o trojici s technologií Hybrid4. O režimech jízdy (Auto, 4WD, ZEV, Sport) toho bylo napsáno už dost. Moje zkušenost je následující. Režim Auto je záhada. Občas připojí zadní elektromotor, ale až podezřele často jej nechává v nečinnosti. Při běžné jízdě jsem proto nejvíce využíval 4WD, kdy zadní elektromotor pracuje neustále.

Má to tu výhodu, že i v automatickém režimu řazení robotizované převodovky se neobjevují „díry“ typické pro tento druh převodovky. Elektromotor je dokáže zamaskovat. Naopak na okresních silnicích nebo při předjíždění je ideální režim Sport, kdy elektromotor poskytuje maximální výkon 27 kW (jindy je k dispozici pouhých 11 kW) a vůz pěkně zatahuje od nízkých otáček. Převodovka však chce řadit sportovně a ráda nechává trápit diesel v otáčkách nejvyšších, kde nemá co nabídnout. Proto musí řadit řidič.

Obecně lze říci, že se řidiči musí snažit a musí se přizpůsobovat více než u jiných hybridů (například u Toyoty Prius). Jakmile si ale zvyknou, mohou jezdit svižně a za málo peněz. Osobně jsem se nakonec pohyboval ve městě se spotřebou kolem 5 l, na dálnici kolem 7 l, v kombinaci (průměrná rychlost 66 km/h) za 6,2 l/100 km.

To nejsou špatná čísla, ale oproti DS5 2.0 HDI s klasickým automatem si za hybrid připlatíte 130 000 Kč, protože v základu stojí 964 900 Kč a oněch 130 000 Kč se vám díky nižší spotřebě určitě nevrátí. Nicméně stále se bavíme o nejnižším příplatku za hybrid z aktuálně prodávané trojice od PSA. Předpokládám, že zákazník uvažující o DS5 nemá problém s penězi. Když už, tak do toho běžte naplno.

Citroën DS5 Hybrid4
Jízda | 0–100 km/h za 8,6 s, 211 km/h
Spotřeba | 3,9/3,7/3,8 l/100 km (město/mimo/komb.), v testu 6,2 l/100 km
Zavazadelník | 325 l
provozní hmotnost | 1781 kg
Základní cena | 964 900  Kč