Že jsou Američané patrioti? Podívejte se na evropské silnice. Moc vozů z USA na nich určitě nepotkáte (Ford se svou světovou produkcí snad nelze počítat). Prosadit se na trhu, který ovládá koncern Volkswagen a mezi luxusními značkami i BMW a Mercedes není pro cizince snadné. Své by o tom mohly vyprávět značky Infiniti a Lexus. Snaží se roky a výsledkem jsou sice nějaké prodeje, ale nikterak velké. Co teprve Cadillac…
Tahle značka se průběžně pokouší i o český trh. Nohy jí ale bohužel podrazil velmi nepovedený start, na který si určitě ještě vzpomenete. O padesátku vozů se kdysi losovalo v kole štěstí zahrádkářské společnosti Mountfield. Dovozce si tím chtěl zabezpečit kvóty pro český trh. Výsledkem ale bylo zklamání, když pak tato auta zavalila bazary a stala se naprosto neprodejnými. Dodnes má značka v Česku mizerné prodeje. Loni se jí podařilo podle statistik SDA poslat na silnice jen 15 aut, což je ještě o jedno méně než SsangYongu.
Proč se tedy na stránkách 4×4 Automagazínu zabýváme testem Cadillacu CTS? Odpověď je jasná – je zajímavý! Není to jedno z těch aut, na která se podíváte a mávnete rukou. Design tohoto sedanu je jiný, přitahuje vás a vy chcete vědět víc. Párkrát jsem ho nechal stát na ulici a viděl lidi, kteří se se zájmem dívali přes sklo i do kabiny. Nedivím se. Hranaté tvary odkazující na historické pojetí dávných Cadillaců jsou odvážné, jiné a neskutečně zajímavé. Nic z toho, co model předvádí, by si německá komfortní produkce prostě nedovolila.
Ještě bych měl upřesnit, že k testu dorazil model 2014. Poznáte ho podle přídě, na které je ještě staré logo Cadillacu. Ročník 2015 už má nové, které je o poznání modernější. Ačkoliv nám české zastoupení značky nabízelo i test nové verze, nebyla bohužel k dispozici s pohonem všech kol.
Hurá na Evropany
Model CTS je v hierarchii postaven víš než ATS. Obě auta si jsou ale velmi podobná. Vsadím se, že na pouhých fotografiích neodhalujících tolik jejich rozměry, byste je od sebe odlišili jen těžko. Naživo je ale patrné, že zatímco ATS je konkurencí třeba pro BMW 3, CTS atakuje vyšší střední třídu, tedy BMW řady 5. A tam už se hrají těžké karty. Stačí se ale podívat do interiéru amerického útočníka a začne být jasnější, že tentokrát se nemíní vzdát úplně bez boje.
Vzpomínám si na rok 2008, kdy jsem poprvé CTS testoval. Tvářil se luxusně, ale při bližším pohledu a doteku bylo zřejmé, že zpracováním i materiály je pod úrovní některých laciných evropských značek. Nyní je ale vše konečně jinak. Zájemce o luxusní auto bude s dřevem, kůží i plastem stoprocentně spokojen. Kožená křesla jsou velmi pohodlná a dobře vypadají. Palubní deska je zdobená kůží a promyšlená. Navíc se tu objevují nejrůznější americké extravagance, jako například elektricky posuvný kryt držáků nápojů (ano, čtete dobře!), nebo elektrická schránka na mobil schovaná pod ovládacím panelem zábavního systému a klimatizace.
Ostatně ovládání také stojí za zmínku. Celý panel je dotykový. Hlasitost rádia například regulujete tak, že bříškem prstu projedete nad patřičnou lištou. Je to zábavné, ale má to zásadní nevýhodu. Za pár chvil totiž bude celý panel naprosto upatlaný a plný otisků prstů. Ještě horší je to s vysoce lesklým dotykovým displejem. Jedinou možností je pořídit si hadřík na brýle a neustále panel leštit.
V testované top verzi jsme dostali na hraní ještě jednu obrazovku. Ta v přístrojovém štítu vystřídala klasické budíky. Její výhodou má být, že nabízí hned tři varianty zobrazení provozních údajů. Nakonec jsem si oblíbil virtuální budíky, kdy prostřední rychloměr ještě ve svém nitru ukazoval mapu navigace. Hrátky s obrazovkou vás budou chvíli bavit. Systém ale určitě není tak promyšlený jako virtuální kokpit v Audi TT, jejíž test najdete v lednovém čísle.
Zastavím se ještě nad prostorností, která je na danou třídu spíš nižší. Na předních sedadlech vás to trápit nebude, vzadu ale už budou mít vyšší postavy problém nad hlavou. Naštěstí před koleny to tak strašné není, i když bych si dokázal představit ještě vzdušnější kabinu. Kufr s objemem 447 litrů také nepatří k největším. CTS se v minulé generaci nabízel jako kombík, nyní ale tuto karosářskou verzi v nabídce nenajdete. Snad jen prozatím.
Sbohem Ameriko
Chápu, že by Cadillac chtěl zabodovat i v Evropě, ale nemusel by se přitom tak moc vzdávat svých zásad. Mluvím o motoru. Do amerického auta přece patří minimálně pořádný benzinový šestiválec. Je proto určitě škoda, že pod kapotou nového CTS v Evropě najdete jen čtyřválec (v USA je v nabídce Twin Turbo V6). Výkonu má ale naštěstí dost. Díky přeplňování dokáže vyčarovat 276 koní a maximální točivý moment rovných 400 Nm. V testovaném provedení ho posílá přes šestistupňový automat na všechny čtyři kola. Systém je řešen mezinápravovou spojkou, která očividně hodně preferuje zadek.
Motoru nelze vytknout zvukový projev. V nízkých otáčkách je tichý, ve vysokých sice výraznější, ale nikterak obtěžující. Škoda, že převodovka patří spíš k těm línějším a tak případné choutky na dravější jízdu svým chováním potírá. Stovka za 6,9 sekundy a slušná dynamika i ve vyšších rychlostech ale budou bohatě stačit k běžnému cestování a rychlému předjíždění. Ani na dálnici se tak neztratíte. Horší je to ovšem se spotřebou. Během testu jsme mu naměřili okolo 11 litrů benzinu na 100 km. Evropská konkurence je se svými čtyřválci ekonomičtější.
Od amerického auta jsem čekal spíš houpavost, ta se ale nedostavila. Je vidět, že pro Evropu zvolila automobilka nám bližší naladění. Možná je ale na některých místech, jako třeba na rozbitých silnicích, CTS až příliš tvrdý. Na druhou stranu řízení je příjemně přímé a citlivé. Sedan se tak velmi dobře ovládá. Díky chování čtyřkolky jsou s ním zatáčky zábavnou záležitostí a získává tak potenciál, že si za jeho volantem bude řidiči opravdu užívat.
Resumé
Shrneme-li si celkové poznatky, pak výsledek vychází pro Cadillac dobře. Je ovšem potřeba přimhouřit oko nad vysokou spotřebou. Diesel v nabídce není a tak se bude muset toto auto rozloučit s možností, že se dostane do většího firemního provozu, jak se to daří Audi, BMW a Mercedesu. Oproti konkurentům mu také chybí verze kombi.
Problémem by také mohla být cena. Evropské luxusní vozy mají ve zvyku nabízet obrovské množství příplatků, které jejich pořízení velmi zdražuje. Cadillac zase nabízí už docela slušnou bohatou výbavu, i tak si ale musíte zaplatit víc, abyste si užili to, co bylo v testovaném autě (stálo skoro 1,6 milionu korun). Zaplatit i za základní verzi, za kterou dovozce chce 1 363 286 korun, je už poměrně dost. Třeba Audi A6 2.0 TFSI quattro (252 k) stojí 1 225 900 korun.
Cadillac CTS 2.0 Turbo AWD
Motor | zážehový přeplňovaný čtyřválec, 1993 ccm, 276 k / 5500 ot.min-1, 400 Nm / 4000–4500 ot.min-1
Převodovka | šestistupňová automatická, pohon všech kol – mezinápravová spojka
Jízda | 0–100 km/h za 6,9 s, 230 km/h, kombinovaná spotřeba 9,1 l/100 km
Rozměry | 4996 x 1834 x 1438 mm, rozvor 2997 mm
Pohotovostní hmotnost | 1834 kg
Zavazadelník | 447 l
Základní cena | 1 363 286 Kč
