Infiniti FX30d: konečně baští naftu

Nejedná se o motor vyvinutý motoráři od Infiniti. Vývoj nového motoru, který je notabene určen jen pro Evropu, by mladou automobilku stál příliš mnoho. Začalo tak hledání levnější varianty. Chlápci od Infiniti nemuseli příliš daleko. Pro model FX si zajistili třílitrový turbodiesel z produkce aliance Renault-Nissan a provedli několik úprav. Například blok válců je odlitý Tento šestiválec pohání například Renault Laguna Coupé a nově také Infiniti M a EX. Půjčování motorů napříč sesterskými automobilkami není závratným objevem. Je to pragmatické řešení, které funguje.

Naftu preferující Evropané tak dostali nový implus proč zamířit do showroomu Infiniti. A je to impuls opravdu silný neboť se týká nejen spotřeby, produkce emisí ale především jízdních vlastností. Dieselové FX dokáže papírově jezdit za 7,8 litru na 100 kilometrů v mimoměstském režimu. V kombinovaném si motor s řetězem poháněnými dvojitými vačkovými hřídelemi řekne o 9 litrů a v ulicích měst jezdí za 11,2 litrů.

V praktickém životě je to ovšem trochu jinak, i když vůbec nijak výrazným způsobem. Přidejte ke každé hodnotě tak litr navíc a dostanete se na s přehledem dosažitelné hodnoty. S devadesátilitrovou nádrží tak urazíte pořádnou porci kilometrů. FX30d dokáže samozřejmě jezdit i za víc, to když budete beze zbytku využívat jeho ohromný točivý moment 550 Nm při 1750 otáčkách za minutu. To z něj činí raketu, sice s pomalejším nástupem, ale s velkorysou dynamikou. Po sešlápnutí plynového pedálu se americký dravec vzepne k ohromujícímu skoku, díky kterému všem během chvilky ukáže svou pohlednou záď. Na stovku se dostane za 8,3 sekundy.

Pohonná jednotka disponuje maximálním výkonem 175 kW při 3750 otáčkách. U Infiniti si dali velkou práci s odhlučněním. Motor má kultivovaný chod a svou sílu zvukově projevuje jen při citelné akceleraci. S více než dvě tuny vážícím drobečkem si rozumí naprosto ve všem a dokáže ho rozparádit až na 212 km/hod. Přes dvoustovku vás ale omezovač nepustí. Díky tomuto motoru se Infiniti může v Evropě tvářit o kousek zeleněj“. Produkce emisí CO2 u tohoto dieselového srdce má hodnotu 238 g/km a splňuje tak přísnou normu Euro 5. Konkurence sice nabízí nižší hodnoty a tak na pomyslnou Nobelovu cenu za ekologii to zdaleka není, ale ve srovnání s ostatními motorizacemi od Infiniti je to pokrok.

Udržet se v lajně

Třílitr skvěle spolupracuje se sedmistupňovým automatem, který řadí rychlostní stupně příjemně hladce. Možnost sekvenčního řazení pomocí páček z hořčíkové slitiny pod volantem je zajímavé a trendy, ale nač jej využívat, když se tenhle automat dokáže přizpůsobit stylu vaší jízdy? V Průhonicích jsem si vyzvedl k testování nabušenou verzi Premium GT. Záplava technických vychytávek zahrnuje adaptabilní tempomat, natáčející se bixenonové světlomety, lak odolný proti poškrábání, sedadla nastavitelná ve všech možných směrech, kamerový systém čtyř kamer zobrazující situaci kolem celého vozu, systém monitorování tlaku v pneumatikách se zobrazování na centrálním dotykovém displeji a řadu dalších.

Jedna stojí za obšírnější zmínku. Ocení ji především řidiči, kteří častěji opouštějí betonové džungle měst a pádí si to otevřenou krajinou na delších cestách. Komu se již párkrát s únavou na víčkách nestalo, že si klimbnul? Auto se tak pomalu stáčí a samovolně přejíždí z pruhu do pruhu. V tomto případě vás systém prevence vyjetí z pruhu upozorní zvukovým signálem. Na můj vkus by mohl být hlasitější. Jestliže ani tentokrát řidič nereaguje, systém sám přibrzdí protilehlá kola a lehce vrátí vůz do původního směru. Chytrá věcička, ale po pravdě řečeno je radno dbát spíše na prevenci únavy, než pak tahat horký brambor z popela.

Naprosto dokonalý až dech beroucí je audiosystém Bose s 11 reproduktory. Vyvážený a skvěle vyladěný zvuk činí jízdu hnedle příjemnější. I při plném výkonu audiosoustavy nikde nic nechrčí a reproduktory nemají tendenci vyskočit ze svých míst po celém voze, jak je tomu v mnohých automobilech.

Hlava se zatočí, ale nebolí

I když se na našich silnicích s Infiniti potkáváme již nějakou dobu, stále působí neotřelým dojmem a vůči ostatním vozům se vymezuje atraktivním a nadčasovým dojmem. Vlnící se čelní maska, protáhlá kapota, designově vychytané uspořádání předních i zadních světel a především dvacetipalcová pětipaprsková kola, vedle kterých ostatní blednou závistí, to jsou hlavní atributy, které v součtu činí z modelu FX americkou šelmu připravenou kdykoli zaútočit. Z jeho vzhledu se vám hlava zatočí jedna dvě, avšek bez toho aby vás rozbolela, jak tomu je v jiných případech. Jestliže třílitrový diesel dosahuje podobných parametrů jako německá konkurence, pak v otázce designu je Infiniti pro mě jasným vítězem.

Interiér je dostatečně prostorný díky rozvoru 2885 mm nabídne pohodlné cestování čtyřem dospělým cestujícím. Na zadní sedadla se sice vejdou tři dospěláci, ale mnohem komfortnější je varianta se sklopenou opěrkou pro dva cestující. Ergonomický sportovní volant nabízí dobrou zpětnou vazbu díky posilovači s proměnlivým účinkem. Jen ty ovladače audiosoustavy a tempomatu jsou příliš vystouplé a občas jsem o ně samovolně při řízení zavadil.

Bolet hlava vás nebude ani z ceny, za kterou se tento historicky první nositel dieselové techniky pod kapotou od Infiniti dá pořídit. Základní cena verze GT začíná na 1,5 milionu korun u testované výbavy Premium GT pak na 1,65 milionu korun. Vzhledem k výbavě velmi slušná částka.

Plusy: design, vnitřní prostor, odhlučnění, výbava
Mínusy: emise, vystouplá tlačítka na volantu, příliš tichá signalizace opuštění pruhu

Základní cena: 1 647 400 Kč
Cena testovaného vozu: 1 668 500 kč

Foto: Zuzana Procházková