Asi se najde jen málokdo, komu by Jeep Compass před faceliftem připadal jako pohledné auto. Tady byl třeba skutečně razantní zásah a designérům se hodí vzdát hold. Compassu totiž aplikovali vzhled nového Grand Cherokee a tvář s přimhouřenými světlomety mu mimořádně sluší. Maska se sedmi vertikálními otvory zůstala zachována, chromované orámování je příjemně zvýrazňuje. Jediným detailem na přídi, který mě nenadchl, je štěrbina mezi blatníky a kapotou, která působí, jako by nebyla zcela dovřená.

Ze strany dává Jeep najevo svou spřízněnost s ortodoxními offroady hranatými výřezy blatníků, které ponechávají volitelným osmnáctipalcovým diskům dost a dost prostoru. Příplatková bronzová metalíza je specialitkou pro limitovanou edici 70th Anniversary a pokud je vám povědomá, máte pravdu, v takové vyjel i Wrangler, který testoval kolega Lukáš. Nejrozpačitější částí je jednoznačně záď, zadní světla působí zbytečně laciným dojmem a také spára okolo pátých dveří by mohla být užší. Madlo pro jejich otevírání musíte zmáčknout až úplně vzadu, napoprvé se to povede málokomu.

Zavazadla mají smůlu

Také uvnitř Jeep dozrál nejméně o světelný rok. První, čeho si všimnete, jsou opravdu pohledné sedačky nesoucí logo 70th Anniversary. Jemný hnědý proužek a barevná nášivka okolo loga se mi velmi líbily, naopak zadní opěrky hlav s otvorem a krátké sedáky mě nechaly chladným. Volant je povědomý: ano, dárcem byl opět Grand Cherokee, i přes větší rozměry se dobře drží a na ovladače hlasitosti a přepínání stop/ladění rádia ze zadní strany si jde zvyknout rychle. Bohužel je stavitelný pouze výškově a kryt sloupku řízení se s ním nepohybuje, takže o něj dost často zavadíte koleny. Palubní deska používá tvrdé, ale kvalitně slícované plasty, otevřená přihrádka před spolujezdcem je jediným místem, kam lze umístit 1,5litrovou PET lahev. Přístrojovka s ledově modrým podsvícením je výborně čitelná.

Na zadních sedadlech to s prostorem není vůbec špatné, pokud pomineme už zmiňovanou délku sedáků. Vzrostlá dvojice tu nedostatkem místa rozhodně trpět nebude. Jen s sebou nesmí mít příliš zavazadel. I když na to Compass zvenku vůbec nevypadá, jeho zavazadelník by byl zahanben i vedle průměrného hatchbacku nižší střední třídy! Pod vysoko uloženou podlážkou s vloženým kobercem se neukrývají přihrádky, ale rovnou rezerva, takže v základní konfiguraci nabídne pouhých 328 litrů. Zadní opěradla jdou naštěstí napřímit i sklopit do roviny, ale ve srovnání s konkurencí je základní objem opravdu prachbídný. Nadto Jeepu chyběla stahovací roleta, ačkoliv výřezy pro ni tu jsou. A ještě jedna výtka: výhled dozadu je opravdu špatný, Compass přitom v ceníku nemá zadní parkovací senzory ani za příplatek.

Srdce s třícípou hvězdou

Původní dvoulitr TDI od Volkswagenu, ještě se vstřikováním čerpadlo-tryska, se s faceliftem odebral do věčných lovišť. Nahradil jej „pohrobek“ z doby koncernu DaimlerChrysler -původem od Mercedesu (narozdíl od něj je v Jeepu uložen napříč), nová generace by už měla vyjet s motory od Fiatu. Přeplňovaný turbodiesel o objemu 2143 cm3 je naladěn na 120 kW (163 k), důležitějším údajem je však točivý moment 320 Nm dostupný v mimořádně širokém pásmu 1400-3600 otáček. Po nastartování bohužel do interiéru proniká více akustických ruchů než u dárců s třícípou hvězdou ve znaku, nicméně vibrace se podařilo utlumit ukázkově.

Plochá křivka točivého momentu dává příležitost motor vytáčet až do vysokých obrátek, šestistupňová převodovka s celkem přesnou kulisou a delšími drahami tak přijde ke slovu méně často, než byste čekali a předjížděcí manévry jsou o to snazší. Dynamika je zcela dostačující, ve vyšších rychlostech už je ale třeba počítat s kratšími převody. Při povolených 130 km/htočí motor téměř přesně 3000 otáček. Tomu odpovídá i konzumace paliva, která se pohybuje okolo 7,6 litru. Pozitivem je, že nad tuto hladinu nijak zásadně nevzroste ani ve městě, mimo něj se dostanete spíše k šesti litrům. Relativně malá nádrž (51 litrů) tak v kombinaci vystačí zhruba na 700 km dojezdu.

Slabinou Compassu jsou jednoznačně brzdy, které zkrátka vyžadují podstatně větší tlak na pedál, než jak jsme zvyklí u evropských vozů, a i pak mají se skoro 1,7 tuny těžkým vozem poměrně dost práce. Po přesednutí ze Škodovky, kde stačí i jen lehce sešlápnout, jsem si tak přivodil nejednu nechtěně adrenalinovou situaci. Naopak řízení, ačkoliv neoplývá nadbytkem zpětné vazby, si zaslouží pochvalu za přesnost a poměrně strmý převod, takže není nutné „kormidlovat“ jako u velkého Grand Cherokee.

Tvrďák se nezapře

Podvozek Compassu je naladěn na americké poměry docela zajímavě. V lecčems mi připomněl v zimě testovaný Nissan Murano, na rozbitých silnicích je totiž až nezvykle tvrdý a o hrbolech pod koly dává vědět víc než citelně. V zatáčkách je zároveň třeba počítat se značnými náklony, pružiny s dlouhým zdvihem dávají autu poměrně dost vůle. Pokud tedy očekáváte ladnou houpavost, budete možná nemile překvapeni. Velké díry, kterých je u nás bohužel víc než dost, se pak projeví tvrdými rázy, které odpružení nezvládne odfiltrovat.

Naopak sympatický je pohon všech kol Freedom Drive I, který se připojuje přes elektromagneticky řízenou spojku podle aktuální potřeby – jde tedy o obdobu u nás známějšího Haldexu. Lze jej navíc uzamknout v poměru 50:50, k tomu slouží trochu nešikovně umístěný kovový ovladač ve tvaru T pod přední loketní opěrkou. Uzamčení však funguje pouze v rychlostech do 16 km/h. Nevadí – na krátkou jedničku a dvojku zdolal Compass i lesní cestu rozoranou od traktorů, světlá výška 20,5 cm umožnila vyhnout se i větším kamenům. Podstatným limitem je přední nájezdový úhel 20 stupňů. Compass si zkrátka jako správné SUV poradí s podmínkami, jaké u nás 99 % populace stejně málokdy potká. Pro to zbylé procento má Jeep v nabídce jiné kabrňáky.

Cestování posádce zpříjemní multimediální systém s navigací a přehrávačem Boston Acoustics, který dokáže podat skutečně kvalitní zvuk. Drobnou „pihou na kráse“ je připojení telefonu přes Bluetooth, které stejně jako v Grand Cherokee vyžaduje anglické hlasové povely. Pokud si do zdířky zapojíte flashdisk, hudební soubory je nejprve třeba překopírovat na pevný disk s kapacitou 30 GB, možnost přímého přehrání tu chybí. Americký původ se nezapře ani při stahování oken, jednodotykové ovládání je k dispozici pouze u toho řidičova.

Pro fajnšmekry?

Co tedy dokáže Compass nabídnout proti zavedené evropské a asijské konkurenci? V prvé řadě je to svébytný design, za který se majitel nejenže nemusí stydět, naopak s autem rozhodně vynikne. Motor nezapře svůj původ v prémiové značce, škoda jen průměrného odhlučnění. Slabým místem, zejména na zhýčkaném českém trhu, je velikost zavazadelníku. Compass prostě není nic pro stěhovavé chalupáře. Interiér však až na drobné nedostatky evropským požadavkům vyhoví a v něčem dokonce konkurenty předčí.

Základní cena edice 70th Anniversary lehce přesahuje třičtvrtě miliónu, prémiový audiosystém, boční airbagy a bronzová metalíza ji vyzdvihly na 825 tisíc. Narozdíl od evropských automobilek tu nemusíte procházet sáhodlouhé seznamy příplatkové výbavy, vše podstatné je obsaženo již v základu. Pro zákazníky, kteří jsou přesvědčení, že nikdy neopustí asfalt, jsou tu navíc i lacinější verze s pohonem předních kol. „Malý kovboj“ nejspíš v Evropě nebude trhat prodejní rekordy, ale oproti staršímu modelu je natolik lepší, že rozhodně neuděláte chybu, když jej zahrnete do širšího výběru.

Plusy: atraktivní design, plynulý zátah motoru, solidní řízení, bohatá výbava
Mínusy: objem zavazadelníku, chování na větších nerovnostech, kryt sloupku řízení, výhled vzad, parkovací senzory ani za příplatek