Značka M slaví. Už čtyřicet let se objevuje na kapotách nejrůznějších modelů mnichovských vozů. Ať už šlo ale o kupé, sedan, kombi řady 3 nebo 5 či jakýkoliv jiný model, vždy měly tyto vozy jedno společné – velmi silný motor a splněný slib dokonalého řidičského vyžití.

Jenže s honbou za ekologií a nutným rozšiřováním modelového portfolia jde koncept drsných vozů pro partu vyvolených nadšenců stranou. M už neznamená jen hardcorové svezení. Prvním krokem byly aerodynamické doplňky nebo podvozek, který stačí zaškrtnout v příplatkové výbavě takřka jakéhokoliv mnichovského vozu, a rázem se můžete na svém volantu dívat na kdysi výjimečné logo.

Doba opět pokročila a pod kapotou „Emka“ už nemusí šlapat jen brutální benzinový desetiválec nebo osmiválec. Může tam být i diesel. Ano, motor spalující tu zapáchající černou tekutinu, řekl by nejeden odpůrce dýmajících výfuků a uraženě by se otočil na podpatku. BMW M550d xDrive aspoň do svých služeb dostalo to nejlepší, co mohlo. Dokonce jde o světový unikát!

Raz, dva, tři…!

Tento automobil totiž pohání třikrát přeplňovaný naftový šestiválec. A jde o motor, který stojí za pozornost každým coulem. Jeho maximální výkon má hodnotu 280 kW, tedy chcete-li 381 k. Maximum točivého momentu činí až děsivých 740 Nm. Přitom se tři turba připojují postupně tak, aby pohonná jednotka nabídla co nejsilnější tah. Poslat takový výkon na zadní kola by se dalo považovat za pokus o sebevraždu. Proto je tu samozřejmostí pohon všech kol xDrive.

Vždy jsem si myslel, že start BMW s M na kapotě vám musí rozbušit srdce. To se ale rozhodně u M550d nestane. Naftový motor prostě naskočí a potichu si bublá do výfuku. Sice kultivovaně, ale bez emocí. A stejně tak se projevuje, pokud ho převalujete ve středních otáčkách nebo se ho pokoušíte vytočit na maximum.

Vím, že nedávno testované Audi A6 allroad quattro s velmi silným 3.0 TDIR mělo menší výkon, ale jeho chod byl aspoň okořeněn hrubším zvukem. Možná klid oceníte při delších cestách, ale zvuk byl vždy neoddělitelnou součástí všech M. V tomto ohledu se však zdá, že doba se mění.

I tak ale víte, že máte pod pravou nohou k dispozici sílu, kterou můžete kdykoliv uvolnit a naplno využít. Motor je schopen točit asi o tisíc otáček víc než běžná naftová jednotka a na přidání plynu reaguje přímo zběsile. S plynem na podlaze a s automatem ve sportovním režimu zvládne vystřelit z nuly na stovku za 4,7 s. Maximální rychlost je omezena na 250 km/h, ale věřím, že automobil by si klidně sáhl na třísetkilometrovou hranici, a to zcela bez problémů.

Stroj na pokuty

Ohromující je navíc i dynamika ve vysokých rychlostech. Samozřejmě stačí málo a okamžitě aspirujete na vysokou pokutu nebo ztrátu řidičského průkazu. Ale chuť, s jakou vůz vyletí třeba ze 190 na 230 km/h, je skutečně neobvyklá. Ze stání si s omezovačem „potykáte“ za méně než 40 s. To mluví samo za sebe. Němci dobře vědí, že se jejich automobil bude líbit pospíchajícím manažerům. Pokud vás neobtěžuje rychlostní limit, stává se z M550d stroj vhodný pro bleskové dálniční lety.

Jenže M by mělo být skvělé i v zatáčkách. A tady už M550d selhává. Vinu na tom nese nejen vysoká hmotnost, ale i určitá topornost vozu. Řidič ví, že si hraje s velkým automobilem a zároveň musí chápat, že si nemůže dovolit skotačit třeba jízdou bokem napřed. Pokud chcete po naftě ostré reakce při jízdě stylem plyn-brzda-plyn, neuspějete. Chování, které se vám z vozu podaří dostat, je sice nadprůměrné, ale o nic lepší než u běžného naftového BMW 5.

Aspoň že tu jsou jízdní režimy, mezi nimiž můžete přepínat. Líbil se mi režim sportovní s ostřejšími reakcemi a kupodivu mě bavilo i manuální řazení páčkami pod volantem, ačkoli u turbodieselů ho právě příliš často nepoužívám. Nejpříjemnější je ale zapnout režim Comfort, pohodlně se usadit a zdolat trasu třeba Praha–Plzeň za několik desítek minut. Na dálnici vám úsměv garantuji, na staré plzeňské silnici už ne.

Ekologické? To určitě ne

BMW by rádo obhájilo existenci M550d spotřebou. Přece jen jsou skutečná „Emka“ perfektní stroje na zábavu, bohužel však na krátkou. Jízdu totiž musíte často prokládat nutnou zastávkou u benzinové stanice. Naftový motor by měl logicky pomoci, ale ne tolik, jak slibuje podivně optimistická tabulka. Spotřeba 6,3 l na 100 km v průměru je z říše pohádek.

Jistě, zapněte si ekologický režim, který vám třeba stáhne klimatizaci na takové minimum, že se vám při dešti zapaří čelní sklo, polkněte prášky na uklidnění a plahočte se sedmdesátkou jako někde na okresní silnici. Pak snad pojedete za 9 l. Pokud ale chcete automobil využívat na maximum, počítejte klidně s 15 l a lépe třeba s 20 l nafty na 100 km. Já jsem test skončil s 12,3 l.

BMW by podle mého názoru mělo s hodnotnou značkou, jakou bezesporu M je, zacházet promyšleněji. Možná bych pak ani já nepřistupoval k M550d xDrive tak, jak nyní činím. Protože pokud se na něj budete dívat jedině jako na vrcholnou dieselovou variantu BMW řady 5, pak proti němu nelze prakticky říct křivého slova. Jenže pokud si chce brát do úst jméno slavného „Emka“, musí k tomu mít určité předpoklady. A ty v mnoha místech chybí.

BMW M550d xDrive
Motor | vznětový třikrát přeplňovaný šestiválec 2993 ccm,
280 kW / 4000–4400 ot.min-1,
740 Nm / 2000–3000 ot.min -1
Převodovka | osmistupňová automatická, pohon všech kol –
lamelová spojka
Jízda | 0–100 km/h za 4,7 s,
250 km/h, spotřeba v testu 12,3 l/100km
Rozměry | 4910 x 1860 x 1454 mm, rozvor 2968 mm
Zavazadelník | 520 l
Základní cena | 2 080 000 Kč
****