Předchozí generaci Hondy CR-V jsem neměl moc rád. Mezi řadou nových nebo alespoň omlazených kompaktních SUV působila staře a některé mnou zkoušené verze, které díky své výbavě přesahovaly hranici jednoho milionu korun, jsem vůbec nedokázal pochopit. Nepěkný vzhled a zastaralý interiér mě vážně nelákaly, ale našla se celá řada zájemců. V Česku patří CR-V do top deseti nejprodávanějších SUV.

Novinka je ale jiná. Stále od některých kolegů slyším, že se jim nelíbí. Já ale pomalu začínám měnit názor. CR-V totiž potřebovalo jen pár tahů tužkou zkušeného designéra, aby se z nepěkného vzhledu proměnilo na přijatelný. Osvěžení přídě novou čelní maskou tak kvituji, stejně doplnění světel vpředu i vzadu o LED diody. Přece jen si to moderní zákaznická obec žádá.

Jediným momentem, kdy jsem se trochu zarazil, je záď. Minulá verze vypadala celkem normálně, novinka ji má ale ostřejší a více vypouklou směrem vzad. Když to řeknu lidově, prostě jí narostl zadek. Na to jsem si musel chvíli zvykat.

Jinak ale CR-V už dnes není co vytknout, včetně plastových krytů, které naznačují, že by se mohla vydat i na výlet do lehčího terénu (jsou součástí paketu Robust Pack). K tomu ostatně nabádá i u dieselu o deset milimetrů větší světlá výška. Novinka přijíždí s hodnotou 165 mm jak pro naftu, tak pro benzin. Dříve nabízely zážehové verze o deset milimetrů více.

Uvnitř tvrdo i útulno

Stejně tak vnitřek se proměnil do příjemného, moderně vypadajícího interiéru. Ano, Honda si na vkus řady lidí až příliš libuje v tvrdých plastech, to je ale styl této japonské značky, který ji i Evropan rád odpustí. Zvláště tehdy, pokud přijde na to, že jsou velmi kvalitně zpracované. Nová palubní deska si zachovává základní proporce včetně řadicí páky umístěné vysoko a hezky po ruce.

Nová generace si vzala řadu prvků také z kompaktního hatchbacku Civic, včetně barevné středové obrazovky, na které se mohou objevovat hodiny, nebo údaje z palubního počítače. Jednoduchý displej s informacemi ale zůstává i uprostřed dominantního budíku na přístrojovém štítě. Ten je doplněn o rychloměr a palivoměr po stranách. Líbí se mi nový volant s tlačítky, která mají jemný chod.

Prostorově není vozu co vytknout. Jeho interiér je totiž nad průměr třídy. I když by někoho na předních sedadlech mohl lehce utlačovat nový vyšší středový tunel vybavený hned třemi držáky pití a trochu humpoláckými tlačítky vyhřívání sedadel. Vzadu je prostoru dost pro dva cestující a to v oblasti kolen, boků i nad hlavou. S pohodlím tak problém nebude. A ani se stěhováním. Honda CR-V pojme 589 litrů zavazadel.

Tichá nafta

Honda CR-V dorazila do testu s turbodieselem 2.2 i-DTEC, který pod její kapotou dává o něco větší smysl, než benzinový motor 2.0 i-VTEC. S naftou a manuální šestistupňovou převodovkou startuje na částce těsně pod 700 tisíci korunami, což je příjemné zjištění. Agregát je příkladně kultivovaný a svým chodem se dá srovnávat třeba se špičkovým dieselem, který do boje nasadila Mazda CX-5.

To výkon 110 kW (150 koní) a maximální točivý moment 350 Nm nepatří ke špičce a zmiňovaná Mazda CX-5 jej se svým Skyactiv-D překonává, když nabízí ještě silnější variantu s výkonem 129 kW. Přesto si myslím, že řidič rozhodně nemá důvody k obavám z nějakého ploužení, nebo že by nestíhal provoz.

Díky přesné manuální převodovce s ideálně nastavenými rychlostmi, mu nedělá problém dynamika ani ve vyšších rychlostech. Navíc i spotřeba je dobrá. Ve městě jsem jezdil za 8,5, mimo pak za 7 litrů nafty na 100 km.

Naftový motor lze spojit jen s pohonem všech kol. Rozhodně jsem se ale nezlobil, protože jde o přepracovaný systém Real Time AWD. Na místo původní dvojice čerpadel poháněných přímo od náprav používá aktuální generace jedno hydraulické čerpadlo poháněné elektromotorem.

Oproti dřívější verzi Honda slibuje o 17 % nižší hmotnost a o 58 % nižší vnitřní ztráty. Logicky pak nezávislé čerpadlo je mnohem rychlejší než dřívější provedení a především díky němu může být zadní náprava připojována preventivně ještě před tím, než ta přední proklouzne.

Skvělá i na silnici

Díky tomu se s novým CR-V bát překážek nemusíte, i když si tu samozřejmě nebudeme lhát do kapsy. Majitelé těchto vozů jen málokdy vyrazí mimo asfalt, a když už se tak stane, jsou velmi opatrní. Real Time AWD tak přináší hlavně výhodu ve čtyřkolce, která se zapojí pouze tehdy, pokud je potřeba.

Když už je řeč o cestování na silnici, CR-V mě nezklamalo. Naopak, oproti minulosti se vylepšil už tak solidní podvozek a o něco citlivější je i řízení. Přitom trend je u řady automobilek jiný. Komfort je na solidní úrovni, ať už jde o odhlučnění při vyšších rychlostech nebo překonávání nerovností.

S novou Hondou můžete zapomenout na pazvuky od karosérie i odskakování kol. Nebudu přehánět, když napíšu, že Honda CR-V teď jezdí téměř stejně jako dobře postavené kompaktní kombi.

Honda CR-V ve čtvrté generaci předvedla prakticky jen samé dobré vlastnosti. Je mi zatěžko ji kritizovat za těch pár drobností. I dál tak bude zřejmě patřit k nejoblíbenějším vozům své kategorie.

Honda CR-V 2.2 i-DTEC
Motor | naftový čtyřválec, 2199 ccm,  110 kW / 4000 ot.min-1 , 350 Nm / 2000 ot.min-1
Převodovka | šestistupňová manuální, pohon všech kol – mezinápravová spojka
Jízda | 0–100 km/h 9,7 s, 190 km/h, spotřeba v testu 7,5 l/100km
Rozměry | 4570 x 1820 x 1675 mm, rozvor 2630 mm
Zavazadelník | 589 / 1669 l
Cena od | 689 000 Kč