Nissan Murano si získá sympatie jako luxusní SUV „neprémiové“ značky. Můžete s ním jezdit po městě a neschytáte tolik opovržlivých pohledů, jako kdybyste se vychloubali v BMW X5 nebo Mercedesu-Benz ML. Přesto ale dáváte na srozuměnou, že tam uvnitř, pod 1870 kilogramy těžkou slupkou, si vás Murano hýčká jako v prezidentském apartmánu pětihvězdičkového hotelu. Jen poslanci za Stranu zelených znalí automobilismu by po vás mohli házet bio rajčata, protože provoz tohoto obra není opravdu z nejekologičtějších. Ale o tom až za chvíli…

Pojďme se nejprve podívat, jaký vůz to vlastně před nedávnem získal ocenění nejkrásnějšího auta na světě. Ačkoliv se to zdá zprvu nemožné, na karoserii nenajdete žádnou ostrou hranu. Vše je složeno z táhlých oblouků. Mohutná příď protnutá nissanovskou maskou chladiče později použitou třeba pro Note. Rozměrné světlomety spojující se sporťákem 350 Z. Čelo se pak táhle přelévá vzad přes poměrně dost zkosené okno až do zadních partií, kde končí v zajímavé zádí s americkým řešením. Po stranách u místa pro SPZ najdeme po jednom rozměrnou mlhovku a světlo pro zpátečku. Pocit mohutnosti navozují i vystouplé blatníky schovávající velká litá šestipaprsková kola, kterým ještě nechávají značnou rezervu.

Interiér: Klasika i inovace

Po vstupu do interiéru nikoho jeho uspořádání nepřekvapí. Vše je tak, jak má ve velkém SUV být. Místa pro nohy, ale i pro zbytek člověka, je tu nadbytek. Do zadních sedačkách vaše posádka skvěle zapluje a celou cestu se bude cítit jako na drahém kůží čalouněném křesle. Vyklápěcí loketní opěrka ještě dává chuť držet v podepřené ruce sklenku koňaku a s mírně zvednutou bradu se dívat na okolí, které ale díky tmavým sklům nevidí vás. Přední sedadla navíc nabízí komfort elektrického nastavování i s pamětí na dvě pozice. Při vystupování se řidičova klubovka odsune vzad, aby mohl pohodlně opustit vůz. Pokud zas vloží klíček do zapalování, vrátí se do původní pozice.

Palubní deska je naopak jakoby z jiného světa. Původně jsem z ní měl trochu rozporuplné pocity, posléze mě ale přesvědčila, že v jednoduchosti je síla. Jde v podstatě o jeden mohutný blok, na který jsou všechny přístroje jakoby naroubované. První, co mě praštilo do očí byla naprosto z kontextu vytržená kaplička s přístroji. Patří totiž původně do sportovního kupé Nissan 350 Z odkud byla spolu s motorem přenesena sem – úplně na jinou planetu. Nicméně nemůžu si stěžovat, že by byly budíky špatně podsvícené. Výtka směřuje ke zbytečně velikému tlačítku pro regulaci síly osvícení. Šokoval mě pak naprosto nepřesný ukazatel stavu paliva, který si při jízdě vesele lítal tam a sem a poskytoval jen špatný odhad, kolik mi ještě z 80 litrové nádrže opravdu zbývá. Zvlášť tristní je to při absenci palubního počítače, který by mě srozumitelně informoval o dojezdu.

Volant je znamenitým dílkem, přesně v duchu Nissanu. Dobře se drží a slabší posilovač dává skvěle znát, co se pod koly děje. Navíc pak řidiče neustále upozorňuje, že má co dočinění s opravdu velikým SUV, na jehož zkrocení by měl vyvinout podstatně více sil. Uprostřed palubovky je hluboko zapuštěný displej navigace. V českých podmínkách ale naprosto nevyužitelné. Ano, Praha je zmapována dobře, ale jakmile opustíte střední Čechy, ocitnete se povětšinou v poli. Je to smutné, že mapu u luxusního auta hravě překoná i můj Tom Tom za pár usmolených tisícikorun. Naštěstí nic není napevno – jde o DVD navigaci, takže by nemusel být problém později podklady dokoupit. Zatím můžete obrazovku využívat jako couvací kameru. Bohužel kvůli ní chybí zvuková signalizace, která by se v případě tak široké zádě určitě hodila. Takže vám občas bude muset spolujezdec ukázat.

Pod displejem je království kvalitního audia Bose. Trochu mě zaskočilo tím, že kromě měniče 6 CD zvládá i staré dobré kazety, kterým už dávno odzvonila hrana. Lepší by byla určitě možnost spojení přes konektor s MP3. I když ale rádio vypadá už staře, jeho výkon mě nadchl. Pod voliči účinné klimatizace se nachází několik odkládacích schránek na středovém tunelu spolu s řadící pákou automatické CVT převodovky. Tunel končí bezednou schránkou pod loketní opěrkou. A to vše pokryté buď hliníkem, kůži nebo ušlechtilým plastem ve stejné barvě. Ruční brzdu byste ale hledali marně. Je umístěna vedle pedálu brzdy – opět americké řešení.

Symfonie motoru a převodovky

Po nastartování jsem byl překvapen, jak může být šestiválcový motor o objemu 3498 ccm tak tichý. Vše je dokonale odhlučněno a agregát se hlásí o slovo až ve vyšších otáčkách – to když vás chytne mlsná a pořádně na to šlápnete. Teprve pak si vzpomenete, že ten samý motor montuje Nissan do už výše zmíněného sporťáku 350 Z. I když je váhový rozdíl poměrně značný, stačí přes citlivý pedál plynu nadávkovat palivo a Murano zrychlí na stovku za 8,9 sekundy. Zdá se to tabulkově málo, ale v tak velkém voze to působí úchvatným dojmem.

Po první jízdě se ale na chvíli zamyslíte: „Něco tu bylo jinak!“ Dá vám to notnou chvíli si uvědomit, že jste ani jednou nepocítili úbytek zátahu nebo jakékoliv cukání. Za tím stojí senzační automatická převodovka X-tronic CVT. Nemá totiž žádné skutečné převody. Při klidném zrychlování se jí daří konstantně udržovat počet otáček motoru. Takže zatímco ručička tachometru stoupá vzhůru, otáčkoměr kulminuje někde mezi dvěma až třemi tisíci. Pokud ale máte naspěch, pozná to, a ráda vytočí motor až skoro k červeným číslům. Nechá vám nastříkat adrenalin do krve a odmění vaše uši lahodným zvukem skoro ze sporťáku.

Nepatřím mezi příznivce automatu, rád si volím stupně sám. Tady jsem ale s chutí odolal a nechal se hýčkat. Na možnost manuálního šestistupňového řazení, které X-tronic také nabízí, jsem dočista zapomněl. Kombinace výkonného motoru a vynikající převodovky udělala z Murana komfortního polykače dálničních kilometrů, ve kterém se ale skrývá bestie schopná na povel zaútočit.

Jen si dejte pozor na spotřebu. Žravost výkonného motoru je v jeho měřítkách standardem, pro uživatele přecházejícího z nějakého klasického vozu spíše šokem. Po městě se vyšplhá klidně na 20 litrů na sto kilometrů, mimo město může pěkně kolísat. Pokud si zařádíte na okreskách, připravte se na průměr 15 litrů. Jestliže ale plánujete dálniční sprint, Murano se vám odmění třeba i deseti litry. Ostatně, při 130 kilometrech v hodině agregát točí něco málo přes 2000 otáček. Ideálně jezděte 160 km/h.

Nehledejte konkurenci

Nissan Murano má v kategorii SUV dost konkurentů a někdy i s dost podobnou cenou a parametry. Jenže Murano samo o sobě je jedinečné. Nepotkáte ho na našich silnicích tolikrát, jako všechna ta velká BMW nebo Mercedesy. Konkurenci by mu mohlo dělat třeba raritně vídané Subaru Tribeca se stejně objemným motorem. Jenže to je zase po novém faceliftu až příliš nudné. Luxusní SUV by mělo být komfortní, rychlé, ale zároveň tak trochu „normální“ auto, ve kterém se člověk nestydí převést rodinu či méně movité přátele.

Na Muranu je vidět, že pochází z let dřívějších. Mnoho nevychytaných much v podobě nepodložené GPS ještě ke všemu s anglickými příkazy, absence detailů (zrcátka jsou elektricky ovladatelná, ale nejdou sklopit. Chybí zvuková signalizace při parkování) i velmi kolísající spotřeba jej v rozletu trochu brzdí. Dnešní SUV mají mnohdy lepší výbavu a novější vzezření interiéru. Jenže na rozdíl od Murana si občas hrají na to, co nejsou. Pokud si nechcete hrát ani vy, doporučuji navštívit autosalon Nissanu.

Základní cena: 1 409 000 Kč

Obsah: 3498 ccm
Maximální výkon: 172 kW/ 234 k (6000 ot./min.)
Točivý moment: 318 Nm (3600 ot./min)
Převodovka: automatická X-tronic CVT
Maximální rychlost: 200 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 8,9 s
Udávaná spotřeba: 17,2/ 9,5/ 12,3 l/100 km
Spotřeba během testu: 11,5 l/100 km
Objem nádrže: 82 l
Provozní hmotnost: 1870 kg
Délka: 4770 mm
Šířka: 1880 mm
Výška: 1700 mm
Rozvor: 2825 mm
Objem zavazadelníku: 438 litrů / 877 litrů

Foto: Zuzana Procházková