Víte, co se mi na automobilce Citroën líbí? Že se nebojí experimentů. Že zatímco ostatní se předvádí hlavně na konceptech, které se nikdy nedostanou do reálného provozu, Citroën jde rovnou s kůží na trh. Byl to on, kdo u svých aut nabízel volant s pevným středem. Byla to tato značka, která vyráběla neuvěřitelný model C6. A co teprve její bláznivá luxusní řada DS? Některé pokusy vyšly, jiné se za pár let raději ztratily. Nevím, jaký případ bude nový Cactus, rozhodně ale stojí za pozornost.

Tak zvláštní crossover na silnici jen tak nepotkáte. Možná by mohl o titul nejvýstřednějšího auta bojovat s nedávno testovanou Kiou Soul, ale to je tak vše. Design malého crossoveru je tak zvláštní, že na něm můžete oči nechat. Možná se vám ani příliš nelíbí, tak jako mě, ale je zajímavý a to je důležité. Netradiční světla, stylová karosérie, podivně tvarované střešní ližiny nebo ochranný systém Airbump mu vtiskly jedinečnou tvář.

 

Co je vlastně Airbump? Výrobce vymyslel sérii panelů, které jsou vyrobené z jakési gumy se vzduchovými polštáři. Umístil je na dveře, ale i na záď a příď. Hlavní funkcí je ochrana proti nechtěným škrábancům, třeba při parkování nebo když vedle vás zastaví bezohledný řidič a při otevření dveří praští do vašeho auta. Airbump by to měl ustát bez jediného škrábnutí. Panely jsou navíc vyměnitelné, takže si můžete vzhled vozu přizpůsobit jak chcete.

Kde je moje místo?

Ještě předtím, než si prohlédneme interiér, je potřeba si vyjasnit jeden zásadní detail. Ačkoliv má Cactus ve jméně označení C4, má s tímto hatch­backem nižší střední třídy pramálo společného. Stojí totiž na společném podvozku s menším modelem C3 a je tedy srovnatelný s malým crossoverem Peugeot 2008 nebo Renaultem Captur. Nevím, jaké marketingové uvažování donutilo výrobce lákat na spojitost s větším sourozencem, realitu však zkrátka přehlížet nelze.

Využití menšího podvozku ale neznamená, že by v Cactusu bylo těsno. Naopak, nabízí poměrně vzdušnou kabinu. Pokud se na ni podíváme optikou dané třídy, určitě patří k těm nejprostornějším. Palubní deska příliš nezasahuje dovnitř, lidé vpředu i vzadu mají pohodlné místo na nohy i hlavu. A navíc ta sedadla! Připomínají spíše křeslo z vašeho obývacího pokoje a přímo lákají si pohovět. Jsou určitě jedním z prvních detailů, který vás praští do očí, když poprvé otevřete dveře.

 

Ale tím to nekončí. Zdá se mi, jako by designéři kabiny Cactusu našli oblibu ve sci-fi filmech osmdesátých let. Takhle nějak si totiž tehdy představovali auto budoucnosti. Displeje, volant a palubka, která má u spolujezdce místo schránky jakýsi malý výklopný kufřík. Místo běžných madel na dveře tu najdete zase jakoby kožené úchyty. Cactus má určitě příjemné prostředí, to mu nelze upřít.

Ach ta ergonomie

Jsem zvědavý, kdy budu moci konečně napsat, že ergonomie nemusela ustoupit designu. Bohužel, u Citroënu se to opět nestane. Cactus totiž trpí nedostatky, které jsou jasnou daní za to, jak vypadá. Nebo tu prostě jsou z neznámého důvodu. Mluvím třeba o displeji, který ukazuje rychlost, ale na otáčky se jaksi zapomnělo. Proč? Copak je to takový problém? Nevzpomínám si, kdy jsem naposled řídil auto bez otáčkoměru, ale určitě to bylo někdy na začátku mé řidičské kariéry. Snad to byla nějaká felicie. Stejně tak je velmi nepříjemné ovládání klimatizace vozu. Tu je nutné korigovat přes středový dotykový displej, který má asi takovou odezvu, jako zkouřený student na hodině matematiky.

Pak jsou tu ještě další problémy, které jsou vyústěním jistě chválihodné snahy o co nejnižší hmotnost vozu. Otázkou však zůstává, zda by se raději budoucí majitelé nesmířili s několika málo kilogramy navíc, kdyby měli tu čest s prakticky využitelným vozem. Vynechám nářek nad dveřmi, které působí jako by byly vyrobené z papundeklu. Ale proč proboha nelze stahovat zadní okénka? Jsou pouze vyklápěcí, jako u nějaké dodávky, což je naprosto k ničemu.

Nejhorším problémem je ale zadní lavice. Ta je komfortní jako sedačka, ale také je tak vyrobená – v celku. Když chcete sklopit opěradlo, musíte odjistit háčky na obou jejích koncích, což může být pro někoho i celkem náročný úkol. Navíc proto, že se sklápí celá, čekají vás problémy s transportem větších předmětů. Ale možná to bude nakonec i pozitivní. Představte si situaci, kdy se ženou a tchýní vyrazíte do IKEA pro nový kus nábytku. Nazpět už bude muset panímáma metrem, protože krabice je úzká a dlouhá. V normálním autě by stačilo sklopit polovinu zadní lavice, u Citroënu to musí být celá. Nedá se nic dělat, můžete jet jen ve dvou.

 

Líný, ale úsporný

Není potřeba chodit kolem horké kaše, malé crossovery se prodávají s poměrně slabými motory. V testovaném kousku navíc byl úplný základ. Tříválec 1.2 PureTech s výkonem 82 koní ale překvapivě stačí. Právě díky úspoře váhy má cross-over jen 70 kilogramů přes tunu. Vrnivá jednotka se ráda nechává vytáčet vysoko, vždyť výkonnostní maximum leží téměř u šesti tisíc otáček. A musím ji pochválit i za dobré odhlučnění a utlumení vibrací. Klidně bych hádal, že mám pod kapotou o jeden válec víc.

S motorem se pojí samozřejmě pětikvalt, který je typicky francouzský – má dlouhé dráhy, není právě přesný a hlavice páky se opravdu špatně drží. Hlavně, že si s motorem docela rozumí. V nízkých rychlostech tak lze akcelerovat celkem svižně a držet krok s dopravou, což se hodí třeba do města. Mimo město je už potřeba hledat větší mezery na předjíždění a na dálnici se spíše držet vpravo. Na takové to běžné cestování bez adrenalinu je to akorát. A i proto nebudu příliš kritizovat podvozek, protože Cactusu a jeho využití bohatě stačí. Je jednoduchý, občas se ozve ráz od zadní nápravy, ale v závěru je docela komfortní.

Můžete si o slabosti motoru myslet co chcete, ale nakonec vás přesvědčí u čerpací stanice. Průměrný odběr 5,8 litrů benzinu na 100 km je velmi slušný výsledek. Když Cactus budete trápit, řekne si třeba o 7 litrů, ale to je spíš výjimka. Se slabochem se prostě lépe šetří a to bude tahák pro celou řadu potenciálních klientů.

 

Jen jestli tu nenarážíme na špatně překonatelný rozpor. Cactus by totiž měl být na jednu stranu auto pro ty, kteří mají rádi styl, na druhou ale také pro ty, co hledají levné svezení a sportovní jízda je příliš nezajímá. Kolik takových lidí se asi najde? Možná se mýlím a bude se prodávat jako housky na krámě. Přál bych mu to. Cactus je zajímavý, je originální. A přesně taková auta mají šanci zapsat se do automobilové historie. A je jedno, jestli jde o slepou uličku nebo přelomový úspěch.

Citroën C4 Cactus 1.2 PureTech 82

Motor | zážehový atmosférický čtyřválec, 1199 ccm, 82 k / 5750 ot.min-1, 118 Nm / 2750 ot.min-1
Převodovka | pětistupňová manuální, pohon předních kol
Jízda | 0–100 km/h za 12,9 s, 171 km/h, kombinovaná spotřeba 4,6 l/100 km
Rozměry | 4157 x 1729 x 1480 mm, rozvor 2595 mm
Pohotovostní hmotnost | 1070 kg
Zavazadelník | 348/1170 l
Základní cena| 329 900 Kč