Byla to revoluce, velké pozdvižení, velká událost. Když Jeep představil novou generaci modelu Cherokee, nestačili jsme se divit. Ty tam jsou hranaté tvary a klasické kulaté světlomety, téměř pryč jsou také ambice na řádění v terénu. Novinka byla tvrdě vmanipulována do středního proudu.
Musí se především prodávat, takže bylo potřeba ji dotlačit mezi klasická SUV. Je to možná trochu škoda, ale v posledních letech to opravdu není nic výjimečného. Vzpomeňme třeba na to, co se stalo s Nissanem Pathfinder nebo Nissanem X-Trail.
Cherokee nepřehlédnete. Nikdy
Těžko začít tento test jinde než u designu. Chápu, že jde o věc maximálně subjektivní, ale soudě podle mých dojmů a především podle reakcí všech, kteří se s autem během testovacího týdne setkali, se novinka opravdu nepovedla. Tedy pokud designéři nechtěli učinit auto za každou cenu nepřehlédnutelným – to se jim totiž podařilo na sto procent.
Dlouho jsem přemýšlel, jestli je nový Cherokee zajímavý, pěkný nebo ošklivý. Podle prvních fotek jsem se klonil spíše k poslední možnosti, ale z některých úhlů nevypadá v reálu zas tak špatně. Nicméně když tohle auto vidíte v akci na silnici nebo když vylezete z domu a na parkovišti na vás zabliká vůz s takovou přední částí… nevím, radost jsem z toho neměl. Rozdělená světla, násilně implantovaná tradiční maska chladiče… Přimlouval bych se za brzký facelift, který by nasadil na auto buď přední část z Grand Cherokee, nebo třeba tradičně laděný předek z novinky Renegade. Cherokee aktuálně z nabídky Jeepu dost výrazně vystupuje a já se obávám, že to není dobře.
Ale buďme objektivní…
… a přenechme hodnocení vzhledu každému z vás. Cherokee své kvality má a předvede je hned, jak otevřete dveře. Testovaná verze přijela se šestiválcovým benzinovým motorem a s výbavou Limited. To v překladu znamená, že jsme dostali do rukou absolutní vrchol nabídky pro tento model. Jestliže už teď cítíte neodkladnou potřebu jít si auto koupit a nechcete číst dál, připravte si 1,3 milionu korun. Není to málo, že?
Bohatá výbava zahrnuje třeba kožené čalounění, nechybí velký displej multimediálního systému uConnect, vyhřívané sedačky, vyhřívaný volant, automatická klimatizace a zástup různých asistentů počínaje aktivním parkováním přes hlídání jízdních pruhů až po adaptivní tempomat nebo systém, který vám auto sám zastaví, pokud couváte do překážky. Po této stránce může být Cherokee více než slušně vybaven a díky tomu si připisuje pár kladných bodů.
Na první dojem lze kladně hodnotit také sedadla. Jsou příjemně široká a měkká. Zadní jsou posuvná. Když je dáte zcela vzad, je zde pro kolena poměrně hodně místa. Máte 190 cm a před vámi sedává podobně vysoký řidič? V Cherokee to nebude problém. Přední sedadla by si ovšem zasloužila delší sedák, střešní okno pak omezuje prostor pro hlavu vpředu, a především vzadu. Škoda, jinak by bylo možné Cherokee nazvat prostorným automobilem.
Zavazadelník není z největších. Měřeno pod roletku pojme maximálně 423 l (sedadla přitom byla posunuta úplně vpřed), respektive 637 l, měříme-li až po strop. V opačném případě (sedadla zcela vzadu) dostanete výsledek 335 l pod roletku a 517 l po strop. Maximální objem má hodnotu 1190 l.
Zpracování ryze neevropské
Snaha udělat z Cherokee moderní SUV je cítit všude možně, bohužel v Evropě tolik sledované zpracování je ryze neevropské. Upřímně řečeno cenově míří tato italsko-americká novinka do prémiového segmentu, ale po stránce zpracování působí ve skutečnosti podstatně levnějším dojmem. Stačí se rozjet a potkat nerovnost na silnici. Interiérem se v tu chvíli začnou ozývat různé pazvuky. Nejvíce jich produkovalo střešní okno a výplň dveří, o kterou si řidič opírá levé koleno.
Přidejme detaily v podobě trhajícího se čalounění na stropu u hrany čelního okna, ne zrovna dvakrát přesně lícující plasty na sloupcích nebo poněkud pohyblivý držák přední SPZ. Tohle by se prostě u evropského SUV s cenou přesahující milion korun stávat nemělo. Za 1,3 milionu lze pořídit třeba Volvo XC60 T6 AWD v plné výbavě. Když do švédského konkurenta přesednete z Jeepu, budete si připadat, jako kdyby vás někdo transportoval do úplně jiného světa. Co do zpracování má nový Cherokee obrovské rezervy, pokud to tedy myslí se svým útokem na Evropu a prémiový segment opravdu vážně.
Nejsilnější stránka? Motor!
Jednou věcí však Cherokee zaručeně potěší a díky ní je také na evropském trhu svým způsobem unikátem. Atmosféricky plněný benzinový šestiválec nezatížený žádnými start/stop systémy se už téměř nevidí. Jde samozřejmě o Pentastar, který našel uplatnění už v jiných modelech značky nebo třeba ve Fiatu Freemont. Naladěn je na 272 k a 315 Nm. Má doslova sametový chod, v nízkých otáčkách je neuvěřitelně tichý, ve vysokých pro změnu produkuje parádní zvuk, a navíc dokáže předvést ukázkovou gradaci výkonu. Čím více točíte, tím víc auto jede. Mimochodem zvenku taktéž nezní vůbec špatně.
Svižná dynamika a ryze americký charakter (tak přece jen autu něco z amerických kořenů zůstalo…) se logicky podepisují na spotřebě. Počítejte, že běžně budete jezdit zhruba za čtrnáct litrů po městě, za deset mimo město. Protože nejde o přeplňovanou jednotku, můžete se ale spolehnout i na to, že se spotřeba už moc nezvýší ani při vyloženě nešetrném zacházení. Styl brzda-plyn na okreskách dostal spotřebu na šestnáct litrů. Přeplňované menší motory nemají problém daleko překročit dvacet litrů.
A ta devítka je k čemu?
Vstup Jeepu Cherokee byl několikrát odložen kvůli problémům s převodovkou, která si nerozuměla s motory. Původně jsem si myslel, že devítistupňový automat dostane pouze naftový dvoulitr, ale to jsem se mýlil. I výkonný benzinový šestiválec tuhle převodovku má. Také se vám to příliš nezdá?
Chápu její použití u dieselových motorů, které nabízejí maximální točivý moment v minimálních otáčkách. Například Evoque dokázal zařadit devítku ještě před 100 km/h. Jak si asi bude rozumět devět stupňů s motorem, který má nižší maximální točivý moment než dieselové dvoulitry, a navíc ho dává k dispozici až při 4300 ot./min?
Převody nasekané za sebou znamenají, že ve čtyřiceti už máte zařazenou čtyřku. Ale to příliš nevadí, protože při klidné jízdě řadí automat docela plynule. Když nasadíte 130 km/h a kouknete, cože to vůz vlastně zařadil, zjistíte, že nejedete ani na devítku, ani na osmičku. Zařazena je sedmička. Tak zrychlíte, ale pořád na devítce nejste. Až ve 160 km/h při jízdě z kopce automat na chvíli devítku využije. Otáčky spadnou pod dva tisíce, jenže v tomhle spektru motor takovou rychlost na rovině neudrží, proto jakmile klesání skončí, musí automat podřadit.
Je to paradox. Od devítistupňové převodovky člověk čeká výhody především na dálnici, jenže dálnice je hlavním místem, kde automat nejvíce škodí. Očekávaná plynulá jízda se nekoná. Převodovka pořád řadí nahoru a dolů. Lehce povolíte nebo potkáte klesání, řadí osm a devět. Potkáte stoupání nebo chcete lehce zrychlit, řadí o jeden či dva stupně dolů. Řadí se prostě pořád. Šestistupňový (nebo klidně i pětistupňový) starý dobrý automat by zde byl podstatně vhodnější volbou.
Jízdně zcela jiný, než čekáte
Jeep Cherokee má v rukávu ještě jedno překvapení. U amerických aut hledáme komfortní podvozek a houpavé chování. Nic z toho se zde nekoná. Tohle auto má evropskou platformu a při jízdě to je dost znát. Karoserie se v zatáčkách naklání minimálně a Cherokee se nečekaně dobře drží zvolené stopy i při vyšších rychlostech. Minimálně podvozek snese označení „sportovní“.
Ruku v ruce s tím jde logicky horší komfort cestování po nerovných silnicích. Je otázkou, zda by mělo takovéto SUV nabízet spíše pohodlí, anebo zda má být především dynamické. Osobně se určitě kloním k první možnosti. Nejen proto, že považuju honbu za sportovnem u podobných aut za nesmysl, ale také proto, že kromě podvozku nic jiného u Cherokee na takovou jízdu připraveno není. A aktivací režimu Sport se nic nevyřeší.
Nejvíce zlobí opět převodovka, která i v režimu Sport ráda a velmi často řadí. Vytočí vám motor do vysokých otáček, jakmile pouze minimálně povolíte (třeba při průjezdu zatáčkou), hned řadí vyšší rychlostní stupeň, což znamená, že na výjezdu znovu podřazuje. Než podřadí, dlouho to trvá. Celkově je Cherokee zvláštní mix, který není ani vyloženě pohodlný, ani vyloženě sportovní.
Jen pro upřesnění dodám, že nás se týká základní provedení pohonu všech kol Jeep Active Drive I, tedy varianta bez redukce a uzávěrky zadního diferenciálu. Pro jízdu terénem jsou k dispozici pouze dva režimy (Snow, Mud). Nic víc.
Bude to mít složité
Když se pak vrátím k naší vrcholné verzi, je zde ještě jeden problém, a to asi ten největší: pořizovací cena. Hodnotu 1,3 milionu má daleko rychlejší a celkově mnohem lepší Volvo XC60 T6 AWD, za podobné peníze se prodává také třeba Mercedes-Benz GLK 350. Možná tito konkurenti nenabízejí tak rozsáhlou výbavu, přesto minimálně pro naší testovanou verzi představují velký, ne-li přímo nepřekonatelný problém.
Jeep hodně toužil po evropsky laděném SUV. Je to znát na množství asistenčních systémů, na použití devítistupňového automatu nebo tvrdém naladění podvozku. Jenže ne vždy je dobré vydat se za každou cenu tam, kde jsou všichni ostatní. Celkově lze o Cherokee říci totéž, co jsem napsal o podvozku. Je to zvláštní mix nabízející bohatou výbavu, ale špatné zpracování, auto má rychlý motor, ale pomalou převodovku, na jednu stranu hraje na komfort (široké sedačky bez bočního vedení), na druhou stranu má tvrdý podvozek…
Pominu-li vzhled, je tohle spolu s cenou největší problém nového Cherokee. Zůstal prostě tak trochu stát na půli cesty. Možná by mu ze všeho nejvíc slušel jednoznačně komfortní (rozuměj americký) charakter.
Jeep Cherokee 3.2 V6 Limited
Motor | zážehový šestiválec, 3239 ccm,
272 k / 6500 ot.min-1, 315 Nm / 4300 ot.min-1
Převodovka | devítistupňová automatická,
pohon všech kol – mezinápravová spojka
Jízda | 0–100 km/h za 8,1 s, 206 km/h,
kombinovaná spotřeba 10,0 l/100 km
Rozměry | 4628 × 1904 × 1722 mm, rozvor 2719 mm
Pohotovostní hmotnost | 1817 kg
Objem zavazadelníku | 335 / 1190 l
Základní cena | 1 299 000 Kč