Další model, který u nás v redakci zakotvil, nám bude dělat společnost ještě několikrát. Hybridní čtyřkolka Peugeot 3008 se totiž stal dalším adeptem pro náš kilometrový test. Už nyní vám můžeme slíbit, že zajímavých informací rozhodně nebude málo.

Když jsme perleťově bílý Peugeot přebírali, měl najeto zhruba 3500 kilometrů a během zkrácené víkendové zápůjčky jich přibylo dalších 750. Lze tedy říct, že už jde o docela zajetý vůz, u kterého se zaměříme především na spotřebu, využití různých jízdních režimů, praktičnost mimo zpevněný povrch a v neposlední řadě i na poměr cena/užitná hodnota. Pojďme ale po pořádku: o tom, že řídíme hybrid, informují zvenku de facto pouze nepříliš nápadné štítky na „stopkách“ zpětných zrcátek a na víku zavazadelníku. Ještě tu je pozměněná maska, LED diody denního svícení, ale jinak je 3008 HYbrid4 relativně nenápadný.  Ovšem kolemjdoucí se za ním i tak otáčejí, a to především, když se vůz rozjíždí. Překvapí je totiž akustický projev, nebo lépe řečeno jeho absence při jízdě na elektřinu.

Hybridní 3008 má velmi zajímavou koncepci pohonu, s kterou o nějaký ten pátek předběhl značku Volvo, která sází na stejný princip. Přední nápravu pohání zcela klasický turbodiesel o objemu 2 litry a výkonu 120 kW, ovšem na zadní nápravu posílá 27 kW elektromotor dobíjený z lithium-iontových akumulátorů. Mezi oběma motory není žádná mechanická vazba, putuje mezi nimi výhradně elektrická energie. Elektromotor může sloužit jednak jako pohonná jednotka, jednak i jako generátor, a spalovací motor může ukládat část vyrobené elektrické energie také do akumulátorů nad zadní nápravou – jeho posílený alternátor umí dodat až 8 kW.

Má to několik výhod: auto se může chovat jako předo-, zado- i čtyřkolka, odpadají ztráty od kardanové hřídele a výkon lze zcela jednoduše sečíst – 3008 HYbrid4 má tedy dohromady 147 kW neboli rovných 200 k. Ještě zajímavější je však údaj točivého momentu: diesel umí dodat maximálně 300 Nm, elektromotor 200 Nm. Jak jsme vyzkoušeli, pro jízdu na rozmoklé polní cestě to bohatě stačí. A pro popojíždění v městských kolonách a rozjezdy „na půl plynu“ stačí výhradně samotný elektromotor, který lze v režimu ZEV (Zero Emission Vehicle, tedy auto s nulovými emisemi) přimět k maximálnímu využití energie uložené v akumulátorech.

Už nyní ale také můžeme prozradit, kde leží hlavní kámen úrazu, se kterým se asi v budoucnu dost citelně „popereme“ – Peugeot pro řazení zvolil robotizovanou šestistupňovou převodovku, která kombinuje veškeré nectnosti jak manuálního, tak automatického řazení. Rychlé reakce, plynulou změnu převodů ani schopnost předvídat požadavky řidiče z ní bohužel dostat nelze ani za pomoci pádel pod volantem. Je to škoda, protože zejména ve sportovním režimu, o kterém si více povíme v dalším dílu, by mohla 3008 být velmi schopným vozem. Uvidíme, zda se nám podaří s francouzsko-italským výtvorem (převodová skříň je z produkce PSA, řadicí mechanismus a elektroniku dodala Magneti Marelli) alespoň trochu sžít. A velmi zajímavá je i spotřeba: zatímco ve městě kolísá podle jízdního režimu, nálady řidiče, stavu provozu a stupně dobití baterií mezi 3,5 a7 litry, na dálnici se ustálila na 6,4 litru. Propočty, zda se hybrid vůbec vyplatí a jaký je jeho případný finanční přínos, budou ještě hodně složité…

Další poznatky o Peugeotu 3008 HYBrid4 se dočtete v letním čísle 4×4 Automagazínu a celý seriál kilometrového testu bude pokračovat s nejvyšší pravděpodobností až do zimy. Pro vaše dotazy, náměty a připomínky je tu tedy prostoru více než dost a my je rádi uvítáme – jak v komentářích, tak na facebookové stránce, na redakčním e-mailu či klasicky poštou.