Zvedáme kotvu a vyplouváme. Máváme půvabnému přístavu Parikija na ostrově Paros a vyplouváme vstříc týdennímu plachtění po Kykládských ostrovech v Egejském moři. Cílem naší plavby je ostrov Delos – Apollonův ostrov, kde se podle starých zvyků nesmíte narodit ani zemřít.
Když mi zavolal kamarád, že nás zve na plavbu po Kykládách neváhali jsme ani minutu. Koupili jsme si letenky do Athén a lodní lístek na ostrov Paros, kde jsme se sešli s naším přítelem a jeho dcerami a řeckým kapitánem Jasonem. Šestnácti metrová jachta Archipel s fialovočervenými plachtami byla již připravena k odplutí, všude byly krabice s potravinami a ovocem a kapitán se připravoval na krátkou přednášku, aby nám suchozemcům vysvětlil pravidla plavby. Nikdo z nás není nováčkem na plachetnici a tak jsme vjeli docela brzo. Mířili jsme k Parosu na největší z ostrovů Siros(ASyros). Měli jsme příznivý vítr a před sebou asi 40 námořních mil ( 1 míle je 1800 m), V podvečer jsme přistáli v hlavním městě Kyklád, Ermoupolis . Všude je vidět vliv benátské republiky, které ostrov po staletí patřil. Zajímavostí jsou dva vrcholy nad městem. Na jednom je katolická katedrála, která vypadá jako pevnost a vedle chrámu je campanula s nádhernou zvonkohrou, také vliv Benátek. Na druhém kopci je ortodoxní katedrála řecko-katolická. Večer jdeme s Jasonem do taverny k jeho kamarádům. Taverna má stolky přímo na ulici, a Jason hraje na buzuku, zajímavý nástroj podobný malé mandolíně, místní odrhovačky. Ostrov není doposud turisticky zajímavý. Ráno fouká dost silný vítr, skoro 60 uzlů. (30 km/hod) a vyplouváme k dalšímu ostrovu Kythos. Počasí není nic moc, moře je bouřlivé, z plánovaného koupání nic není, vítr sílí a na obzoru se objevuje blížící se tornádo a tak jsme rádi, když po několika dalších hodinách přistáváme v přístavu Lutra. Zajímavostí Lutry mají být termální prameny, ale lázně jsou zdevastované a horká sirnatá voda vytéká rovnou do moře.
Nádherné ráno, počasí se umoudřilo. Cachtáme v horké vodě a sedíme tam, jako ve vaně v lázních, část naší posádky a dvě anglické penzistky, které nám vypráví, že do Loutrry jezdí již mnoho roků. Kombinace sirné vody a mořské je prý ideální. Po snídani popojíždíme do příjemné koupací zátoky a opět se zvedá vítr. Bohužel severní, kterému se říká meltemi. Odjíždíme směrem na Andros a jedeme čtyři hodiny proti větru, takže na motor a přistáváme v přístavu Batsi.
Další ráno plachtíme k ostrovu Tinos, přístav a město je veliké, je to řecké poutní místo, kde je největší ortodoxní katedrála Virgin Mary/Tiniotissa/Evangelistria. Jdeme nahoru po ulici, po které vkleče lezou poutníci 2x ročně 25.3. a 15.8. prosit za uzdravení, do kostela, který je úžasný. Řecko- katolická výzdoba je ovšem strašidelná. V katedrále je malá kaple na památku námořníků, kteří v roce 1940 zahynuli, když řeckou loď Elli v příistavu torpedovala italská ponorka. Tento den je považován za začátek války mezi Italii a Řeckem. Námořníci šli do kostela, bylo to právě 15. 8. A tak se jich většina zachránila. Na večeri jedeme do horské vesničky Ktikados, která je jak v pohádce tisíce a jedné noci. Několik kostelů v byzantském stylu, políčka a zavlažovací kanály v prudkých stráních, zajímavé stavby, ve kterých se pěstovalipoštovní holubi, výhledy na moře a taverna s terasou a skvělým jídlem. Ostrov Tinos je znám největším lomy na mramor. Ten zelený se pouze vyváží a z bílého se staví. I autobusová zastávka byla z mramoru. Vnitrozemí ostrovů ukrývá skutečně zajímavá místa. Zatím, ani jeden z ostrovů nebyl významný pro organizovanou turistiku.
Odpoledne plachtíme na Rhiniu, opuštěný ostrov, kde se prý narodila Artemis. Fouká stále meltemi severní vítr a jedeme na plachty. Projíždíme průlivem mezi Rheniou a Delosem což je místo, kde stále hodně fičí. Kotvíme v South bay, kde jsme přes noc. Restaurace nikde a konečně vaříme na lodi. Špagety s lososem a avocadem a rajčaty jsou výborné. Spíme v neustále fičícím vichru meltemi a jsme v zátoce jen na kotvě. Ráno je příjemné se vykoupat a pak rychle přejíždíme na zakázáný ostrov Delos. Množství vykopávek, neuvěřitelně tajuplné a překrásné místo. Delos byl obydlen několik století před Kristem a bylo to obrovské město. Narodil se tam prý Apollón a většina chrámů, mu je zasvěcena. Kapitán nás vysazujte a odjíždí, u mola smí stát jen lodě s turisty z Mykonosu a Santorinni. Platíme vstupné a jdeme na prohlídku ruin. Ruiny a muzeum jsou ohromující, řecká kultura a vyspělost je neuvěřitelná. Ostrov je posvátný, nesmí se tam bydlet, umírat ani rodit. Nejzachovalejší je řada lvů a socha Apollona. Fascinující je torzo velkého falusu na vysokém sloupu. Stovky sloupů ze zbytků chrámů, obrovské divadlo. V muzeu jsou i zachovalé mosaiky, sgrafiti a mnoho užitkových předmětů. Šlapeme na vyhlídku, odkud přehlížíme obě zátoky, které chránily lodě proti větru. Údajně je to nejlépe chráněné místo na Kykládách na cestě mezi Evropou a Asii. Je smutné, že takto vyspělá civilizace byla zničená a zmizela z povrchu země.
Jsme na ostrově asi čtyři hodiny a po další hodině plachtění kotvíme na Mykonosu, na posledním ostrově, který navštívíme. Bereme si vodní taxi a jedeme do města, které je trochu past na turisty, ale moc pěkné. Na pobřeží vytváří staré barevné domky pocit, že jste v Benátkách a také se místu takto říká. Na kopci je plno větrných mlýnů a ve městě najdete ty nejdražší obchody. Ukázalo se, že po páté hodině chtít jen kávu je problém. To už většina kaváren nabízí jen koktejly a alkohol. Na večeři jedeme do Ano Meri vesnici uprostřed ostrova, poslední výborná večeře a skvělé místní červené víno. Na palubě si dáváme na rozloučenou ouzo a nastává poslední noc na palubě.
Ráno kupujeme výborný místní chléb, snídáme naposledy na lodi a je definivní konec naší nádherné expedice. Loučíme se s lodi Archipeĺ a posádkou a kapitanem, přijíždí taxi na letiště a adie Kyklady. Tak snad někdy příště.
Kyklády
Říká se jim také ostrovy v kruhu, neboť centrem je ostrov Delos, který obklopuji další ostrovy. Každý ostrov je jiný. Nejznámější je Mykonos a Santorinni.
Autor: Dagmar Janoušková, foto: Gabriel Janoušek, Ondřej Křivánek
