Máte jen tři dny volna? Zkuste navštívit Vysoké Štýrsko – Hoch Steiermark. Chcete kulturu, adrenalin nebo vandrování po kopcích? Třeba vás následující řádky budou inspirovat jak si užít prodloužený weekend na konci léta. 

1.den – Mariazell

Už moje babička na začátku 20. století putovala z Moravy do Mariazellu, aby si odtamtud přinesla svatý obraz nad manželskou postel.  Basilika, která ukrývá posvátnou sošku panny Marie (Magna Mater Austriae) je dodnes, několikrát do roka, cílem tisíců poutníků z celého světa. Po celý rok je soška oděná do drahých vyšívaných šatů. Poutní kostel byl založen roku 1200 a tento letopočet je vidět i na reliéfu hlavního vchodu do basiliky. Během staletí změnil kostel několikrát svoji podobu, původně byl románský, pak gotický. Dnešní podoba baziliky pochází ze 17. století, kdy už svými rozměry nestačila velkému množství poutníků a prošla rozsáhlou barokní přestavbou. Z České republiky jste v Mariazellu za pár hodin. Městečko obklopené ze všech stran horami je dostupné z několika stran.  My jsme přijeli od Lince, ale lépe je přijet po dálnici od Vídně.  Kromě basiliky a pěkného námětí s permanentním tržištěm je naproti basilice úžasná kavárna a cukrárna Pirker, kde jsme ochutnali místní specialitu, perníčky. Recept na směs koření na jejich výrobu je rodinným tajemstvím. V současné době manufaktura nestačí poptávce, která už dávno překročila hranice Rakouska. Pokud vás sladké nebere, tak přejděte ulici a navštivte místní palírnu a ochutnejte šňaps. Atmosféra poutního místa na nás silně zapůsobila, je to místo plné energie a pokory.  Odpoledne jsme vyjeli lanovkou na Bürgeralpe, zajímavé místo pro rodiny s dětmi a pro mladé. Park Holzknechtland, nenásilnou formou ukazuje dětem jak důležitou surovinou je dřevo a jak těžký je život dřevařů i v moderní době. Na jezeře Kristallsee je pro děti připraveno plno vodních hrátek, včetně lyžování a večer, děti na otevřené scéně nad vodou vystřídají populární kapely. Štýrsko patří k nejzalesněnější spolkové zemi Rakouska, říká se jí také zelené srdce a tady v okolí Mariazellu to platí dvojnásob.

2. den – rafting na řece Salza a  Leoben

Druhý den jsme se ráno rozloučili s  Mariazellem a podél řeky Salzy jsme dojeli do Wildalpenu, kde na nás čekal raftový průvodce Bartoš. Po krátkém představení jsme si oblékli neoprenový oblek, dostali jsme plovací vestu, přilbu a pádlo, vše od české firmy HiKo a vyjeli jsme k řece. Smaragdově zelená Salza je jedinou nezastavěnou přírodní řekou v Evropě a je také nejkrásnější. Splutí téměř 20 kilometrů divoké řeky, které podle výšky vody má obtížnost WW 3 – 4 nenechá nikoho chladným.  Nemám ráda nástupní rituál, kdy raftařský průvodce pošle všechny účastníky do ledové vody. I přes neopren se ledová voda zakousne do těla. Peřeje pění, bílé hřebeny vln a množství obřích balvanů, za kterými se tvoří velké válce a vlny, to vše zvyšuje adrenalin. Raft poskakuje, chvílemi se točí dopředu, dozadu, dostáváme ledové spršky do obličeje, ale raft se jeví jako bezpečné plavidlo.  Aby nebylo adrenalinu málo, vysedáme pod asi pěti metrovou skálou, kam nás guide posílá, abychom si vyzkoušeli skok do ledové vody. Jsme stejně promočení, tak je to jedno. Po chvíli se údolí sevře, vjíždíme do pověstné soutěsky. Za vysokého stavu vody, lze tuto část sjet jen se zkušeným průvodcem, který dokáže s raftem  prokličkovat mezi velkými vodními válci a peřejemi. I když vodu máme všude, na závěr zajíždíme k ústí přitékajícího potoka, kde se sprchujeme pod vodopádem. Každá cesta jednou skončí, i tento zážitek je za pár hodin u konce. Vracíme se mikrobusem do Wildalpenu, dostáváme panáka na rozloučenou, loučíme se Bartošem a spěcháme dál, podél štýrské železné cesty do Leobenu. Spěchat se nemá, náš testovací Peugeot 508 se proplétal mezi vesnicemi zbytečně velkou rychlostí a tak nás doma čekal dárek od rakouské policie za 50 Eur.  I tak jsme nic nestihli, dorazili jsme do Leobenu pozdě, půvabná slečna na nás sice čekala, ale s prohlídky města, muzea či zajímavé houbové věže (Schwammerlturm)  nic nebylo. Hlavní náměstí s honosnými domy z devatenáctého století, které patřily majitelům sléváren a dolů, nám připomínalo Slavonice. Večer jsme ještě rychle nakoukli do moderního wellness areálu Asia Spa, které je skvěle postaveno v zatoce řeky Mur.  Leoben a železná cesta stojí za návštěvu.

3. den – pohoří Hochswab a alpské kytičky

Třetí den jsme měli naplánovanou tůru na Hochschwab.  Z Leobenu jsme pokračovali  do horské vesnice  Aflenz. Nad ní se rozkládá, rozlehlá alpská planina Bürgeralm (1510 m n.m.) , která je v létě dostupná po silnici, na které se platí mýtné a v zimě jen lanovkou. Je výchozím místem na vysokohorské tůry v pohoří Hochschwab, především na stejnojmenný vrchol ve výšce 2 277   m n.m. Čekala nás sympatická paní Regina, botanička, která nám slíbila, že nás zavede na tajemné místo, kde uvidíme alpskou protěž. Tahle sametově zbarvená květinka je symbolem hor a patří k nejstřeženějším a nejhledanějším květinám ve všech pohořích Evropy. Odolat touze si protěž utrhnout dá hodně přemáhání. Cestou jsme obdivovali množství alpských orchidejí,  ale také arniku, hořce a další květiny, které jsme neznali. Bürgeralm patří k nejvýznamnějším alpským květinovým regionům. Na závěr jsme došli k chatě Schönleutenhaus (1810 m. n. ).. Zvenku vypadá jako horská salaš, ale uvnitř najdete téměř luxusní ubytování a především báječnou kuchyň. Sestup diretisimou k autu nebyl už tak příjemný, ale celodenní túra byla zajímavá. Na začátku jsme se trochu obávali, že botanická přednáška v němčině bude únavná, že nikam nedojdeme, ale paní Regina byla především zdatnou chodkyní a pětihodinová tůra nám dala zabrat. Přenocovali jsme v příjemném penzionu Petershof a večeři jsme si dali v hotelu Post, který nabízí místní speciality a zvěřinu.

Ráno jsme přemýšleli,  kterou cestou domů. Nejrychlejší se jevila varianta přes Mariazell do Vídně a po D1 do Prahy. Vzhledem k dálničním objížďkám jsme vybrali cestu okolo Lienzen po A 9 na Linec.

Prázdniny začínají a v alpských regionech je léto nejkrásnějším obdobím pro vandrování, kulinářské zážitky a také trochu adrenalinu.

Může se hodit:

Mariazell

Mariazeller Bürgeralpe

Ubytování:

Čím jsme jeli:

PEUGEOT RXH ALLURE 2.0BlueHDI 180k EAT 6

  • Celkem: 1008 km, z toho dálnice 404 km, silnice 1.třídy  483 km, ostatní 121 km
  • Průměr 79 km/hod, spotřeba 4.8 l/100 km
  • Autor: Dagmar Janoušková  Foto autor a Tourismus Hoch Steiermark