Jsou auta, která se narodila jako SUV jen tak mimochodem. Klidně by mohla být něčím jiným. Třeba supersportem, který pokoří slavný závodní okruh Nürburgring. Ne, počkat. Alfě Romeo Stelvio QV se to povedlo! Tohle bude zajímavé setkání.

Quadrifoglio verde, tedy zelený čtyřlístek. Toto označení najdete na všech nejrychlejších Alfách. Je to takové jejich M, AMG nebo RS, chcete-li, ale má mnohem delší tradici, která sahá až do dvacátých let minulého století, kdy se symbol začal objevovat na velmi úspěšných závodních vozech Alfy Romeo. Italové se samozřejmě s železnou pravidelností rádi na okruhy vracejí a na konci loňského roku sem poslali i své první SUV v historii. Bez škobrtnutí si vzalo rekord a na Nürburgringu si přivlastnilo rekord jako nejrychlejší SUV všech dob. Uzmulo ho Porsche Cayenne, a to rovnou o celých osm sekund. Jestliže se proslulému německému okruhu přezdívá zelené peklo, pak je Alfa Romeo Stelvio QV hotové ďáblovo sémě.

Stvořit super SUV už dnes zvládá kdejaká, tedy hlavně luxusní automobilka. Však znáte Lamborghini Urus, Porsche Cayenne nebo Range Rover Sport SVR. Alfa Romeo možná na rozdíl od Land Roverů nemá s SUV žádné zkušenosti, ale přece jen si do řemesla nenechala tolik mluvit. Na rozdíl od Urusu, kde na každém kroku cítíte přítomnost Audi Q7, se Stelvio vzdalo společných rysů s Jeepem Grand Cherokee, které se tolik nabízely, a z tohoto auta přímo čiší Itálie. Ale to už jsme si pověděli někdy v minulosti při testu dieselové verze, která přirozeně měla své mouchy. Jinak by to ani nebylo italské auto…

Jenže teď držím v ruce klíčky od auta, z jehož boků se na mě směje zelený čtyřlístek. Stelvio QV je o něco nižší než běžný model, přikrčenější, má krásné, ale nepřehnané karbonové doplňky a kola, za nimiž se po dobu jízdy s ním otočilo víc lidí než za Karlem Gottem v Německu. „Bože můj, to je krása,“ vykřikl spontánně mladík obsluhující čerpací stanici nedaleko Prahy. Nebylo to nad výší účtenky od natankovaného vysokooktanového benzinu, ale právě a jedině nad těmi koly. Prohlédněte si je, dívejte se na ně jako na obraz. Dokonalejší neznáte!

V hlavní roli

Mohu se tu rozplývat nad designem, jak dlouho chci, a vás napínat až k prasknutí, ale neudělám to. Zavřete oči, představte si, že otevíráte kapotu a pod ní se nachází vrcholné dílo. Satanův kladkostroj! Dvojitě přeplňovaný benzinový šestiválec má základ v motorech Ferrari, konkrétně v řadě F154. Jako osmiválec se objevuje třeba ve Ferrari California T nebo 488 GTB a pak také ve službách Maserati Quattroporte a Levante. Pro Alfu ale prošel úpravami, za částku, za kterou se prodává, se musíte spokojit jen se šesti válci. Ale slovo „spokojit“ nemá v tomto případě žádný význam. Je tu řeč o výkonu 510 koní a 600 Nm točivého momentu. Ano, na večeři se spokojím s „bifťourem“ z japonského hovězího, na kterém se bude houpat humří ocas.

Motor je to propracovaný, až se tají dech. Promyšlený do posledního šroubku a kroužku. Má objem 2 891 ccm a pro fajnšmekry uvedu vrtání 86,5 mm a zdvih 82 mm. Mazlit se můžou i s informací, že když přijde na ekologii, dokáže vypnout polovinu válců. To aby vyšla lepší spotřeba (koho to zajímá!). Z hliníku jsou blok, ale i hlava. Hliníkové jsou i písty. Rozvod samozřejmě řetězem, navíc velmi nezvykle umístěný vzadu. K tomu dvě turba IHI. Tenhle vynález sbírá jedno ocenění za druhým a něco mi říká, že za pár let o něm budeme hovořit stejně vzrušeně, jako dnes básníme o úžasném šestiválci Busso, který hlavně v Alfách zářil před mnoha lety. Jeho složitost mě ale zároveň tak trochu děsí, avšak majitele nového vozu problémy řidičů ojetin nezajímají.

To, co ho po právu zajímá, je okamžitě usednout do drsně tvarovaného sportovního sedadla, přitáhnout barevný bezpečnostní pás a usadit se za karbonem zdobeným volantem s masivním rudým tlačítkem START. Tohle je opravdový supersport, jen se narodil s tělem SUV – tak by se dala shrnout hlavní „message“ takového řešení startování vozu. Pak už jen stačí někam uklidit drobnosti, které by se mohly v zatáčkovitém úseku vznést a dát se na průzkum kabinou. Stiskněte tlačítko, srdce tepe a z výfuků vyšlehnou plameny pekelné.

Z cesty!

Jedu, bublám a na kruhovém voliči DNA (jak příhodné označení) mám neutrální režim, tedy N. Pohodička ve městě, dokud se nezbavím přeplněných ulic a semaforů a nenajdu svou oblíbenou okresku. Tohle je ale verze Pro, což znamená, že kromě režimu D (Dynamic) je tu ještě Race, který bych si měl dovolit vybrat snad jen na závodní dráze. Anebo taky ne! Hned jak je to možné, putuje Alfa pěkně do tohoto módu. Motor zhrubne, tlumiče ztvrdnou a mírné polechtání plynového pedálu, po kterém Stelvio poskočí dopředu jako čertík z krabičky, naznačuje, že i citlivost plynového pedálu šla na úplné maximum. Nevydržím to dlouho a zkusím první akceleraci.

Víte, když se podíváte na papíře na hodnotu 0–100 km/h za 3,8 sekundy, je to vlastně jen číslo. Úctyhodné až šílené, ale prostě jen hodnota. A teď si představte, jaké je to ve skutečnosti. Sedím absolutně zaražený do sedačky a zuby nehty se držím volantu. Auto vystřelilo, jako by chtělo vzletět do vesmíru první kosmickou rychlostí. A ještě to musí oznámit všem okolo, protože z masivních výfuků na zádi se line neuvěřitelný řev. Ďábel se probudil – a Alfu je nutné zkrotit.

První, co se stane, je, že okamžitě zapomenete, že jste v SUV. Dokonale propracovaný podvozek Alfy s adaptivními tlumiči má k ruce pohon všech kol vybavený vektorováním točivého momentu. To ve zkratce znamená, že kromě rozdělování točivého momentu mezi zadní a přední nápravu zvládá obhospodařovat ještě dvě zadní kola zvlášť pomocí samostatných spojek. Je to taková zázračná technika, se kterou když si inženýři dobře pohrají, tak vznikne dokonale zábavné auto. A Italové si pohráli opravdu na výbornou.

Úplně jiný svět

Stelvio QV se vrhá do zatáček jako smyslů zbavené. Kdyby vám někdo připomněl, že sedíte v SUV, zpanikařili byste a dupli na brzdu. Mimochodem, za brutální příplatek v ceně lehce ojetého rodinného vozu dostanete karbon-keramické brzdy s barevnými třmeny, které se postarají opravdu o to, aby vám při brzdění vytrhly obličej z hlavy. Stelvio má jakousi rozdvojenou duši. V dynamickém režimu jede – a vy mi odpustíte to klišé – jako po kolejích. Dostat ho do úzkých chce hodně sebedestruktivní chování. V Race je ale už vše na řidiči a pohon si tu a tam dovolí poslat hodně síly dozadu, takže se Stelvio zachová, skoro jako by bylo zadokolka. Stočí se pod plynem, práskne do výfuku a čeká na povel plynem, aby se ze zatáčky vyřítilo tak dravě, že se před ním ostatní poslušně uklidí do škarpy.

A to jsem ještě nehovořil o řízení, které je neskutečně přesné a citlivé. Zrovna u něj jsem si vzpomněl na běžnou verzi Stelvia (bylo dieselové), kterou jsem testoval před mnoha měsíci. Přišlo mi, jako bych seděl v rallye autě, které má se svou běžnou sériovou předlohou podobné tak maximálně naznačené tvary karoserie, ale uvnitř je to úplně jiný stroj. A takové je QV. Ani v řízení vás nenechá chvíli na pochybách, že jde o pravověrný supersport.

Každý ví, že převodovka hraje velmi důležitou roli v celém řetězci síly. Alfa udělala dobře, že sáhla po ZF. Osmistupňová skříň známého výrobce si s motorem ví dobře rady a chová se přesně podle přání jezdce. Povely jí ostatně může dávat i masivními pádly umístěnými na sloupku volantu, což je vyloženě italské řešení, se kterým jsem se poprvé v životě setkal u Maserati a od té doby se na něj vždy těším. Není ideální, ale má charakter, a to se počítá. Velká pádla dávají každému zařazení význam, stejně tak lomoz výfuku, který se ozývá při odejmutí nohy z plynu ve vysokých otáčkách nebo podřazení před zatáčkou. Tohle je divoký ďábelský zážitek.

 

 

Vím, že se najde určitě hodně škarohlídů, kteří nepochopí, proč by mělo SUV mít tak výkonný motor. Nedává to přece žádný smysl. Mohli by se bát špatné pověsti značky, nákladnosti provozu, ať už na servis nebo pneumatiky, které zmizí stejně rychle jako pěna na vašem cappuccinu, a také nákladů za palivo, u nějž se zdá, že je v nádrži díra. Klidně zmizí rychlostí 20 litrů za 100 km, když si budete hrát na Mile Miglia. Ale nejsou tohle všechno atributy opravdového supersportu? Ano, jen je tady ukryt v těle, které předtím patřilo SUV. Jak ďábelské!

Verdikt

Byli jsme k Alfě trochu skeptičtí, mohlo to být jen další brutálně rychlé SUV, které asi bude mít problém s první zatáčkou. Nestalo se. Dokonale vyvážené auto obdařené závodní technikou je asi tou nejadrenalinovější hračkou, kterou jsme v této kategorii dosud řídili. A něco nám říká, že zase dlouho řídit nebudeme. Bravo Alfo!

Alfa Romeo Stelvio QV

  • Převodovka: 8stupňová automatická převodovka, pohon všech kol
  • Motor: 2 891 ccm, přeplňovaný benzinový šestiválec
  • Výkon:375 kW (510 koní) / 6 500 ot/min
  • Točivý moment: 600 Nm /2 500 ot/min
  • Zrychlení: 3,8 s
  • Maximální rychlost: 283 km/h
  • Dojezd: 512 km
  • Spotřeba: oficiální 9,0 / test 12,5
  • Kufr: 525 l

Text: Jan Markovič, Foto: Vojtěch Zikmund