Ještě před časem jsme si ani ve snu nedokázali představit, že tu budeme psát o legendě mezi supersedany. BMW M5 se vyrábí už 33 let a až do loňska to byla čistá zadokolka. To se ale nyní změnilo, Mnichov nainstaloval pohon všech kol. A to takový, že vznikla hned dvě úžasná auta v jednom.
Setkali jste se někdy s významnou osobností, kterou jste celý život obdivovali? Určitě jste k ní přistupovali s pokorou a cenili si každého okamžiku, který jste s ní strávili. Až posvátně jsem proto přijímal klíčky od nového BMW M5. Teď konečně přichází ta kýžená chvíle na seznámení! Mnozí o svých vzorech říkají, že jsou až nebývale skromní. To o BMW M5 úplně říci nechci, nicméně svou sílu skrývá pod celkem běžnou karoserií. Tedy běžnou na první pohled laika. Znalec ví, že tenhle sedan má méně společných dílů s běžným BMW řady 5, než byste čekali. Hliníkové oblouky kol nebo karbonová střecha v lesklém laku jsou toho důkazem.
Až se vynadíváte na nádherná 20″ kola M Double-Spoke, za které se platí přes 50 tisíc korun, ale hlavně na obří karbon-keramické brzdy, jež vyjdou skoro na stejnou částku jako Škoda Fabia v základním provedení, opatrně otevřete dveře. Je-li tma, přivítají vás až kosmicky tvarované supersportovní sedačky svým svítícím logem M. Zbytek interiéru je pak podsvětlen přesně podle vašeho přání. I to naznačí, že tohle není vůbec obyčejná pětka, kterou fasoval kolega z představenstva vaší firmy.
Mimochodem, ta sedadla jsou ventilovaná, vyhřívaná a disponují i masáží. Komfort hraje hlavní roli a vše se točí okolo řidiče. Ale možná i kolem lidí na zadních sedadlech, kde jsem našel trošku nepatřičně displeje zábavního systému s přehrávačem a roletky. Jako by to byla limuzína pro VIP cestující na zadních sedadlech! „Tady bych se asi na svůj oblíbený film nepodíval, v zatáčkách by se mi udělalo špatně,“ byla první myšlenka, která mi v mozku naskočila. A tak jsem zavřel zadní dveře a dozadu se už nikdy nevrátil. Proč taky. Vždyť vše se opravdu točí kolem řidiče.
I když je to poprvé, co o BMW M5 na stránkách našeho magazínu píšu, není to zdaleka poprvé, co jsem v nějakém seděl. Na hračky okolo vozů M jsem tak trochu zvyklý. Hned mi ale do očí padlo několik perfektních detailů. Třeba červené tlačítko Start, které z každého spuštění motoru udělá trochu zajímavější záležitost. Nebo nový volič automatické převodovky, který je konečně velký a perfektně padne do ruky. Dřív lidé z divize M nasazovali takové malé oblé páčky, jako by chtěli naznačit, že ti, kteří si takové auto kupují, mají problém s velikostí svého přirození. Ale no tak! To je naprostý nesmysl.
Do kokpitu BMW M5 jsem se okamžitě zamiloval. Středový panel natočený k řidiči a na něm displej špičkového zábavního systému! K tomu dokonale znějící audio od pánů Bowerse a Wilkinse! Nádherný displej simulující klasické budíky, který má tak jasnou a hladkou obrazovku, že na simulaci velmi rychle zapomenete. No a pak je tu volant s masivně tlustým věncem, do kterého pohodlně zapadnou vaše dlaně. Dvě tlačítka s nápisy M1 a M2 svítí, aby řidiče co nejvíce nalákala ke stisknutí. Na co jsou? No, čtěte dál.
Výkon motoru v BMW M5 se průběžně zvyšoval spolu s tím, jak se vylepšovala automobilová technika. Víte, BMW mělo legendární M5 vždy k tomu, aby na ní ukázalo to nejlepší, co umí. Ano, jednou to byl model 850i, ale jinak stále M5. Zároveň však u ní netrpělo nostalgií, což se někdy děje u jiných značek. Výsledkem bylo, že se nebálo v jedné z předešlých generací (ano, v té „banglovské“) šoupnout pod přední kapotu šílený desetiválec. Pak se ale zase vrátilo k osmiválci. Aktuálně má tedy válců opět osm, ale k tomu dvojité přeplňování. Motor vyrábí těžko představitelných 600 koní. Je to tak, 600 koní výkonu v motoru sedanu vyšší střední třídy! Co to znamená? Stovku za 3,4 sekundy a uvolněnou rychlost na 305 km/h. Přivítejte jeden z nejrychlejších sedanů světa. Jen pro srovnání bych měl přihodit nějaké jiné legendární vozy. Co třeba Ferrari F40 s výkonem jen 478 koní a stovkou za 4,1 sekundy, nebo Lamborghini Gallardo, které se v závěru své kariéry dostalo na 570 koní a stejně rychlou stovku za 3,4 sekundy v odlehčené verzi?
Fakt, že BMW M5 překonává drtivou většinu supersportů z ještě nedávné doby, je o to méně pochopitelný, když si uvědomíte, že je stále řeč o velkém sedanu s místem pro pět lidí a slušnou porci zavazadel v kufru, který navíc váží ne právě muších 1,9 tuny. Auto vybavené armádou elektronických asistentů, pečlivě promyšlené a propočítané do posledního milimetru. Němci na něm předvádějí, že jsou národem zatraceně schopných inženýrů.
No ale to všechno, co jsem až do této chvíle napsal, je vlastně jedno. Nebo vám to bude jedno, pokud budete nové BMW M5 vlastnit nebo řídit. Nejdůležitější totiž je, jak jede. A odpověď je naprosto jednoduchá: neuvěřitelně! Už v základním módu, kdy vše necháte v civilním nastavení, je tak rychlé, že to pobouří nejednoho závistivého řidiče, o policistech ani nemluvě. Při každé cestě se budete muset pečlivě hlídat, abyste nepolechtali plynový pedál omylem o trochu víc a neskončili v hodnotách daleko nad 200 km/h. Unést se necháte při předjíždění, které je i ve vysokých rychlostech otázkou pikosekundy. Auto jen tak poskočí kupředu, na tachometru je sice prudce nelegální číslo, ale překážka daleko za vámi. Až později se dozvíte, že to byl nějaký sporťák jedoucí svou maximální rychlostí.
M5 má obrovské množství nastavení. Každou položku hnacího řetězce můžete nastavit v několika režimech. Jde o podvozek, reakci plynu, řízení, motor, převodovku, ale zásadně pohon všech kol. A k tomu samozřejmě stabilizaci, kterou si nastavíte buď do více benevolentní podoby, nebo po sepsání závěti a rozeslání dopisů na rozloučenou zcela vypnete. Hrát si s položkami během ostré jízdy by bylo ne právě bezpečné a v závěru i ne příliš zábavné. Proto konečně na řadu přichází dvě červená tlačítka M, pod která si nastavení všech položek můžete pohodlně nakonfigurovat. A to včetně head-up displeje, který má také specifické M zobrazení. Člověk si pak připadá jako v počítačové hře.
Pokud byste měli starou M5, schovali byste pod první M tlačítko režim „vše nejostřejší“ a pod druhé režim „klidný jako beránek“. Ale tenhle nový stroj je právě díky geniálně řešenému pohonu všech kol takovou rozdvojenou osobností. Čtyřkolka nabízí režimy 4WD, 4WD Sport a 2WD. První je určen pro běžnou jízdu, kdy vám zaručí takřka neutrální průjezd zatáčkou. Druhý tlačí mnohem více síly na zadní kola, a pokud chcete, nechá vás v zatáčce jemně natočit záď, abyste měli dobrý pocit z jízdy, ale moc to nepřeháněli. No a pak je tu něco, čím se moc jiných čtyřkolek pochlubit nemůže – režim 2WD. Přední kola se prostě totálně odpojí a z BMW M5 je zase čistá zadokolka.
Chirurgicky přesné řízení BMW M5 vám o změnách dá patřičně vědět. Není potřeba být automobilovým závodníkem, abyste v rukách okamžitě nepoznali, do jakého módu jste čtyřkolku dostali. V pohonu pouze zadních kol se totiž volant patřičně zlehčí a vy budete mít najednou ještě větší radost z lehce ovladatelného vozu. Nástup přetáčení je okamžitě cítit, ale chce to hodně cviku k tomu, abyste neskončili v prvním příkopu. Tohle je opravdu ostré sportovní náčiní! Naopak mód 4WD Sport dělá z BMW M5 čistě sportovní čtyřkolku, která se směle může poprat s Audi RS6 nebo třeba Mercedesem E AMG – mimochodem kombi verzi této bestie jsme měli počátkem letošního roku v redakci a ještě jsme ze sebe nevypotili veškerý přebytečný adrenalin.
Je ale nutné přiznat, že od BMW M5 jsme čekali adrenalinu ještě o kousek více. Nejde o to, že je brutálně rychlé. Nejde o to, že je v rukách začátečníka nebezpečné a že i když jste zkušený závodník, který se s auty dokáže bavit, budete se chvíli potit při jeho krocení. Jde o způsob, jakým BMW tohle bláznivě rychlé svezení podává. Znám konkurenty, a Mercedes mezi ně počítám také, kteří se nebojí vykřičet do světa, že si na ně máte dát pozor. Řev motoru, vibrace, tvrdost… tak podávají svou sílu. Osmiválec z BMW, ač jde o motor z jiné galaxie, je proti nim příliš umírněný. Jasně, dokáže se rozeznít, když na to šlápnete, nebo vyštěknout z výfuku po nastartování, ale není dostatečně vulgární. Prostě je takový boxer v obleku.
Jenže i tak se bude tohle auto fanouškům líbit, jakkoliv po první zprávě zbytečně protestovali proti pohonu všech kol. Bude se jim líbit, že i když jde o tvrdý sportovní sedan, umí být v rámci možností také pohodlný pro každodenní cestování. Právě klidnější osmiválec zaručuje rozumný akustický komfort ve chvílích, kdy nechcete divočit a prostě se jen potřebujete dostat z jednoho místa do druhého. Podvozek je samozřejmě o něco tvrdší než u běžného BMW 5, ale duši z vás za žádných okolností nevyklepe. Pak už jen stačí spolknout fakt, že vůz stojí v dobré výbavě nad čtyři miliony korun a řekne si povětšinou o 14 litrů benzinu na 100 km. Jenže to u supersportovních aut platilo taky. A tohle je bestie s neuvěřitelným charakterem, která se klidně zabalila do kabátu sedanu. Už je jen na vás, zda máte tolik odvahy, abyste ji zkrotili.
Text: Jan Markovič, Foto: Vojtěch Zikmund
