Je to absurdní auto! Je to nesmyslné SUV! Je to vůz, který ignoruje všechny zásady slušného chování, společenskou konvenci a v neposlední řadě i všechna ta ekologická hnutí. Range Rover Sport SVR je ale také nejsilnější a nejrychlejší Land Rover všech dob. A když si nedáte pozor, sežere vás!
Range Rovery, zejména jejich poslední generace, vždy uměly dát najevo zámožnost svého majitele. Každému bylo a pořád je jasné, že jsou to velká auta nejen pro britské lordy, kteří potřebují komfortně obhlížet svá panství. Ne, nejsou tak vykřičeně opulentní jako vozy značky Bentley, ale spíš jasně a zřetelně drahé, ale s jistou dávkou distingovanosti. Něco jako Rolls-Royce. To platilo až doteď.
Tedy nebuďme zas až tak dramatičtí. Ve skutečnosti to platilo do příchodu této generace Range Roveru Sport, kdy se speciální oddělení automobilky známé pod zkratkou SVO postaralo o jeho nejostřejší verzi. Do velkého SUV posadilo masivní benzinový osmiválec dopovaný kompresorem. Aktuálně si Sport spolu s velkým Range Roverem prošly faceliftem, který je víc spojil s novějším Velarem. A i to je přece důvod pro to, abychom si Sport SVR pozvali do redakce.
Změn je celá řada, zvenčí jsou jasné hlavně nové diodové světlomety, které SUV dodávají futuristický „look“. Nové jsou i zadní brzdovky. Víc si ale všimnete úžasného laku, který už při stání udělal z SVR nepřehlédnutelné auto. Sytě modrá barva září na kilometry daleko a je lehce doplněná o černé detaily, jako je střecha a pár ozdob na kapotě i na bocích. Zvláštní pozornost ovšem věnujte dvojici dvojitých výfuků na zádi, která bude v našem příběhu hrát jednu z hlavních rolí.
Kabina je sama o sobě skvostná. Líbí se mi propojení ryze sportovních sedaček s interiérem SUV, které je možná na první pohled drzé, na ten druhý ho ale začnete milovat pro jeho výjimečnost. Sedadla jsou opravdu přísně střižená a připravená klidně na jízdu po okruhu, kde tělo skvěle podrží v zatáčce. Tělnatější lidé budou možná chvíli trochu bojovat. Nejvtipnější je ale fakt, že sportovní švih mají i zadní sedačky, stejně tak integrovanou hlavovou opěrku. Sportovat zkrátka může celá rodina. Jen pozor při sklápění, kvůli neohebné opěrce hlavy potřebují více prostoru.
Co se změnilo? Sport „zvelarovatěl“. Nový výklopný displej multimediálního systému, další obrazovka vnořená do středového panelu na ovládání funkcí auta a klimatizace, k tomu nový volant s dotykovými plochami. Celá kabina je koncipovaná tak, že každý nový spolujezdec udělá „wow“ na první dobrou. A možná to uděláte i vy. Ale pak vás začnou štvát drobnosti jako chybějící zpětná vazba obrazovky, nutnost trefit se za jízdy do malého bodu anebo tu a tam potřeba opakování dotyku na volantu, který, zdá se, na některých místech reaguje jen někdy. To jsou věci, které mi tak trochu vadí. Ale pak si vzpomenu, že majitelé supersportů to nikdy neměli zas až tak snadné, že?
Co to vypovídá o supersportech? Vždyť tu před námi stojí velké SUV, které se přímo chlubí tím, jak si hravě poradí s nástrahami terénu, ať už jde o prudké svahy, brody nebo valení se přes kameny. Ano, i tento mód má Sport ve svém systému pro kontrolu pohonu všech kol. K tomu závěry diferenciálu i redukci. Auta s takovou výbavou ještě před lety bývala rozhoupanými koráby na čtyřech kolech, pro které byla každá zatáčka méně bezpečnou záležitostí než díra plná bahna. Tyhle časy jsou ale dávno ty tam.
Dost řečí, mačkám tlačítko START a do výfuků vyjekne kompresorový osmiválec, který moc dobře znám z jiných Land Roverů a Jaguarů. Tady je tenhle pekelný stroj naladěn na nestoudných 575 koní a k tomu 700 Nm točivého momentu. To jsou bez okolků supersportovní hodnoty, jen tu máme před sebou obří SUV s hmotností lehce přes 2,3 tuny. To, že tahle hračka bude skvěle fungovat, potvrdí jen první lehké rozjetí. Osmiválec vznešeně zabublá do výfuků a auto se dá hladce do pohybu. I taková jízda má své kouzlo. Bublejte si podél chodníku hezky plynule, aby vás měli kolemjdoucí čas obdivovat. Alespoň takový pocit jsem z toho měl já.
Užívat si pomalou a rozvážnou jízdu můžete do té chvíle, než se před vámi objeví zakroucená silnice, prázdná dálnice nebo nejlépe tunel. Ťuknutí do displeje nastaví sportovní režim, osmistupňová automatická převodovka se přehodí do teď-vám-nakopu-zadek módu a klapky ve výfucích se dokořán rozevřou, aby nebránily jedinému tónu, který zamíří vysklít první výklad s ovocem a zeleninou. Štěkot, řev a hromobití, jež se za okamžik vyřítí z těch trubek na zádi, nemá ve světě sériových automobilů takřka obdoby. Vlastně má – Range Rover řve stejně hlasitě a bez ostychu jako nadupaný Jaguar F-Type SVR. Hádáte správně, je v něm stejný motor!
Proboha vás ale prosím, dřív než přišpendlíte plynový pedál k zemi, upozorněte na to svého spolujezdce. Byl jsem totiž svědkem několika pobledlých až zelených obličejů poté, co jsem vyzkoušel brutální akceleraci z nuly na bůhvíkolik kilometrů za hodinu. Nikdo na světě totiž nečeká, že tahle, ale ano – v podstatě pořád ještě krabice, dokáže překonat stovku za 4,5 sekundy. A i kdyby čekal, řev, který do kabiny proniká, je tak intenzivní, že slabším jedincům můžete přivodit infarkt. Na druhou stranu je to neskutečný zážitek, jako by vás Range vystřelil do vesmíru. A převodovka k tomu dirigovala sonátu. Při každém přeřazení se totiž zvuk promění v jakési hlubší vyjeknutí, jako bychom měli čekat přechod do nadzvukové rychlosti.
A pak je tu ještě to hřmění. To úžasné hřmění, které se ozve pokaždé, když ve vyšších otáčkách sundáte nohu z plynu. Projeďte ulicí, kde jsou domy příliš blízko silnice, a zažijete nádhernou zvukovou show. A pak se přistihnete, jak schválně vytáčíte motor jen kvůli tomu, abyste si na cestu ještě jednou a ještě znovu zahráli. Jde to kupodivu i v pomalých rychlostech. Stačí rychle pedál plynu prošlápnout, auto se nadechne a jen lehce zvýší rychlost a pak znovu zahřmí. Úsměv od ucha k uchu zaručen, stejně jako vztyčené palce znalců z chodníku.
Taková show tu ale není pro nic za nic. Range Rover Sport SVR není jen hercem, ale i atletem. Technici totiž zapracovali na všem tak, aby stvořili auto, které dokonale bourá to, co si o fyzice představuje běžný smrtelník. Speciálně nastavený a nastavitelný podvozek, stabilizátory a kompresorovaný motor, který má zákonitě rychlejší reakce na plyn než oturbená jednotka, jsou dobrým začátkem. Jasně, řízení je pořád spíš z říše SUV, stejně tak vysoká stavba vozu a z ní vyplývající pocit, že řídíte splašený Titanik. Na okresce se vám ale může stát, že na to dřív nebo později pohodlně zapomenete.
SVR se totiž umí řítit po silnici jako opravdový supersport. Zatáčky si poddává s lehkostí většího nabroušeného hatchbacku, a kdyby přece jen přišlo na ostřejší vracečku, musí ho zachránit masivní keramické brzdy, které prakticky není možné utahat. Pokud by ale přece jen přišla jistá nedotáčivost, stačí se jí zbavit minimálním ubráním plynu a pak ihned prudkým přidáním a auto se zachová jako sporťák – poslušně se stočí tam, kam si jen budete přát. Dovolím si potvrdit, že rychlejšího Land Roveru nikdy nebylo, ale myslím, že ani ne zábavnějšího. A stále mě nepřestává fascinovat fakt, že i s tímto Sportem můžete klidně do těžšího terénu. Snad jen pozor na sportovní gumy a disky.
Range Rover Sport SVR je opravdu povedený chuligán, který ale pod slupkou neurvalosti a drzosti skrývá veškeré schopnosti, které budete od auta kdy chtít. Vlastně by mi nevadilo mít ho jako jediný vůz do rodiny, a asi nebudu jediný. Jen je pak nutné spolknout provozní náklady, které nezahrnují jen palivo v rozpětí od 12 do 30 litrů na 100 km, ale gumy, servis a hlavně samotnou pořizovací cenu. Nojo, chce to minimálně 3 655 410 korun. Za supersport to je ale dobrá suma.
Text: Jan Markovič, Foto: Vojtěch Zikmund
