Ti Němci! Se svým pořádkem a smyslem pro preciznost. Podařilo se jim nejdřív stvořit perfektní supersport a pak ho udělat ještě lepším. Tohle je Audi R8 V10 Plus a znamená to, že je ještě víc hardcore než „obyčejná“ R8. Je v podstatě dokonalá. Otázkou ale je, jestli se do ní dokážete upřímně zamilovat.
Audi R8 před deseti lety vynesla do té doby spíš nudnou německou automobilku do kruhů výrobců těch nejlepších supersportů. R8, ať už s osmiválcovým, nebo desetiválcovým motorem, se stala předmětem nedozírné touhy mnoha fandů, ať už na ni opravdu měli, nebo o ní jen vlhce snili. Nová generace už osmiválec, který se mimochodem ke konci prodával za velmi dostupné tři miliony korun, vyřadila. Jedinou možností je atmosférický desetiválec a vy máte na výběr už jen to, zda ho do své garáže pozvete v klasickém provedení, anebo v drsňáckém Plus.
Než ale cokoliv se svým novým autem uděláte, musíte otevřít zadní průhledný kryt uprostřed uloženého motoru a poklonit se mu hlouběji než návštěvníci Severní Koreje sochám mocných Kimů. Takový motor je totiž dnes už prakticky raritou a najdete ho v trochu jiném provedení jen u koncernového sourozence Lamborghini Huracán. Je to dokonalé dílo, dokonalý stroj, dokonalý objekt pro uctívání. Jsem rád, že se Audi nerozhodlo v době turbomotorové jít s davem. A my tak máme velkou šanci, že tu s námi tahle lahůdka bude třeba ještě deset let.
Co je to Plus?
Označení Plus je jasné, dostanete něco navíc. Nemá ale smysl vypisovat vše do jednoho odstavce, vezmeme to trochu komplexněji. Nejdříve začneme pohledem. Samotná Audi R8 se oproti předchůdci nikterak nezměnila, koncepce dvoumístného supersportu je stále stejná. Design se posunul do většího futura, zejména když najdete na autě takové technologické vymoženosti jako laserové světlomety. R8 je hranatější, než bývala, ve verzi Plus ji navíc zdobí celá sada karbonových dílů. Od lízátka po difuzor jsou všechny důležité, a to včetně masivního křídla na zádi, které v extrémních rychlostech generuje pořádný přítlak. A že je potřeba!
Velkým posunem kupředu je vnitřek vozu. Stále platí, že se musíte nasoukat do 1,2 metru nízké placky, přesto ale uvnitř najdou místo i takoví prostorově výrazní jedinci jako já. Je to dáno jednak tím, že jsou sedadla umístěna proklatě nízko, a jednak tvarem střechy, která se klene nad hlavou. Ve výsledku se sice zdá, že sedíte trochu vysoko, protože vám čelní sklo končí někde na úrovni čela, ale níž už by to opravdu nešlo. To byste už vláčeli sedadla po zemi.
Audi si zakládá na svém náskoku díky technice, a tak je R8 ukázkou moderního pojetí interiéru i jeho ovládání. Virtuální kokpit už vůbec nemusím představovat, poprvé ho mělo Audi TT, pak Q7 a A4. R8 obzvlášť sluší, protože displej, který nahrazuje standardní budíky, umožňuje mnoho forem zobrazení rychloměru a otáčkoměru. Každý si tak může vybrat to svoje. Dobrou zprávou je, že podobně jako v případě TT i v R8 nenajdete samostatný displej médií a zábavy, takže i je ovládáte přes obrazovku pod volantem. A to je výhoda, třeba když občas vozíte nenechavé spolujezdce, co se rádi probírají nabídkou rozhlasových stanic. Tady mají smůlu!
Dost řečí, odpal to!
Ono to je ale jedno. Jistě, auto nějak působí jako celek, ale R8 je tu hlavně od toho, aby vás potěšila svým desetiválcem. Nový volant k tomu obzvlášť láká, když se podobně jako v případě jiných superaut startuje pořádným tlačítkem na volantu. Rudý čudlík s nápisem START je opravdu neodolatelný. Stiskněte a motor se rozběhne. Není to výkřik Lamba nebo Ferrari, je to spíš takové decentní oznámení o tom, že má hodně síly. Inu, to vlastně platí víc než dost. Verze Plus totiž dostala pořádně posílenou pohonnou jednotku. Na všechna čtyři kola je schopná poslat šílených 610 koní, což je o 70 víc než má běžná R8. Takže takové drobné vylepšení o sílu jednoho městského vozu.
Fajn, měli byste ale k tomu všemu vědět, že u atmosférického motoru se musíte k takovému výkonu dopracovat. Obzvlášť pak u R8, kde jeho vrchol leží v 8 250 otáčkách. To umožňuje autu, aby se třeba při ježdění ve městě chovalo docela spořádaně. Když jedete pomalu v běžném režimu, reaguje na povely plynového pedálu střídmě a bez zbytečné hysterie. Neznamená, že když jdete na procházku s Usainem Boltem, že vám zdrhne za prvním rohem. Kdepak, on také umí jen tak chodit. R8 k tomu ani nekřičí a nesnaží se na sebe zbytečně poutat pozornost. Až mi to přišlo nemístné, když jsem si uvědomil, že jsem týden předtím řádil s bláznivým Jaguarem F-Type R AWD (jeho test najdete v minulém čísle 4×4 AM) a při každém popojetí zácpou musel kolemjdoucím rozdávat špunty do uší.
Němec ví, že chlubit se a křičet na ostatní je neslušné. A tak se odváže až tehdy, když mu to povolíte. Nejdřív musíte najít dostatečně volnou silnici, pak zapnout sportovní režim a přišpendlit nohu s plynovým pedálem k podlaze. Nastane kopanec a něco, co se dá přirovnat k přechodu kosmické lodi do hyperprostoru. Znáte to, jak se najednou hvězdy protáhnou na špagety. Totéž se děje tady s okolím.
R8 totiž vyletí kupředu opravdu těžko popsatelným způsobem. Měl jsem pocit, že za ní vlaju. Stovka padne za 3,2 sekundy, tah neuvadá, dvoustovku míjíte za 10 sekund, tah nekončí, je tu tři sta a strop je 330 km/h. Po celou dobu motor neprotestuje, neumdlévá. Naopak s rostoucími otáčkami tahá ještě víc, a když se přiblížíte k osmi tisícům, zabere na maximum. Řadí se někde u 9 000 tisíc, v tu chvíli motor řve jako z řetězu utržená formule. Pusťte v daný moment plyn a z výfuků se ozve hromobití. Přesně na to jsem čekal, to jsem chtěl. Audi R8 zní, jak má.
Jezdi!
Přiznám se, že když jsem po zkušenosti s Jaguarem F-Type R AWD usedl za volant Audi R8 V10 Plus, byl jsem zklamaný. Alespoň první den, když jsem se s autem nemohl moc projíždět. Větší motor, atmosféra, supersport, ale řev nikde. Tam, kde britská kočka rozhání davy, Audi mlčelo. I pod ostřejším plynem. Plně rozkvetlo teprve v momentě, kdy jsem hodlal jet na maximum. A totéž se teď dá prohlásit i o dojmu z jízdy. F-Type, a omlouvám se, že ta dvě auta pořád srovnávám, je rozevlátý chuligán. I s pohonem všech kol. Audi na to jde zase po svém.
Varianta Plus má navíc závodní jízdní režim Performance, který následně dovoluje zvolit jedno z nastavení – sucho, mokro a sníh. Přiznám se bez mučení, že nemaje možnosti vyjet na závodní okruh, přistupoval jsem k tomuto výběru spíš náhodně. Samozřejmě, jak jsem očekával, nejbrutálnější zážitek poskytuje suché nastavení, kdy se R8 našponuje jako boxerská rukavice na pérku a čeká jen na správný moment, aby udeřila.
Řízení je absolutně přesné a krátké, řazení rychlé a bezohledné k vašemu pohodlí zároveň. Nakopne vás. K tomu dokonalý podvozek a stavba vozu a v závěru ještě pohon všech kol. Dohromady dokonalost, která se po silnici pohybuje brutálně rychle bez ohledu na její zakroucenost. Projíždět zatáčky rychlostí, ve které by ostatní auta skončila v přilehlém poli, je prostě opojné. Nemá cenu to víc popisovat, R8 jezdí, jak vypadá. Otřesně rychle a nepředstavitelně přesně. Je to euforie.
Jenže…
Ale ne tak úplně. Musím se vrátit chtě nechtě znovu k tomu Jaguaru. A klidně si na pomoc přizvu i Lamborghini. Ano, to je ještě lepší. Podívejte se na oba soupeře a zjistíte, že R8 je skvěle vypočtená věc, které však něco schází. Je to určitá jiskra, šarm a možná i výstřednost. Jistý pocit bláznivé radosti ze supersportu, který z barevného Huracánu srší stejně silně jako z ukřičeného F-Typu. R8 není ani jedno. Dokonalá a studená zároveň. Inženýrka, do které je přes její perfektní vystupování těžké se zamilovat. Ale možná je to jen můj problém a váš nebude. Každý se zamiluje do někoho jiného.
Já mám ale tu výhodu, že se mi to nestalo. A tak i k takovému autu, jako je Audi R8, mohu přistoupit víc racionálně. A vzpomenout si na týden za jejím volantem. Jak se mi s ní žilo? Kdybych se netěšil na okresky, asi bych ji proklel úplně. Nevěřte těm, a jsou v některých časopisech tací, kteří tvrdí, že je to pohodlné auto na každodenní ježdění. Není. Tvrdý podvozek a obrovská kola prostě pohodlná nejsou. Každá sebemenší díra vás naklepe jako telecí řízek, nedej bože, že trefíte mezeru mezi kostkami. Do města a obzvlášť do Pařížské, jejíž okolí je prokleté retardéry a špatnou dlažbou, raději jeďte v něčem jiném.
Na druhou stranu je to jako s Mercedesem G 500 4×42, který jsme také minule testovali. Život s ním nebyl snadný, určitě ještě méně pohodlný než s Audi R8, jenže je to zároveň auto pro zvláštní příležitosti, pro určitou sortu řidičů, které je ztráta nějakého pohodlí jedno. Mají neobyčejné auto a podle toho si ho vychutnávají. S jeho dobrými i horšími vlastnostmi. Ostatně, pokud by vám přišla R8 V10 Plus tvrdá jako mně, zkuste R8 „základ“ a možná budete spokojenější. Neřídil jsem ji, ale hádal bych, že se bude chovat lidštěji.
Verdikt
Dokonale vypočítaná německá raketa na silnice i okruhy. Adrenalinu rozdává hromady a každá jízda s ní je nezapomenutelná. Tak trochu ale postrádá duši, je chladná. A nevěřte těm, kteří říkají, že je pohodlná. Není. Ale to snad od ostré verze už tak ostrého supersportu ani nikdo nečeká.
Audi R8 V10 Plus
- Převodovka: 7stupňová automatická převodovka, pohon všech kol
- Motor: 5 204 ccm, atmosférický benzinový desetiválec
- Cena: 4 899 900 Kč
- Testovaný vůz: 5 348 800 Kč
- Rozměry: Výška 1 252 mm, Šířka 1 929 mm, Délka 4 440 mm
- Výkon/točivý moment: 449 kW (610 koní) /8 250 ot/min, 560 Nm /6 500 ot/min
- Zrychlení: 3,2 s
- Maximální rychlost: 330 km/h
- Dojezd: 675 km
- Spotřeba: oficiální 12,3 l, test 19,8 l
- Hmotnost: 1 655 kg
