Lada NIVA – návrat do minulosti

0

Pamatujete na český seriál Návštěvníci a hlavní dopravní prostředek geodetů z budoucnosti? Ano, vzpomínáte si dobře – byla to Lada Niva, která v době natáčení sjížděla z výrobních pásů více než pět let. A věřte, že tento vůz s čtyřicetiletou historií si můžete koupit jako nový. Dokonce ho seženete i v Česku.

Jak je to možné? Na jedné straně máme legendární vůz, na straně druhé ruské poměry. Koupě tohoto terénního modelu může být na první pohled čiré bláznovství – vždyť automobily pamatující Husáka si dávno nekoupíte a jejich místo je pod střechou v muzeu. Tak proč o Nivě uvažovat?

Čistě mechanická RADOST a POTŘEBA. To jsou dvě slova nejlépe vystihující a obhajující pořízení ruského artefaktu, který je omlazován hlemýždím tempem. Nebo znáte jiný vůz se čtyřmi křížky na krku, který si můžete pořídit jako nový?

Za východním klenotem jsme se vypravili na východ – do Brna. Tam si totiž můžete koupit mimo jiné Nivu ve třídveřovém provedení HardCross obutou do terénních pneumatik, která to myslí s výlety mimo asfalt doopravdy vážně. Za vše může mluvit o čtyři centimetry větší světlá výška, zesílené zavěšení kol, rozšířené blatníky, zesílené tlumiče i pružiny, redukční převodovka, mezinápravový diferenciál s uzávěrkou či samosvorné diferenciály na přední i zadní nápravě. Pořád málo? Tak vězte, že lze přikoupit ochranný kryt motoru a převodovky, naviják, zvýšené sání, světelnou rampu a celou řadu off-roadových doplňků.

Rázem před námi stojí stará známá Niva oháknutá do fešného příplatkového maskáčového laku, vyzývající k pořádné terénní projížďce. Fasujeme klíčky, kterými je potřeba z obou stran otevřít papírově působící dveře. V mžiku se ocitnete v jiném světě, ve světě o čtyřicet let zpátky. Jednoduché, až primitivní ovladače neznají logické uspořádání a slovo ergonomie je pro ně jednou velkou neznámou.

Když se podaří nastartovat pomocí klíčku ve spínací skřínce, umístěné stejně jako v Porsche (nalevo od volantu), je nutné se připravit na zcela svérázný jízdní projev. Hned první metry znamenají rychlé oživení automobilových zážitků z mládí. Zvyknout si je potřeba na klepající se řadicí páku umístěnou kdesi u spolujezdce, na vůli v řízení, věčně hučící rozvodovku, značné náklony a minimální stabilitu při pohybu po asfaltu.

Na běžné silnici se za volantem budete trápit jako pes uvázaný k boudě na plovoucí kře v rozbouřené řece. Přesně takové pocity se dostavují v momentě, kdy ruský výrobek naháníte obrovským volantem s tenkým věncem po zpevněném podkladu. Zážitek je to velmi intenzivní a hned je vám jasné, že tento vůz vůbec není a nebude hoden denního používání v běžném životě. Jízdu doprovázejí různé kvílivé zvuky a samosvory na obou nápravách dělají z každého průjezdu zatáčkou nevyzpytatelné dobrodružství. V každém oblouku, v každé zákrutě přesně cítíte, jak funguje poctivá mechanika a vše se snaží vypořádat s pevným podkladem a zatočením. Zpevněné silnice nejsou devízou Nivy. Také na ně nebyla stavěna, přestože se jednalo o první terénní automobil na světě, který zkombinoval samonosnou karoserii s nezávislým zavěšením a vinutými pružinami vpředu.

Benzinová sedmnáctistovka dovoluje uhánět dálniční stotřicítkou. V praxi je to ovšem hazard se životem. Obuté terénní pneumatiky dělají své a my se odvažujeme uhánět maximálně devadesátkou (kombinace vysokého těžiště a krátkého rozvoru rovněž dělá své). Dosažení stokilometrové rychlosti by mělo být otázkou sedmnácti sekund, v praxi to raději neověřujeme. Ono samotné přibrzdění vyplaví dostatečnou dávku adrenalinu. ABS funguje prazvláštně a každé ostřejší zpomalení je otázkou rytí čumákem v zemi. Niva se staví na přední nápravu, gumy pískají a po chvilce se od nich vydatně kouří. Stejně tak řazení je velké dobrodružství – jednička i dvojka za studena zapadají do svých kulis velmi neochotně. Ke zlepšení dojde, jakmile se olej v převodovce alespoň trochu prohřeje, což ale neplatí o čtvrtém rychlostním stupni (ten dělá vždy velké obstrukce).

Neházejme ovšem flintu do žita. Své schopnosti Niva ukazuje v terénu, v opravdovém terénu. Rozblácená polní cesta je pro ni urážkou. Niva se cítí nejlépe v místech, kam by žádné současné SUV nikdy nedojelo. Přestože na silnicích není ve své kůži, vše si vynahrazuje v odlehlých místech, kde dávají dobrou noc lišky. Niva miluje kopce s kluzkým povrchem. Když už nemůže, do hry se zapojuje samosvorný diferenciál. V okamžiku, kdy kola na bahnitém podkladu ztrácejí trakci, se o slovo výrazným bubnováním hlásí uzávěrky obou náprav. Niva se tak dokáže vydrápat všude, kam dovolí svěrač řidiče. Niva je po zdolání vojenského prostoru skvělou společnicí, která se nezalekne bahna, brodu, kamenů ani pařezů. Nafintěná moderní SUV zblednou závistí, až se během chvilky ocitnete na druhé straně řeky nebo dojedete tam, kam se běžné SUV nikdy nepodívá. Mimo silnici je schopná tak hodně, že jí odpustíte i nějakou tu odlišnost.

No považte sami: do měkkých, gaučovitých sedadel zapadnete jako Gorbačov do Kremlu a v ovládacích prvcích se budete ztrácet jako komunisté v perestrojce. K tomu je nutné připočítat kolébkové spínače z Černobylu, tenké páčky směrovek křehčí než Nastěnka, perforovanou koženkou potažený strop evokující dobové žigulíky nebo kufr, do kterého se nevejde ani pár lahví vodky (navíc se otevírá velmi krkolomně pomocí páky umístěné na béčkovém sloupku za řidičem). K tomu všemu je nutné připočítat řadu skrytých ovládacích prvků a zvuk ventilace, která již ve druhém stupni intenzity připomíná start Buranu. A takové autorádio? Na to rovnou zapomeňte (to se dodává jen v městské verzi Urban).

A bezpečnostní výbava? Tak ta končí u bezpečnostních pásů a systému ABS, který přišel až v roce 2012. Airbagy budete hledat marně, stejně jako všechny ostatní moderní bezpečnostní systémy. Klimatizace, vyhřívaní sedadel a elektrické stahování okének jsou nejmodernějšími technickými výkřiky, kterými Niva disponuje.

Niva je automobilem z poloviny sedmdesátých let, a tak je k ní potřeba přistupovat. Těžko si ji někdo koupí na dennodenní dojíždění do práce. Lada však nedá spát lesníkům, správcům horských chat, majitelům těžko přístupných realit či myslivcům, kteří chtějí své oběti nahánět v retro stylu. Každý dojem při řízení je intenzivní, všechno přehnané a bezprostřední. Na silnici je pomalá, v terénu nezastavitelná.

Jestli si myslíte, že je koupě retro terénního vozu v současné době čistým bláznovstvím, tak věřte, že není, tedy alespoň v případě pohledu optikou terénního nadšence či potřeby zdolávat těžko přístupná místa. Niva je taková off-roadová hračka v letech, která si žije svůj život.

Petr Šikl (text), Vojtěch Zikmund (foto)