O tom, že se vozy Audi napříč modelovými řadami navzájem podobají jako vejce vejci, už bylo napsáno hodně. Je to špatně? Názory se různí, někdo unifikovaný design zatracuje, někomu připadá čistý a svébytný. Osobně jsem byl trochu na vážkách, a to především kvůli zadním partiím vozu. Zkosené páté dveře jsou velmi dynamickým prvkem, ale horizontální uspořádání světel zarovnaných s přesahující hranou nad registrační značkou je možná až příliš strohé. Takové už Audi je: na první pohled neoslní výstřelky, ale po čase si k jeho designu cestu najdete.

Interiér dostal už v testu benzínového sedanu maximálně pozitivní hodnocení a není důvod na něm příliš měnit. Dřevěné dekory palubní desky a středového tunelu nahradil v případě naftové verze hliník s jemným vzorkem. Vypadá mimořádně pěkně, jeho drobnou nevýhodou je, že v zimních měsících na dotyk studí. Ergonomie je opět na vysoké úrovni, jak už jsme u koncernu VW zvyklí. Ovládání multimediálního systému Audi MMI však vyžaduje o něco více koncentrace: na vině jsou jednotlivé úrovně menu, do kterých se přechází tlačítky kopírujícími rohy rozměrné LCD obrazovky. Naopak usnadněním je touchpad, na kterém lze pěkně „po písmenech“ vypisovat třeba adresu pro navigaci.

Barevný palubní počítač umí zobrazovat prakticky všechny podstatné informace včetně navigace, či telefonu připojeného přes Bluetooth, kromě toho také samozřejmě podává velmi komplexní přehled o spotřebě a ekonomičnosti jízdy. Systém Drive Select nabízí celkem pět jízdních režimů: úsporný Efficient, pohodlný Comfort, univerzální Auto, svižný Dynamic a nastavitelný mix Individual. O těch si povíme později. Další pochvalu si A6 zaslouží za pohodlné sedačky se stavitelnými bočnicemi: lze je přizpůsobit silnějším i hubenějším postavám a snížit tak, že na předek vozu nedohlédne ani opravdový dlouhán. Vzadu přitom stále zůstává dostatek prostoru, jak se u střední třídy čeká. Elektricky ovládané dveře zavazadelníku zároveň odsunou roletku a odkryjí prostor sice menší než u Mercedesu třídy E, nicméně malý rozhodně není – 565 litrů musí dostačovat snad opravdu každému. Opěradla se bohužel nesklápějí do úplné roviny, tento nedostatek Audi vynahrazuje stínícími roletkami a dělicí síťkou.

Chameleon

Třílitrový turbodieselový šestiválec a pohon všech kol quattro. Zdánlivě to vypadá, že se od minulé generace nic podstatného nezměnilo. Opak je však pravdou! Nový je blok motoru, rozvody, uložení i další detaily, navíc „zhubnul“ o pěkných 30 kg. Mezigenerační prodloužení rozvoru umožnilo posunout jej až nad přední nápravu a zlepšit tak rozložení hmotnosti. Pohon všech kol quattro má novou konstrukci mezinápravového diferenciálu, která standardně posílá na zadní kola 60 % točivého momentu. 180 kW se může při porovnání s konkurencí od Mercedesu a BMW jevit jako lehce podprůměrná hodnota, ovšem Audi má v záloze nachystaný trumf jménem 3.0 BiTDI. Pekelný stroj, který nás nadchl už při prvním svezení, nabídne 230 kW!

Pojďme ale zpátky k testovanému 3.0 TDI. Ten je spojený výhradně se sedmistupňovou dvojspojkovou převodovkou S-Tronic. Nástup točivého momentu přichází kousíček nad volnoběhem, maxima 500 Nm dosahuje už při 1400 otáčkách. Pokud pomineme občasné cukání při rozjezdech na první a druhý stupeň (takové už holt dvojspojky jsou), řazení je plynulé, hladké a hlavně bleskurychlé. A 250 koní je víc než ochotných vás zatlačit do opěradel, přičemž vytáčení ke 4000 otáčkám je pro motor druhou přirozeností. Pokud plyn jen tak šimráte, převaluje se ručička okolo 1250 otáček a o motoru prakticky nevíte. Vytočení přidá dobře utlumený hukot bez jakýchkoli disharmonických ruchů.

V úsporném režimu se převodovka snaží co nejrychleji přeřadit a maximálně využívá systém stop-start. Komfortní režim je o něco méně „ospalý“, ale k výkonům je třeba jej trochu tlačit. To Dynamic je jiná káva: poměrně odtažité řízení ztuhne, tlumiče nutí osmnáctipalcové disky co nejpřesněji stíhat nerovnosti povrchu a S-Tronic nenechá otáčky spadnout pod dva tisíce. Audi se tak z dálničního polykače kilometrů umí změnit i na překvapivě obratný vůz, kterému nejsou cizí táhlé zákruty na silnicích první třídy. Kila navíc, která zatěžují záď, jsou znát, A6 je dlouho přísně neutrální a quattro preferující zadní nápravu jej postupně tlačí k přetáčivosti.  Přirozeně nelze čekat chování hothatche, ale k BMW 5 (jízdními vlastnostmi asi nejlepšímu ve třídě) se přibližuje až nebezpečně těsně.

Autobahn Express

Dálnice však i tak zůstávají prostředím, kde se s A6 Avant sžijete nejsnadněji. Turbodiesel zatahuje stejně ochotně ze 100 km/h i z rychlostí o polovinu vyšších a charakteristická diodová světla jsou pro pomalejší řidiče dostatečným indikátorem, že by měli zavčas vyklidit prostor pro předjetí. O kvalitách vozu svědčí třeba i uznalé pokývání řidiče černého předfaceliftového Mercedesu S 350 CDI, se kterým se na trase Praha-Brno se v „čištění“ levého pruhu střídal po nějakých 120 kilometrů, než sjel k čerpací stanici.

Přitom však Audi není žádný žrout, předpisových 130 km/h z nádrže ubírá po sedmi litrech, zatímco tempo povolené v domovském Německu (začíná dvojkou) zvýší spotřebu na 9,3 litru. Zhruba stejný apetit projevuje 3.0 TDI ve městě, mimo město se není problém podívat k 5,4 litru. Pořád přitom hovoříme o motoru s výkonem 250 koní. Pětasedmdesátilitrová nádrž je garancí minimálně sedmisetkilometrového dojezdu, s lehkou nohou máte reálnou šanci ujet ještě o dvě stovky více.

Čtyři kruhy něco stojí

Základní cenovka testované konfigurace se pohybuje pod hranicí 1,4 miliónu, tedy srovnatelně s konkurencí. Ve výbavě přitom neschází většina podstatných komfortních prvků. Jakmile si ale otevřete seznam příplatkové výbavy, už to začne. Počítejte spíše s šestimístnou částkou, vždyť Audi nabízí i takové perličky jako audiosystém Bang&Olufsen za bratru 160 tisíc. K investici vybízí i fakt, že základní přehrávač nepodává zrovna přesvědčivý výkon.

Cena nakonec dosáhla k bezmála 1,8 miliónu a to v testovaném voze chyběly třeba asistenční systémy typu adaptivního tempomatu či asistentu pro jízdu v pruzích, parkovací kamera, střešní okno nebo zmiňovaný audiosystém. Potíž je ale v tom, že nová A6 Avant je natolik dobrým vozem, že si za ni Audi takovou částku říct nejen může, ale v podstatě musí. „Á-šestce“ možná schází kousek té řidičské atraktivity, kterou nabízí BMW, nebo aristokratický rodokmen Mercedesu, ale pro zákazníky, kteří požadují dynamický a úsporný vůz vyšší střední třídy, je to momentálně ta nejlepší volba.

Plusy: spotřeba, odhlučnění a zátah motoru, zdařilý interiér, pohodlná sedadla, rychlost řazení, možnosti individualizace, systém Drive Select
Mínusy: složité ovládání Audi MMI, cena příplatků, cukání převodovky v nízkých rychlostech

Cena a výbavy

Základní cena 3.0 TDI quattro: 1 391 600 Kč
Cena testovaného vozu: 1 790 869 Kč

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový šestiválec
Objem: 2967 cm3
Max. výkon: 180 kW (245 k) při 4000 ot./min.
Max. točivý moment: 500 Nm při 1400-3250 ot./min.
Převodovka: sedmistupňová dvojspojková
Délka x šířka x výška: 4926 x 1874 x 1461 mm
Rozvor: 2912 mm
Objem zavazadlového prostoru: 565/1680 l
Provozní/celková hmotnost: 1865/2420 kg
Max. rychlost: 243 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 6,3 s
Město: 7,2 l/100 km
Mimo město: 5,2 l/100 km
Kombinovaná: 5,9 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 8,2 l/100 km
Emise CO2: 158 g/km
Palivová nádrž: 75 l