U Audi moc facelifty neřeší. Vždy jen vylepší pár detailů, nicméně zákazníkům se tenhle přístup líbí. Je to i případ A7 Sportback, který tu je pro řidiče s touhou řídit, a ne se nechat vozit na zadních sedadlech jako v Audi A8. Úpravami prošla maska chladiče, slavná to Audi Singleframe, která je nyní výraznější. A7 se navíc zařadila mezi několik vybraných, kteří u Audi smějí nosit nová supermoderní světla Matrix.

Ta jsou spojena s kamerou, a mají proto skvělou funkci – pokud se jim do cesty dostane překážka v podobě jiného vozu nebo třeba chodce, dokážou ji pomocí ztlumení patřičných diod odstínit. Znamená to tedy, že řidič může mít nastavena dálková světla prakticky neustále. Dalším pěkným detailem jsou blinkry. Ty se podobně jako u Audi R8 nebo A8 rozsvěcejí postupně a vytvářejí tak vlnovitý efekt.

Nejsem velký milovník vozů z Ingolstadtu, ale chápu, že někdo může propadnout jejich vzhledu, zejména pak právě u A7. Nízká silueta vozu, rychle se svažující střecha a agresivní příď jsou hodně nápaditými atributy. Přidáte-li k tomu velká kola, bezrámové dveře či lu­xusní interiér, máte parádní sedan-kupé jak vyšitý. Mercedes-Benz CLS, zakladatel této kategorie, to tak má v konkurenčním boji proti Audi poměrně těžké.

Jen trochu studený

Audi umí být luxusní, zároveň ale německy studené. Dbá na kvalitu materiálů, to je na první pohled vidět. Kůže, obložení i plast, vše je na špičkové úrovni. Kabina A7 je přitom o něco méně chladná než u vyloženě flotilových aut, jako je třeba A6. Uvnitř se totiž cítíte vozem obklopeni. Sedíte nízko v pohodlných sedadlech, v perfektní pozici za volantem a Audi je připraveno vtáhnout vás do hry. Ovšem budete-li sedět vzadu, budete už muset přijmout jisté kompromisy – přece jen je tu střecha poněkud nižší. To je ale daň za design, kterou zákazník této kate­gorie ochotně podstupuje.

Audi je nicméně poměrně praktickým vozem. Pod rozměrným víkem typu liftback, který se samozřejmě ovládá elektricky, je hodně prostoru. Kufr je spíš mělký, ale není problém se do jeho 535 litrů vejít s bagáží na týdenní výlet. V tomto směru tak A7 konkuruje spíš Porsche Panamera než Mercedesu CLS, který má tradiční víko jako sedan. A7 se bude líbit golfistům, protože dva bagy hodíte dozadu zcela bez potíží.

Ale zpátky do kabiny: Audi chce ještě předvést, že motto „náskok díky technice“ u něj platí. A tak testovaný kousek dorazil s pořádnou obrazovkou multimediálního systému MMI (má o něco složitější ovládání než konkurenční iDrive od BMW, ale je přehlednější než Command od Mercedesu). Systém MMI se ovládá otočným voličem, zároveň však nabízí touchpad pro zadávání jednotlivých písmen prstem.

Na palubě byl také aktivní asistent pro jízdu v pruhu a adaptivní tempomat, takže se auto na dálnici řídilo prakticky samo. A předvedl se i systém nočního vidění promítající obraz na displej palubního počítače. Ten pomáhá včas varovat před neosvětleným chodcem, ale během týdne, kdy jsem měl auto k dispozici, jsem naštěstí na žádného nenarazil. Stejně si myslím, že pokud máte světla Matrix, je noční vidění už prakticky k ničemu.

Opravdový reaktor

Písmena TDI vám určitě adrenalin do krve nenapumpují, nicméně vězte, že by měla. Dodávané biturbo je totiž pořádně silný reaktor. Dvojitě dopovaná jednotka dokáže ze tří litrů objemu rozděleného mezi šest komor vykouzlit 326 koní výkonu a 650 Nm točivého momentu. Větrníky se zapojují sekvenčně, první začíná foukat už snad ve chvíli, kdy se jen přiblížíte nohou k plynovému pedálu. Ještě než doběhne ručička otáčkoměru do poloviny budíku, už se připojuje druhý. Výsledkem je brutální zátah, který dokáže dvoutunové auto poslat na stovku za 5,2 sekundy. Zřejmě by i roztrhal vnitřnosti dvouspojkovému automatu a tak tahle A7 používá převodovku Tiptronic.

Samozřejmostí je pohon všech kol quattro s mezinápravovým diferenciálem, který se stará o přesné rozdělení točivého momentu mezi nápravy. U biTurba také oceníte možnost výběru jízdních režimů. Vkomfortním se totiž nemusíte bát přehnaných reakcí. Ve sportovním naopak A7 vyrazí divoce kupředu jako nadržený pes, který už deset minut čeká, až pán zahodí klacek. Audi samozřejmě chce své řidiče oblažit také parádním zvukem, což u dieselu povětšinou nejde. Proto ve sportovním režimu hraje do reproduktorů schovaných ve výfuku tak šikovně, že ho jeden z mých spolucestujících začal chválit za hezky znějící benzinový osmiválec. Kdyby tak věděl…

Je to nějaké tři čtyři roky, co jsem poprvé řídil Audi A7 Sportback a byl jsem z něj nadšený. Tehdy to bylo po R8 asi řidičsky nejzajímavější auto se čtyřmi kruhy na kapotě. Mezitím se objevily i další povedené modely, zejména z eskové řady. I tak vás A7 bezesporu nadchne. Řízení je přesné, podvozek drží jako přibitý a zatáčky se krouží skoro samy. Jen naznačte zvolený směr natočením volantu a pod plynem opište zatáčku, jako kdybyste byli přišpendleni na kružítko. Je to návykové.

Nadaný polykač kilometrů

A7 ale samozřejmě není jen sportovní náčiní. Ačkoliv dokáže maskovat vysokou hmotnost mrštností, do vyloženě sportovního letu se na okreskách nedostanete. Milovat ji budete hlavně tehdy, pokud za jejím volantem budete trávit hodiny na dlouhých cestách. Udělá z nich totiž bleskovou záležitost. V komfortním režimu je podvozek velmi pohodlný, nebál bych se ho dokonce označit za houpavý. Žehlí nerovnosti, jako by šlo o velké Audi A8 nebo jinou top manažerskou skorolimuzínu.

Na dálnici se nadobro usadíte v levém pruhu a jen tak někoho před sebe nepustíte. Dravé Audi totiž nabízí masivní porci zrychlení i daleko za momentem, kdy rychloměr překoná nejvyšší českou povolenou rychlost. Inženýři zkrátka připravili A7 na ráj na zemi, kterým jsou německé dálnice bez limitu. Tam se pak můžete řítit 200 km/h, na které se dostanete velmi rychle. Navíc je ještě zamaskujete před ostatními, protože Audi díky slušnému odhlučnění a dobré aerodynamice klame tělem. Lidé na palubě budou klidně hádat o 50 km/h nižší rychlost.

A co je na tom všem nejlepší? Můžete jezdit rychle, užívat si akceleraci a mávat na ostatní automaticky se zvedajícím křídlem na zádi, ale mnoho vás to na palivu stát nebude. Když budete jezdit klidně, řekne si A7 o nějakých 7 litrů nafty na 100 kilometrů, když mu budete šlapat na krk, možná to bude 9 litrů. Nejzásadnější otázkou tak zůstává, zda na ni opravdu máte. Základní cena těsně pod 1,7 miliony korun se určitě ještě zvedne. U testovaného modelu stoupla o další milion. A to už ne každý rozdýchá. Tahle skvělá verze povedeného sedanu-kupé je tak jen pro hrstku vyvolených.

Audi A7 Sportback 3.0 biTDI quattro

Motor | vznětový 2x přeplňovaný šestiválec, 2967 ccm,
326 k / 3900 ot.min-1, 650 Nm / 1400–2800 ot.min-1
Převodovka | osmistupňová automatická, pohon všech kol – mezinápravový diferenciál
Jízda | 0–100 km/h za 5,2 s, 250 km/h, kombinovaná spotřeba 6,1 l/100 km
Rozměry | 4974 x 1911 x 1420 mm, rozvor 2914 mm
Pohotovostní hmotnost | 1970 kg
Zavazadelník | 535/1390 l
Základní cena | 1 689 900 Kč