Land Rover Defender Rough: Když se nemožné stává skutečností

Pojem Defender figuruje na trhu už od roku 1990, přičemž počátky tohoto modelu sahají ještě mnohem dále. Land Rover si jej ve své nabídce stále drží prakticky v nezměněné podobě. Jde přece o legendu, kterou určitá skupina lidí bezmezně miluje. Jenže nelze přehlédnout fakt, že tato skupina se neustále zmenšuje, a jak známo, v dnešní době jsou peníze kde? Samozřejmě až na prvním místě.

Starý dobrý a poctivý Defender je sice pevně spojen se značkou Land Rover, ovšem anglická automobilka by se chtěla s prodejními čísly vrátit tam, kde byla v osmdesátých letech a k tomuto cíli vede pouze jediná cesta. Vůz musí oslovit širší skupinu zákazníků. Přesně z tohoto důvodu se v roce 2011 objevily koncepty naznačující budoucnost slavného modelu. Kdy se nová a stoprocentně revoluční generace představí, je zatím ve hvězdách. Do té doby je potřeba udělat alespoň nějaká dílčí opatření k tomu, jak Defender zviditelnit a přilákat pár zákazníků navíc. Právě to je jeden z hlavních úkolů edice Rough.

Drsný hlavně na pohled

V angličtině znamená slovo „rough“ drsný nebo hrubý. Podle toho Defender také vypadá. Edice dostala terénní pneumatiky, drsné nášlapy, efektní bronzový lak karoserie a černou střechu, respektive černé lakované plochy pod přední světla. Třešničkou na dortu budiž zadní světla složená z diod. Ne, opravdu si nedělám legraci, Defender má „ledky“!

Cílem veškerých zmíněných úprav je dodávat Defenderu hlavně drsný vzhled. Koneckonců tento automobil je velmi drsný sám o sobě a další úpravy příliš nepotřebuje. Kromě toho některé z uvedených novinek nejsou v terénu příliš praktické – ale to nás pro tentokrát nemusí zajímat. Důležité je, že Rough dokáže na své okolí zapůsobit.

Je dost divné řešit u Defenderu vzhled, ale jak říká titulek, nemožné se stává skutečností. Navíc musím popravdě říci, že Rough vypadá bez jakéhokoliv přehánění famózně. Dokonce natolik, že s ním klidně můžete zajet do Pařížské ulice a ostudu vám rozhodně neudělá. Efektní lak a pár černých doplňků určitě mají své kouzlo.

Skoro jako SUV

Defender není zrovna pohodlný automobil. Ten, kdo si vzpomene na loňský článek „Dva tisíce kilometrů s Defenderem“, nebo ten, kdo má s tímto vozem osobní zkušenosti, mi zřejmě dá zapravdu. Edice Rough se ovšem snaží udělat alespoň částečně z tohoto off-roadu něco na způsob SUV. Jistě, je to nemožné, ale je to prostě tak.

V interiéru najdete neuvěřitelné věci. Například kožená sedadla, volant potažený kůží, středový panel vyvedený v barvě karoserie nebo rádio s možností připojit USB a Bluetooth. Čekal jsem, že u takto luxusního Defenderu dojde také na vylepšení ozvučení, protože (snad mi to nebude mít nikdo za zlé), to sériové jsem si ve svém osobním hodnocení zařadil na úplný konec. Obávám se, že neznám automobil s horší produkcí zvuku. Bohužel, to se však nestalo. Navíc pokud pojedete rychlostí vyšší než 100 km/h, nejlepší bude, když rádio rovnou vypnete.

Kromě zmíněné výbavy, kterou si můžete dokoupit i po částech, se žádných dalších novinek nedočkáte. Stále je to ten krásně nepraktický Defender, v němž bojuje s prostorem téměř každý člen posádky. O nějakém komfortu cestování nelze mluvit už vůbec. V tomto případě je vše ještě okořeněno skutečností, že je vůz obut do terénních pneumatik, které jsou logicky dosti hlučné. Na druhou stranu určitě případné zájemce potěší, že i u ryzího off-roadu si mohou dopřát něco jako luxusní výbavu. Přestože ta jim pohodlí na cestách nepřinese.

Zatracená elektronika

Jak jezdí Defender Rough po silnici? Ne, odpověď na tuto otázku po mně opravdu nechtějte. Psali jsme o tom mnohokrát, a hlavně to přece není důležité. Na silnici to zkrátka není ono. Ovšem v terénu, tam je to zcela jiná káva. Defender je tak dobrý, že mu při projížďkách přírodou rádi odpustíte nedostatek prostoru, protože jít tím blátem pěšky by bylo daleko horší. Stálý pohon všech kol je samozřejmostí, stejně jako redukce. Také toto téma jsme probrali už mnohokrát. Ovšem Rough má ve výbavě jednu pozoruhodnou drobnost.

Nevím od kdy, ale i k Defenderu si můžete dokoupit elektronickou kontrolu prokluzu. Byl jsem regulérně v šoku, když jsem vjel do bláta a na palubní desce na mě začala blikat kontrolka prokluzu. Nemožné, a přece to je skutečnost. Rough má tohoto pomocníka coby součástí standardní výbavy. Další důkaz, že i Defender chce být silničním SUV?

Částečně ano, ale pravda je, že tento systém výrazně usnadňuje průjezdy takovým terénem, kdy se dostávají dvě kola do vzduchu. Druhou stránkou věci jsou momenty, kdy chcete projet například blátem, a potřebujete to vzít takříkajíc s fortelem. To vám systém nedovolí, a co je horší, nikde jsem nenašel tlačítko, jak ho vypnout. Nedá se nic dělat, v terénu je kontrola prokluzu často spíše překážkou než pomocníkem.

Směr Pařížská

Je to sice nemožné a proti všem zažitým pravidlům, ale já to řeknu na rovinu. Defender Rough přece jen nemá namířeno vyloženě do těžkého terénu, chce oslovit zájemce o hodně stylový vůz. Ono označení Rough nakonec nedodává na drsnosti samotnému automobilu jako spíš jeho majiteli v očích kolemjdoucích lidí. Buďte si jisti, že Rough budí takovou pozornost, že mu kdejaký sportovní vůz může leda závidět. Zkuste na chvíli zaparkovat u Staroměstského náměstí a uvidíte, co se bude dít.

Pro všechny ostatní a normálně uvažující zákazníky jde o zajímavou nabídku. Kromě designu totiž dostanete také balík výbavy, a to za výhodnější cenu, než jaké byste dosáhli v případech, kdybyste si jednotlivé prvky objednávali klasicky. Než to však uděláte, velmi dobře si rozmyslete, zda opravdu potřebujete kontrolu prokluzu. Ne zcela nadarmo se říká, že elektronika do automobilů typu Defender nepatří.