První a druhé Audi TT bylo chtě nechtě vnímáno jako silně metro­sexuální auto. Dbalo spíš na styl než na zajímavé jízdní vlastnosti. Koncern Volkswagen ale udělal krok správným směrem a povedenou platformu MQB, na níž stojí třeba Audi A3, zužitkoval i u tohoto kompaktního kupé. Po týdnu za volantem nového TT se mi zdá, že to je přesně ta pravá ingredience, která vozu chyběla. Ale nepředbíhejme…

Prim hrál u TT vždycky design, a tak není divu, že se povedl na výbornou. I první generace, kterou ještě můžete potkat na českých silnicích, je vzhledově natolik vydařená, že by se člověk ani dnes nemusel stydět za to, že v ní jezdí. Nepřekvapí, že designéři při zdokonalování tvarů vozu museli ponechat základní poznávací znamení vozu, tedy nízkou siluetu, bezrámové dveře, typickou záď a samozřejmě i přední masku. Vše se proměnilo jen decentně, jako by šlo spíš o facelift, ale podívejte se na takové Porsche 911, tam probíhají mezigenerační obměny v podobném duchu.

Jestliže zevnějšek prošel jen lehkou evolucí, uvnitř na vás čeká naprosto přepracovaný interiér, jemuž se daří bořit zavedené standardy, a to nejen u Audi samotné, ale snad u všech moderních automobilů. Nebál bych se ho označit za kabinu budoucnosti, za první vlaštovku, která ukazuje, že zažitá pravidla se dají s trochou invence přetvořit. Já bych se rozhodně nezlobil, kdybychom takových kabin v autech v budoucnu nacházeli čím dál tím víc.

Dokonale promyšlené

Porovnáte-li Audi TT s většinou ostatních aut, je to jako byste do řady domků postavených na klíč vsadili ultramoderní architektem pečlivě navrženou vilu. Tak na mě alespoň působí pojetí palubní desky, nad níž se očividně někdo velmi šikovný dobře zamyslel. Je jednoduchá, čistá, přitom ale libě tvarovaná a dostane vás naprosto nečekanými detaily.

Tak například výdechy klimatizace – jsou tři uprostřed a dva po stranách. Každý má uprostřed speciální tlačítko s miniaturním displejem a přiřazenou funkcí. Výdechy po stranách tak lze ovládat vyhřívání sedadel, středovými se zase nastavuje klimatizace, směr jejího proudění a intenzita. Na první dobrou to ve vás vyvolá trochu zmatku, ale po pár vteřinách hraní už nebudete chtít nikdy nic jiného!

A pak je tu ještě virtuální kokpit, kam se přesunulo vše podstatné. Obrovský displej místo budíků zobrazuje nejen otáčky, rychlost a údaje z palubního počítače, nýbrž i hudbu, informace z internetu a navigaci. Na tomto místě se sluší určitě zmínit, že díky přesunutí všeho před řidiče není nutné mít na středu palubní desky překážející obrazovku. Při týdenním ježdění jsem si ale všiml i jednoho nedostatku (i když jak se to vezme). Drahá polovička si totiž tradičně při našich cestách ráda přehrává svou hudbu nebo přepíná rádia, což je pro ni u běžného auta s obrazovkou uprostřed snadné. V Audi TT ale kontrolu nad muzikou neměla. Řidič je tak konečně pánem nad veškerým děním ve voze.

Kabina auta je díky těmto řešením přesně stvořena pro počítačovou generaci, které se na palubě bude líbit. Nejčastěji se bude cestovat ve dvou, zadní sedadla jsou vyloženě nouzová a s prostorem jsou na tom ještě o něco hůře než například v Peugeotu RCZ. Díky kompletně výklopné zádi ale umí být Audi TT i praktické. Do podlouhlého kufru s hodnotou 305 litrů klidně vměstnáte týdenní nákup nebo bagáž na výlet ve dvou, o golfovém bagu nemluvě.

Sláva benzinu

Audi TT má v českém ceníku zatím jen dva motory (nepočítám teď ostré TTS). Na výběr je benzinový čtyřválec 2.0 TFSI s výkonem pěkných 230 koní nebo turbodiesel 2.0 TDI v odlehčené verzi ultra. Ano, čtete dobře, i do takového kupé se montuje nafta. K mé úlevě se ale nepojí s pohonem všech kol quattro, takže se na stránky našeho magazínu nedostane. Místo toho tu máme verzi vybavenou ještě automatickou dvouspojkovou převodovkou S tronic se šesti stupni. Od základní možnosti za milion opatřené manuálem a předním pohonem ji dělí 130 tisíc korun, což není zas až tak hrozná suma. Zejména ne v očích budoucího majitele, tedy člověka, který má auta se čtyřmi kruhy ve znaku v oblibě.

Navíc jde o spojení nadmíru příjemné, protože funguje precizně jako luxusní švýcarské hodinky. Známý přeplňovaný čtyřválec si vyloženě lebedí ve středních otáčkách, kde poskytuje maximální porci 370 Nm. Ty jsou dostupné mezi 1600 až 4300 otáčkami. Síla se přes mezinápravovou spojku Haldex páté generace přenáší na všechna kola podle potřeby, při prudkém startu pak na rozdíl od předokolky zaručuje hladké vyjetí vpřed. Díky tomu zvládá stovku za 5,3 sekundy, což z TT v provozu dělá mrštnou štiku, která hravě předjede jakéhokoliv loudu.

A špatně na tom není ani se spotřebou. K tomu přispívá i použité hliníkové šasi, díky němuž má vůz nižší hmotnost. V průměru se dá jezdit za 8 litrů benzinu na 100 kilometrů. Když jsem TT trochu víc provětral, řeklo si o 12 a někdy až 15 litrů. Jde tedy o klasické hodnoty přeplňovaných motorů, které jsou hodně odvislé od toho, jak v danou chvíli s autem zacházíte. V žádném případě ale nejde o vůz, který by svou žízní zruinoval rodinný rozpočet, a tudíž si myslím, že pořizovat si naftovou verzi je poněkud scestné.

Radost z okresek

S kupé je radost jezdit zejména ve chvílích, kdy zvolíte dynamický jízdní režim. Ten v našem případě neměl vliv na tuhost tlumičů, protože auto bylo vybaveno sportovním paketem S line, který kromě pár pěkných doplňků na karoserii i uvnitř znamená také tuhý sportovní podvozek snížený o 10 milimetrů oproti standardnímu. V zatáčkách ho budete milovat, auto sedí jako na kolejích, je neutrální a k limitu se jen tak nepřiblíží. Velmi příjemné je řadit páčkami pod volantem, protože převodovka poslouchá a střídá stupně bleskově. Držte plyn na zemi, přeřaďte na vyšší stupeň a z výfuků se ozve prásknutí, což atmosféru ještě umocní.

Díky platformě MQB se konečně z TT podařilo udělat zábavnou hračku, s níž budete mít okresky rádi, a troufám si říct, že zejména v případě, zvolíte-li zkoušenou variantu s pohonem všech kol. Je pravda, že řízení působí poněkud uměle (je to přece Audi!), jako byste auto ovládali přes volant k počítačové hře, ale to je věc, která technologickým nadšencům možná naopak přiroste k srdci.

Výhradu mám jen vůči sportovnímu podvozku – jeho tvrdost je možná až příliš vysoká. Ve městě nadělá víc neplechy než užitku a budete se s ním bát projet jakýmkoliv menším výmolem nebo nerovností. Se standardním provedením by bylo TT určitě příjemnější a troufám si tvrdit, že by na svých schopnostech pranic neztratilo. Moje rada proto zní: V příplatkové výbavě určitě S line nezaškrtávejte.

Každopádně pokud si pro TT půjdete do showroomu, můžete se konečně těšit na povedené jízdní vlastnosti. Zdá se, že se tak toto kompaktní kupé zbavilo svého stigmatu. Už není jen na parádu, ale užijí si ho i ti, kteří za volantem hledají trochu víc.

Audi TT 2.0 TFSI quattro

Motor | zážehový přeplňovaný čtyřválec, 1984 ccm, 230 k / 4500–6200 ot.min-1, 370 Nm / 1600–4300 ot.min-1

Převodovka | šestistupňová automatická, pohon všech kol – mezinápravová spojka

Jízda | 0–100 km/h za 5,3 s, 250 km/h, kombinovaná spotřeba 6,4 l/100 km

Rozměry | 4177 x 1966 x 1353 mm, rozvor 2505 mm

Pohotovostní hmotnost | 1640 kg

Zavazadelník | 305 l

Základní cena | 1 129 900 Kč