Spojit německou preciznost s francouzským šarmem nevypadá jako špatný nápad. Každý si vezme od toho druhého jen to lepší, sníží se náklady a z výrobních pásů začnou sjíždět dokonalé modely. Jaká je ovšem realita francouzsko-německého sňatku? To jsem se snažil ověřit na prvním společném pokusu – kompaktním crossoveru Crossland X.
Vypadá to, že rüsselsheimská automobilka šla tak daleko, že si sama sobě konkuruje. Po kompaktním SUVéčku Mokka X totiž přišla s dalším stejně velkým vozem. V praxi se ovšem jedná o dobře promyšlený krok – Mokka uspokojí náročnější zájemce preferující styl před praktičností a hlavně disponuje pohonem všech kol, naopak novinka v podobě Crosslandu sází pouze na jednu hnací nápravu. Díky nové podvozkové platformě nabízí prostornější kabinu a vyplňuje nepřímo mezeru po Merivě. Byla totiž stavěna stylem „zevnitř ven“.
Prostornost není jediným trumfem novodobého spojenectví. Crossland sází na pořádnou nálož výbavy a neodolatelnou cenovku. Aktuálně ho koupíte za 339 000 Kč, od ledna příštího roku bude zásluhou výbavy Selection ještě o třicet tisíc levnější. V aktuální základní výbavě Enjoy nechybí nic důležitého. Celá řada příplatků pak dokáže uspokojit i náročnější zákazníky. Toužíte po adaptivních LED světlometech, vyhřívání čelního skla či vyhřívaném volantu? Máte je mít. Líbí se vám průhledový head-up displej či couvací kamera? Máte je mít. Preferujete ambientní osvěcení? Máte ho mít. Chcete posádce dopřát maximální bezpečnost? Máte ji mít. Chcete internetové připojení v podobě wi-fi hotspotu? Máte ho mít. A tak bych mohl pokračovat stále dále. Vůz si můžete přizpůsobit k obrazu svému a příplatků se bát nemusíte, jednotlivé položky mají odpovídající cenovky a k dispozici je hned několik výhodných balíčků (sada bezpečnost, sada světla, funkční sada, komfortní sada atd.).
Ergonomie není špatná, i když několik drobností by stálo za to vylepšit. Tak třeba tlačítko varovných světel aby řidič hledal lupou. Stejného pomocníka budou potřebovat někteří jedinci i při nastavování klimatizace. Provedení panelu je sice elegantní, ale příliš titěrné a umístěné nešikovně nízko. Absence CD přehrávače by mi vůbec nevadila, kdyby USB přehrávač neignoroval adresáře a vše neřadil pouze abecedně za sebe (za CD přehrávač umístěný ve schránce u spolujezdce si lze připlatit). V přihrádce uprostřed středového tunelu je k dispozici celá plejáda konektorů USB a také bezdrátové nabíjení mobilů. Rovněž zde naleznete klasickou ruční brzdu, která však našla své místo příliš vzadu a manipulace s ní je kvůli přítomnosti loketní opěrky nesnadná. Páku ruční brzdy musím pokárat i za aretační čudlík umístěný na jejím vršku. Možná je to vzhledově efektní, ale silně nepraktické.
Na druhou stranu majitele potěší maličkosti v podobě příkladné konektivity, přehledné a jednoduché přístrojové kapličky za volantem nebo bezklíčové odemykání dveří, které má senzory na všech pěti klikách. Když si chcete vůz odemknout s klíčem v kapse, nemusíte chodit nejdříve k řidiči a pak obcházet půlku auta.
K pocitu bezpečí posádky přispívá nejen celkově vyšší stavba karoserie, vyšší světlá výška, ale také hluboká palubní deska, která směrem k čelnímu sklu připomíná spíše letiště. Bohužel tvrdé plasty nejsou zrovna výhrou, ale jejich použití vzhledem k zaměření vozu lze pochopit.
Z jiného soudku je příplatkový head-up displej promítající nejdůležitější údaje – rychlost, pokyny navigačního systému a informace asistenčních systémů – na přední okno v bezprostředním zorném poli řidiče. Head-up displej parádně nahrazuje virtuální přístrojovku, kterou využívají nejnovější modely 3008 a 5008 od Peugeotu.
Za volantem si připadáte jako na posedu. Sedadlo řidiče můžete vyheverovat tak vysoko, že vám bude závidět i majitel Audi Q7. Vpředu získáte za příplatek ergonomická sedadla s certifikátem AGR a vzadu pro změnu posuvnou lavici v rozmezí 15 centimetrů, která dokáže v kufru vykouzlit využitelný objem s hodnotou 520 litrů. Testovaný vůz zadní posuvnou lavici neměl, a tak nebylo možné vyzkoušet, jak moc by posádka na zadních sedadlech trpěla. Bez posuvné lavice do kufru naložíte 410 litrů nákladu, a přitom si sám za sebe sedne 185 cm vysoký jedinec (na místě spolujezdce, na straně řidiče je to nepatrně horší). Tísnit se posádka nebude ani na šířku, sedí se hodně u dveří a lokty pasažérů se vzájemně nedotýkají. Pod dvojité dno zavazadelníku můžete uložit věci, nebo ho vyjmout a vyrovnat tam bez problémů kufry, hezky jeden vedle druhého. Na přání je možné mít rezervní dojezdové kolo.
Velkou předností je pohodlné nastupování do vozu. Otevřete dveře a jednoduše se posadíte do sedadel. Nemusíte se složitě ohýbat, lézt po žebříku či se jinak atleticky soukat dovnitř. Jednoduché nastupování a skvělý výhled vpřed přijdou vhod nejen starším jedincům.
První kilometry si za volantem připadám neklidně, jako bych seděl na bidélku, a to je disciplína, ve které zrovna nevynikám. Jak u podobně konstruovaných aut bývá zvykem, sedí se hodně vzpřímeně, což na kratších vzdálenostech nevadí. Německý strohý styl narušuje francouzský naturel. Opelovsky přesné řazení chybí a při každém přeřazení musím bojovat s nepřesnou kulisou. Hned při prvním zařazení trojky je jasné, že převodovka pochází od skupiny PSA. Dlouhé dráhy a již zmíněná nepřesnost vyvolávají obdivuhodné vzpomínky na modely vyvinuté ještě vlastními silami. Stejně tak odstupňování jednotlivých rychlostí je dlouhé. Ve městě je řidič nucen často podřazovat ze čtyřky na trojku, což nepřidává zrovna na komfortu.
V zatáčkách mi chyběla jistota, připadal jsem si jako na posedu, který má tendenci se převrhnout. Houpavé nastavení podvozku v kombinaci s náklony karoserie nepřidávají na jistotě. Crossland nenechá posádku na holičkách, jen si je potřeba zvyknout při ostřejším jízdním stylu na ne úplně příjemný projev podvozku a samotné chování vozu. Přední vnitřní kolo se při razantnějším průjezdu zatáčkou odlehčuje a s malým zpožděním ho krotí velmi horlivě nastavená stabilizace, která se zakousne a snaží se držet volantem původně vytyčený směr. To má za následek, že vůz pokračuje v oblouku a reakce na pohyb volantu je mírně opožděná. Většině uživatelů to vadit nebude, Crossland se přece nekupuje na řezání zatáček, že?
To samé platí o průjezdu terénem, Crossland zvládne nějakou tu polní cestu k chalupě, ale nic víc od něj nelze očekávat. Nečekaným problémem se může stát mokrá tráva v mírném stoupání, stejně tak vyjeté koleje od traktoru.
A právě v tento okamžik bych očekával, že Crossland bude nejkomfortnějším kompaktním SUVéčkem vůbec. Tak je tomu pouze do doby, než přijde sled nerovností – na nich do měkka nastavený podvozek bouchá, klepe a ještě více znejistí. Konstruktérům se nepodařilo sladit tlumiče s pérováním. Poslední kapku komfortu snižují sedmnáctipalcové bužírkové liťáky. Jízda po českých silnicích není vůbec harmonická a poddajná, vůz je strnulý a upnutý, přesně jako kdyby se člověk nedokázal uvolnit. Popsané neduhy se umocňují s tempem. V běžných rychlostech při rozvážném tempu se Crossland chová podobně jako většina průměrných souputníků, a nelze jej za to lynčovat. Doba je prostě taková.
Nabídka pohonných jednotek je dalším důkazem, že spojení z rozumu je spíše ekonomickým krokem. Špičková čtyřválcová srdce s bleskem ve znaku zde střídají pohonné jednotky od skupiny PSA. Benzinové agregáty zastupují výhradně tříválce o výkonu 60 až 86 kW. Diesely pak reprezentují koncernové šestnáctistovky HDi o výkonu 73 nebo 88 kW.
K testu jsem získal samozřejmě to nejlepší. Výkonnější vznětový čtyřválec slibující slušný výkon při nízké spotřebě paliva. Jedná se o léty prověřené „há-dé-íčko“, které vyniká příjemnou charakteristikou a hladkým během bez větších vibrací. V interiéru o něm prakticky nevíte. Kvůli snaze o nízké emise působí agregát mírně utlumeným dojmem, kdy je každá snaha rozletět se do nebeských výšin následně utlumena. Vzhledem ke slušným papírovým výkonům (88 kW při 3 500 ot/min a 300 Nm při 1 750 ot/min) není Crossland takový dravec, jak by se na nejvýkonnější diesel v nabídce slušelo. Přesto si myslím, že tato motorizace bohatě postačí 99 % cílové skupiny. Lehký vůz (váží jen 1 244 kg) se umí rozletět na 187 km/h a stovku udělá za slušných 10,5 sekundy, takže rozhodně nebude brzdou provozu. Výrobcem udávaná kombinovaná spotřeba 4,0 l/100 km však není příliš reálná. V běžném provozu jsem jezdil při snaze o ekonomickou jízdu o litr dráž, nejběžněji ovšem za šest litrů.
Tak si to shrňme. Máme před sebou auto, které jezdí průměrně, pohodlně se do něj nastupuje, je z něj fantastický výhled, umí přejíždět obrubníky, má silně kompaktní rozměry, disponuje moderní výbavou z vyšších vozů a nestojí vyloženě majlant. To je hezké, jen doopravdy zvažte, jestli potřebujete rozhlednu vzniklou ze sňatku z (ne)rozumu. Za cenu dobře vybaveného Crosslandu se slušnou motorizací máte Astru, kde sice nesedíte jako na posedu a nemáte výhled jako z kamionu, ale po všech stránkách vám vůz dokáže nabídnout lepší jízdní vlastnosti. Na druhou stranu se s Crosslandem lépe parkuje, přece jen je o 16 cm kratší než nízký hatchback. Výhodou i nevýhodou je pak o 10 cm jeho vyšší stavba (výhled x odpor vzduchu). Pořízení Crosslandu je tedy otázkou priorit.
Opel je v ohledu použité podvozkové platformy průkopníkem. Na stejném základu vyjede například Citroën C3 Aircross nebo nová generace Peugeotu 2008. O dostatek podélného prostoru se stará nadprůměrný rozvor náprav.
Na Crossland X se nemohu dívat optikou řidiče, který rád řídí. Je nutné ho pochopit, jelikož své místo na trhu má – lidí, kteří netouží po řezání zatáček či zážitcích za volantem, je celá řada. Opel na chůdách cílí na klientelu, které poskytne to, co potřebuje (komfortní nastupování, pohodlná sedadla, dostatek prostoru, dobrý výhled z vozu, atraktivní výbavu, různobarevné variace atd.). Crossland vyhoví starším motoristům, třeba párům nebo ženám. V řadě případů se zajisté stane i rodinným parťákem. Pokud totiž do Crosslandu přesednete ze staré Fabie, budete spokojeni. Do karet hraje i příjemná cena.
Hodnocení: 2,5*/5*
Opel Crossland X 1.6 CDTI, 88 kW, 6 MT
- Převodovka: šestistupňová manuální, pohon předních kol
- Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec, 1 560 ccm
- Šířka, délka, výška, rozvor: 4 212/1 765/1 976/2 604 mm
- Základní/celková cena: 339 900/469 900 Kč
- Zrychlení: 9,9 s
- Maximální rychlost: 187 km/h
- Reálný dojezd: 750 km
- Spotřeba oficiální/test: 4,0/6,0 l/100 km
- Hmotnost: 1 244/1 840 kg
- Objem kufru: 410/1 255 l
- Konkurence: Peugeot 2008, Renault Captur, Suzuki Vitara
Autor: Petr Šikl
Foto: Vojtěch Zikmund
