Test: MINI Countryman – Nakynutý knedlík

0

MINI kyne jako houskový knedlík. Z prapůvodních sedmi metráků se vykrmilo na dvojnásobnou hmotnost a povyrostlo z mini rozměrů na plnohodnotný vůz nižší střední třídy. S nadsázkou tak mohu tvrdit, že nejnovější přírůstek v podobě Countrymanu slupne třicet let staré MINI jako malinu.

A vlastně se tomu ani nedivím. Je to přirozený vývoj. Lidé se nechtějí v autech mačkat a chtějí žít aktivně a také trpí nutností přepravovat se s hromadou nezbytných věcí. Ostatně, kdo má rodinu, ví, o čem mluvím. Potomci si nemohou vzít nejmenší plyšovou hračku, musí si vzít to největší, co je k dispozici. A nová generace Countrymanu na to reaguje. V praxi se jedná o dosud největší vůz v historii celé značky. Anglické MINI vždy bylo o titěrných rozměrech s muší váhou. Jenže, kdo z nás se chce uskromňovat, krčit a pečlivě vybírat jen ta nejnutnější zavazadla?

Nikdo. MINI, resp. BMW to moc dobře ví a dokonale se připravilo. Countryman je tak praktickým vozem, který nabídne stylové pojetí a zároveň dostatek praktičnosti v podobě poskytovaného prostoru. Nová generace oproti té předchozí výrazně povyrostla. Countryman přibral na délku dvacet centimetrů, je o nějaký ten centimetr širší a má delší rozvor. Také byla zvýšena světlá výška, aby vůz dojel, kam posádka potřebuje.

Přestože Countryman dosahuje velikosti Seatu Leon, pocitově působí daleko robustněji. Na první pohled také poznáte, o jakou značku se jedná. MINI se prostě nezapře. Na parkovišti mezi běžnou šedí vyniká a lidé si jej se zalíbením prohlížejí. Countrymanu nechybí typické provedení předních světel, nezaměnitelná přední maska, téměř kolmé čelní sklo či dvoubarevné lakování. Vzadu potěší vertikální svítilny se zajímavou grafikou tvořenou výhradně klasickými žárovkami. Přední světla kombinují žárovky pro blikače a LED pro denní svícení a hlavní a mlhové světlomety.

K originálnímu vzhledu přispívají bílé pruhy na přední kapotě, které vyjdou na tři tisíce, bílá zpětná zrcátka za šest tisíc nebo metalický lak „Iceland Blue“, který je otázkou šestnácti tisíc korun.

Model Countryman se odlišuje od ostatních „miníků“ několika drobnostmi. Jedná se zejména o stříbrně lakované plastové kryty obou nárazníků a bočních prahů či plastovou ochranu blatníků, které vůz také rozšiřují. A to všechno proto, abyste s „krajanem“ mohli vyrazit mimo zpevněné komunikace.

Moderní pojetí MINIho znamená nečekanou prostornost. Z původního třídveřového hatchbacku se zrodil prostorný pětidveřový vůz s outdoorovým vzhledem, který v naprosté pohodě přepraví čtyři dospělé a překvapí zejména podélnou prostorností. Uskromňovat se nemusí ani zavazadla. Countryman jich pojme na 450 litrů (po sklopení zadních sedadel až 1 390 litrů), přičemž zadní dělená sedadla v poměru 40 : 20 : 40 lze podle potřeby podélně posouvat a vytvořit tak více prostoru pro posádku nebo naopak zavazadla. Samotná opěradla lze nejen sklápět, ale také polohovat. Za nastavitelná sedadla dáte sice osm tisíc, ale investice se vyplatí. Zavazadelník po otevření pátých dveří nepůsobí jako cestovatelský rekordman, své hlavní přednosti ovšem skrývá pod dvojitou podlahou kufru, kam se vleze pořádný kopec věcí. A pokud rádi kempujete či jen prostě piknikujete, zvolte z příplatkové výbavy flexibilní lavičku Picnic Bench, která se vyklopí z kufru a dvěma lidem nabídne místo k sezení. Tato vychytávka vyjde na skousnutelné tři tisíce.

V kabině překvapí hned tři hnědé barvy – jiný odstín má palubka, jiný výplně dveří či sedadla. V MINI použili i celou řadu různorodých plastů, které se liší nejen barvou, ale i strukturou. Středobodem palubní desky je kruhové provedení centrálního displeje, u kterého je na první pohled zřejmé, že pochází z BMW včetně typického ovladače umístěného na středovém panelu. Chápu, že právě tyto dva prvky jsou u zákazníků žádané, osobně bych se bez nich obešel a raději civěl na pořádný rychloměr jako u původních MINI. Kýčovitě na mě působilo duhové podsvícení lemu centrálního displeje, oranžovo-červené podbarvení přístrojů a fialové ambientní podsvícení. Na druhé straně se právě takto provedené podsvícení celé řadě lidí líbilo a říkali, že k MINI to patří. No, nevím. V noci tato diskotéka nebyla nic příjemného.

Tradiční páčkové ovladače jsou z jiného soudku. Jejich stylovost k vozu pasuje, škoda jen, že jsou vyrobeny z plastu. Za velmi otravné považuji průhledný kryt rychloměru, ve kterém jsem se proti své vůli neustále viděl.

Klaustrofobicky pojatá kabina mi nevadila, téměř kolmé čelní sklo je o zvyk a výhled vpřed narušuje jen boule na kapotě.

Motokára s dieselem?

Dvoulitrový, turbodmychadlem přeplňovaný diesel ze sebe dostává 190 koní a 400 Nm točivého momentu. Přepsáno do praxe to znamená stovku za 7,4 sekundy. Agregát důsledně zabírá a ochotně zrychluje, přičemž mu nechybí výkon. Díky pohonu všech kol ALL4 nemá MINI problém s přenosem výkonu na silnici. Primárně je poháněna přední náprava, ke které se v případě potřeby připojují zadní kola, což probíhá automaticky bez jakéhokoliv přičinění řidiče.

Dvoulitr je spojen s automatickou osmistupňovou převodovkou, která funguje perfektně. Řazení je rychlé a intuitivní, v případě potřeby při výraznějším sešlápnutí plynového pedálu je schopná rychle podřadit o několik rychlostních stupňů. V praxi se jedná o převodovku Aisin s mechanickým voličem, což je stejný typ, který využívá například BMW řady 2 či model X1. Páčky řazení za volantem jsem hledal marně, manuální řazení probíhá prostřednictvím voliče.

Samotná dynamika je dostatečná a vždy zajišťuje bezpečné předjetí. Podle intenzity sešlápnutí plynového pedálu auto buď pružně zrychluje, nebo si osmistupňový automat o pár kvaltů podřadí, čímž je zaručena nadprůměrná dynamika. Odezva plynu je velmi rychlá, reakce převodovky ale postrádají ostrost modelů od BMW. Motor se na dálnici převaluje při 2 100 otáčkách a spaluje při tom necelých 8 litrů nafty na sto kilometrů. Při devadesátce otáčky klesnou k hranici 1 500 otáček a spotřeba rázem padne k pěti litrům. A když jsem nakousl spotřebu, sluší se říci, že automobilka slibuje průměrnou spotřebu 4,9 l/100 km, což je v běžném provozu nereálná hodnota. Po týdnu stráveném za volantem jsem jezdil v průměru za 7,2 l/100 km.

Pohon všech kol ALL 4 tvoří rozdělovací převodovka integrovaná do diferenciálu přední nápravy, spojovací hřídel vedoucí k zadní nápravě a spojka, která zajišťuje přesné dávkování točivého momentu na zadní kola. Elektronické ovládání je spojeno se stabilizačním systémem Dynamic Stability Control DSC, díky čemuž zaznamená potřebu změny distribuce točivého momentu s dostatečným předstihem.

Jak ochotně Countryman zrychluje, o to horší situace je při zpomalení. Brzdový účinek je dostatečný, ale jeho dávkování je problematické. Brzdy účinkují afektovaně, stejně jako když se pes zakousne do vytoužené kosti a nehodlá ji ani za nic pustit. Chod brzdového pedálu vyžaduje ze strany řidiče cit, jelikož nástup brzdného účinku je enormní a bez citu – asi jako když brzdíte levou nohou.

Countryman již není kapotovanou motokárou, jakou byly původní modely. Jízda je příjemná, podvozek komfortně naladěný, ačkoli stále tuhý. Jistota v zatáčkách je dostatečná, stejně tak příkladné držení přímého směru na dálnici. Oproti předchozí generaci právě zde pozoruji největší posun vpřed. O nerovnostech pod koly stále víte, přesto to není nic strašného a mohu mluvit o statečném filtrování neduhů českých silnic. V běžných rychlostech toto MINI funguje způsobem, jaký od rodinného vozu očekáváte. V žádném případě se již nejedná o sportovní náčiní, se kterým můžete projíždět zatáčky na plné pecky.

Volitelnou součástí je i systém aktivních tlumičů Dynamic Damper Control. S pomocí možnosti volby jízdních režimů lze aktivovat jedno ze dvou nastavení elektronicky řízených tlumičů. Otočný ovladač dovoluje řidiči zvolit až tři nastavení: MID, SPORT nebo GREEN. Podle zvoleného režimu je ovlivněn chod pedálu plynu, účinnost posilovače řízení, provozní režim elektricky napájených komfortních prvků, zvuk motoru a charakteristika řazení převodovky Steptronic. Řízení je přeposilované, a navíc zbavené citu, což se nemění ani v režimu Sport. Účinek posilovače se sníží, ale jinak nic.

Krajan vyrostl v příjemné rodinné auto, které vyznává zejména stylového ducha na úkor toho sportovního. Majitelé se nemusejí bát, že přijdou o své poslední zuby a ohlodají si choulostivé ploténky. Tohle MINI poskytuje povedený mix vlastností vhodných pro běžné cestování a používání. Na závody za volantem nejsilnější vznětové verze zapomeňte, přestože se dokážete svést svižně, žádné závodění nečekejte. S 1,5tunovým vozem to není to pravé ořechové. Na druhé straně vás tohle MINI dopraví k horské chalupě po nezpevněné cestě a nebude vás omezovat nedostatečnou prostorností.

Verdikt: Za cenu zkoušeného provedení můžete mít Superb v plné náloži s ještě větším kufrem a pohodlnějším podvozkem. Pokud dáváte přednost stylu a Mini se vám jednoduše líbí, není co řešit. Na obutých devatenáctipalcových litých kolech uveze celou rodinu i její zavazadla. Osobitý styl díky rozsáhlé volitelné výbavě v žádném případě nechybí a nemusíte se bát, že byste někdy nebyli středem pozornosti.

Mini Cooper Countryman SD ALL4

  • Převodovka: pohon všech kol, automatická převodovka
  • Motor: 1 995 ccm, vznětový přeplňovaný čtyřválec
  • Cena: 930 800 Kč
  • Testovaný vůz: 1 264 228 Kč
  • Rozměry: Výška 1 557, Šířka 1 822, Délka 4 299
  • Výkon: 140 kW (190 k) / 4 000 ot/min
  • Točivý moment: 400 Nm / 1 750–2 500 ot/min
  • Zrychlení: 7,4 s
  • Maximální rychlost: 218 km/h
  • Dojezd: 1 040 km
  • Spotřeba: oficiální 4,9 /test 7,2
  • Hmotnost (provozní/celková): 1 535/2 130 kg
  • Hvězdy: 3,5 z 5*