Dnešní trh si bez kompaktních SUV už nedokážou představit ani zákazníci a už vůbec ne automobilky. Není to ale zas tak dávno, kdy něco jako terénní vůz určený do města ještě nikdo neznal. Toyota s tímto konceptem přišla v roce 1994, kdy se světu poprvé předvedl model RAV4 první generace. V tento moment de facto vznikla kategorie SUV nebo chcete-li crossoverů.
Ze začátku šlo o třídveřový automobil o délce pouhých 3695 mm, ale i tak se velmi rychle ukázalo, jak geniální tato myšlenka byla. Kdo něco znamenal, ten jezdil Toyotou RAV4 a vůz se těšil obrovskému zájmu zákazníků. Jak už to ale na trhu chodí, ostatní konkurenti nemohli nečinně přihlížet. Postupně se objevoval jeden soupeř za druhým, přičemž tempo růstu v kategorii kompaktních SUV se v posledních letech ještě zrychlilo. Aktuální výsledek je následující: téměř každá značka má své želízko v ohni kompaktních SUV a zákazníci pomalu neví, co si vlastně mají vybrat.
Pro kdysi neporazitelnou Toyotu RAV4 tato situace znamená jediné – kdeže loňské sněhy jsou. Na předních příčkách byste tento model hledali v současnosti marně. Za minulý rok se na českém trhu prodalo 383 exemplářů, což znamená čtvrté místo. Odstup od třetího Fordu Kuga, Hondy CR-V nebo prvního Tiguanu je ale obrovský. Přirozeně, s příchodem nové generace by se toto mělo změnit.
Po stopách Foresteru
Ještě než se pustíme do podrobností, musím vás upozornit na důležitou věc. Následující řádky nejsou zkopírovány ze staršího článku představujícího nové Subaru Forester, byť by to tak mohlo na první pohled vypadat. Toyota použila u RAV4 naprosto stejný postup jako Subaru u Foresteru. Oba dva automobily se tak nějak pohybovaly mezi kompaktními a velkými SUV, jenže to je minulost. Také v pořadí už čtvrtá RAV4 hodně narostla.
Konkrétně se přidávalo ve všech směrech s výjimkou výšky, kde naopak japonští „promovaní inženýři“ ubrali 25 mm. Celkově je vůz delší o 205 mm, 30 mm bylo přidáno na šířku, a hlavně vzrostl rozvor o rovných 100 mm. Přínos takových rozdílů není snad nutné vůbec zdůrazňovat. Výrazně se zvětšil prostor v interiéru a dobrou zprávu mám také pro stěhovavé povahy. Více místa najdete i v zavazadelníku.
Když už jsem nakousl téma zavazadelníku, mohu zmínit ještě jednu novinku, kterou má RAV4 společnou s Foresterem. Kdo si připlatí, ten si může užívat elektricky otevírané páté dveře. Z této věty pak vyplývá ještě důležitější inovace. Čtvrtá generace slavné Toyoty přišla o páté dveře otevírané do strany, a definitivně se tak musela rozloučit s rezervou, která na nich byla umístěna. Dveře
se nyní otevírají klasicky nahoru a důvodem této změny není nic jiného, než neustálé naříkání zákazníků na špatný přístup do zavazadelníku ve stísněných prostorách a na otevírání směrem k chodníku.
Cd rovná se 0,31
Položme si otázku: „Líbí se vám?“. Nový designový směr Toyoty je pro mě osobně poněkud hůře stravitelný, ale to samozřejmě nic neznamená. Z mého pohledu bylo odstupující vydání přece jen o něco hezčí, ale co člověk, to jiný názor. Přesto si však myslím, že si na novou RAV4 budeme muset chvíli zvykat.
Přeskočíme zbytečné řeči o designovém směru a o tom, zda světla připomínají oči orla, supa nebo holuba. To podstatné je vidět při pohledu z boku. Střecha dostala kapkovitý tvar, a to ze dvou důvodů. Tím první je prostor uvnitř, tím druhým lepší aerodynamika. Na tu si vůbec dali v Japonsku velký pozor. Kromě nižšího odporu vzduchu, a tedy lepší spotřeby závisí na vnějších tvarech také aerodynamický hluk a tudíž i komfort cestování. Toyota tvrdí, že zde využila své zkušenosti z působení v seriálu F1. S ohledem na aerodynamiku jsou tvarovaná také kola, zrcátka, nebo dokonce zadní světlomety. Výsledná hodnota koeficientu odporu vzduchu se nakonec rovná 0,31.
Kdo hledá prostor
Trochu netradiční design na vás čeká také uvnitř. Palubní deska rozdělená do několika rovin vypadá poněkud zvláštně, ale člověk rychle zjistí, že je všechno na svém místě. Toyota nikdy nebyla tvůrcem dechberoucího designu, ostatně asi jako žádná jiná japonská automobilka, nicméně výsledek je docela příjemný, a hlavně praktický.
S výjimkou palubní desky se však s příchodem nové generace změnily další, podstatnější záležitosti. Toyota upravila posaz za volantem. Sedadlo řidiče je o 5 mm níže, nabízí větší rozsah výškového nastavení a jiný je také úhel volantu. Všechny tyto úpravy vedou k tomu, že se výsledný posaz ještě více blíží klasickým osobním automobilům. Kromě toho jsou přední sedadla jedním slovem výborná. Chválit a popisovat bych mohl i nové materiály, ovšem toto téma vynechám. To nejdůležitější se odehrává na zadních sedadlech.
Deseticentimetrový nárůst rozvoru náprav má za výsledek logicky větší prostor pro cestující vzadu. Oficiální materiály udávají mezeru mezi předním a zadním sedadlem 980 mm. Jak to inženýři změřili, to se nikde nepíše, proto raději přidám osobní zkušenost. Se svými cca 180 cm mám vzadu (poté, co si podle sebe nastavím přední sedadlo) před koleny obrovskou rezervu. Nebojím se tvrdit, že co do místa je na tom RAV4 v rámci konkurence nejlépe. A pokud ne, pak minimálně patří mezi nejlepší.
Nová generace Toyoty RAV4 potěší také zavazadlovým prostorem. Nákladová hrana je ve výšce 645 mm, základní objem má hodnotu 547 l. Čeští zákazníci najdou pod dnem ještě dalších sto litrů (samozřejmě objemových), takže speciálně pro tuzemský trh jednoznačná výhoda. Obrácenou stranou mince je absence jakékoliv rezervy. Aktuálně se můžeme spolehnout pouze na sadu na lepení, ale údajně se hledá cesta, jak nabídnout případným zájemcům alternativu v podobě náhradního kola.
Kdo si pamatuje předchozí generaci Toyoty RAV4, ten asi nebude novou verzí překvapen. Nová Toyota sice nabízí jiný design, ale podstata zůstala zachována. Pořád to je onen strohý, funkční a kvalitně zpracovaný vůz, který přidává více prostoru. Tento postup se mi velmi líbí.
Sázka na čtyřkolku
Nová Toyota RAV4 přichází na trh s nabídkou tří motorů a čtyř převodovek. Základem přitom není benzinová jednotka, jak bývá obvyklé, nýbrž nový naftový dvoulitr o výkonu 124 k. Právě tento motor je jedinou verzí, která je spojená s pohonem pouze přední nápravy. Všechny ostatní motory mají standardně pohon všech kol.
Pro zájemce o výkonnější diesel je u Toyoty připravená dva-dvojka D-4D o maximálním výkonu 150 k, kterou lze kombinovat jak se šestistupňovým manuálem, tak se šestistupňovým automatem. Příznivci benzinu, kterých je údajně u tohoto modelu poměrně dost, se musí spokojit s jedinou možností, a sice dvoulitrem nabízejícím 151 k. I zde je základem šestistupňový manuál (jde však o jinou převodovku, než jakou používá diesel), alternativu tvoří bezestupňová převodovka Multidrive S.
Toyota celkem oprávněně očekává největší zájem o výkonnější diesel spojený s manuální převodovkou a prostřední úrovní výbavy. Jen pro zajímavost ještě doplním, že se do budoucna nepočítá ani s hybridní verzí, ani s provedením osazeným přeplňovanou benzinovou jednotkou.
Ideální SUV
Protože je dvoulitrový diesel u RAV4 novinkou, vybral jsem si jej k prvním testovacím kilometrům. Musím říci, že rozhodně nezklamal. Od nejdostupnějších variant člověk tak nějak očekává velké kompromisy, ale nic takového v tomto případě nenastalo. Základní diesel vyprodukuje 124 k a 310 Nm, což jsou čísla naprosto dostatečná. V praxi rozhodně nebudete mít pocit, že by vůz trpěl nedostatkem výkonu.
Dieselový dvoulitr jsem později vyměnil za plánovanou nejprodávanější variantu, naftovou dva-dvojku. Dlouho mi vrtalo hlavou, co že jsem to vlastně získal navíc. Oproti dvoulitru mám mít téměř o 30 k vyšší výkon a o 30 Nm více točivého momentu, nic z toho se však v prvních chvílích nekoná, nebo to tak alespoň nevypadá. Až když nasadíte ostrou jízdu nebo se pustíte za hranice povoleného dálničního limitu, projeví se výhody, které tento motor má. Přitom si během španělského testu řekl o 7,8 l/100 km, slabší dvoulitr má spotřebu o 0,5 l nižší.
Abych se vrátil k v úvodu zmiňovaným společným vlastnostem se Subaru Forester, i Toyota prezentuje tužší naladění podvozku a sportovnější ambice. Zcela upřímně jsem se obával, aby to konstruktéři nepřehnali tak, jako se to stalo u Subaru. Ano, RAV4 je tužší, ale podařilo se najít vynikající kompromis. V zatáčkách je vůz jistý, na nerovnostech stále pohodlný. Velice mě potěšilo také citlivé řízení a odhlučnění interiéru, které je prvotřídní. Co se jízdy týká, dávám čtvrté generaci této Toyoty jasnou jedničku. Prostě ideální SUV.
Ještě nepadla zmínka o pohonu všech kol. Jeho základ zůstal nezměněn, upraveno však bylo řízení. Lidově řečeno je japonská čtyřkolka chytřejší a kromě běžných režimů (Normal, Lock) nabízí nově režim Sport. Pokud jej aktivujete, mezinápravová spojka se částečně sepne, jakmile vjedete do zatáčky. Základní rozdělení je v ten moment 90/10 ve prospěch přední nápravy. Podle potřeby systém připojuje zadní nápravu až do poměru 50/50. Cílem je omezit nedotáčivost, což se také v praxi děje.
Co za to?
Základní cena za nejdostupnější naftovou předokolku a výbavu Power činí 614 900 Kč. Benzinový dvoulitr, který už ale má pohon všech kol, startuje na ceně 641 900 Kč, naftová čtyřkolka pak začíná na částce 686 900 Kč. Toyota na úvod připravila také zajímavé a pro začátek i cenově zvýhodněné pakety výbavy.
Co říci závěrem?
RAV4 čtvrté generace je výborné SUV, které kombinuje prakticky vše, co může být pro zájemce atraktivní. Je prostorná, úsporná, komfortní, příjemně se řídí a nabízí rozumnou cenu. Ať přemýšlím, jak chci, nemohu přijít na žádnou podstatnou věc, kterou bych tomuto automobilu mohl vytknout.
Toyota RAV4 2013
2.0 Valvematic | 1987 ccm, 111 kW, 195 Nm, 0–100 km/h za 9,9 s, 185 km/h
2.0 D-4D | 1998 ccm, 91 kW, 310 Nm, 0–100 km/h za 10,5 s, 180 km/h
2.2 D-4D | 2231 ccm, 110 kW, 340 Nm, 0–100 km/h za 9,6 s, 190 km/h
Rozměry | 4570 × 1845 × 1660 mm, rozvor 2660 mm
Zavazadelník | 547/1746 l
4 generace toyoty RAV4
1. generace
Úplně první RAV4 si mohli prohlédnout návštěvníci tokijského autosalonu v roce 1993 ještě jako studii. O rok později přichází sériová verze, která se Evropanům představila na autosalonu v Ženevě 1994. Na úvod Toyota připravila třídveřovou verzi osazenou benzinovým dvoulitrem z modelu Carina E.
Už v první generaci existoval také prototyp RAV4 EV s dojezdem 190 km. Toyota se koncepcí auta pro volný čas trefila do obrovské mezery na trhu. Původně se počítalo u první generace s prodejem 4500 vozů měsíčně, během prvního měsíce ale dorazilo přes osm tisíc objednávek.
2. generace
Druhá generace přichází v roce 2000. Na rozdíl od té první nemá mezinápravový diferenciál, ale viskózní spojku a nabízí také širší nabídku motorizací. Kromě benzinových čtyřválců 1.8 l VVT-i a 2.0 VVT-i (v USA i 2.4 l) bylo možné pořídit naftové provedení s motorem 2.0 D-4D.
3. generace
Třetí verze Toyoty RAV4 dorazila na evropské trhy v únoru 2006 a nastupovala do pořádně rozjetého vlaku. Do roku 2004 prodala Toyota celosvětově 1 835 000 kusů, do konce roku 2005 bylo evidováno v Evropě 655 000 exemplářů. Do těžkého boje o udržení dosavadních pozic vstoupila s dvoulitrem VVT-i naladěným na 152 koní a dvojicí dieselových čtyřválců o objemu 2,2 l (136 a 177 koní). Poslední facelift třetí generace dorazil na český trh 1. 5. 2010.
4. generace
Čtvrtá generace je větší, robustnější, modernější. Od roku 1994 urazil tenhle model pořádný kus cesty a coby nové SUV má za úkol vrátit prodeje RAV4 tam, kde byly u prvních dvou generací, tedy na absolutní špičku. Úkol to je mimořádně těžký, protože za poslední rok přišla celá řada nových konkurentů.
