Je to prosté. Pokud chcete více prodat, musí váš produkt oslovit větší skupinu zákazníků. Přesně to je důvod, proč se na trhu objevují občas až komické kreace typu Toyoty Land Cruiser s přídomkem SPORT! Nissan Pathfinder se také tváří jako velké SUV, ale stále používá základ shodný s Navarou, tedy žebřinový rám. Na rozdíl od ní dostal na zadní nápravu víceprvkové zavěšení, to aby se lépe choval na silnici. Pořád ovšem mluvíme o velmi schopném offroadu. Vzhledem k tomu, že je tento model na trhu už poměrně dlouho, nebudu takříkajíc chodit kolem horké kaše a přejdu rovnou k podstatě věci.

Staronové srdce

Pathfinder prodělal facelift. Samozřejmě, nic radikálního se nezměnilo. Počítám, že kdybych zde tento fakt nenapsal, asi byste si ničeho nevšimli. Po stránce designu se totiž změnily pouze detaily. Tak například světlomety dostaly novou optiku, přední nárazník se nám trochu zakulatit a jiná je maska chladiče. Nová jsou také litá kola, ale to je asi tak všechno. Ta nepodstatnější záležitost se ukrývá pod kapotou. Kromě naftového dvou a půllitru dobře známého z dřívějška (jeho výkon povyrostl na 190 koní) může zájemce sáhnout po třílitrovém šestiválci. Právě ten, spolu s automatickou sedmistupňovou převodovkou byl hlavním důvodem, proč jsme Pathfinder zapůjčili k testu.

 

Nový motor ale není zas až tak úplně nový a hlavně není nikterak neznámý. Agregát je výsledkem spolupráce mezi Renaultem a Nissanem, nese označení V9X, jeho válce svírají úhel 65° stupňů, přičemž blok je vyroben z litiny. Přesně před rokem debutovala tato pohonná jednotka na autosalonu v Ženevě. Kromě Nissanu ji najdeme například v modelech Infiniti (FX30d, EX30d, M30d). Objem naftového šestiválce činí 2993 ccm, samozřejmě je použito vstřikování typu common rail. U Infiniti jsou maxima naladěna na 238 koní a 550 Nm, Pathfinder si musí vystačit pouze s o sedm koní menším výkonem, točivý moment zůstal nezměněn.

Těžký, ale rychlý

Vzhledem k základním charakteristikám motoru není žádným překvapením, že umí s velkým a těžkým automobilem slušně zahýbat. Na stovce je za 8,9 sekundy a maximální rychlost má být údajně 200 km/h. Když na to takzvaně šlápnete, více než dvě tuny směsi kovu a plastu se dere kupředu až nečekaně rychle. Motor má navíc příjemný šestiválcový zvuk. Na charakteristiky typu „traktor“ rovnou zapomeňte.

Teorie je jedna věc, praxe je věc druhá. Konkrétně mám na mysli jízdní vlastnosti. Přeci jen se bavíme o plnohodnotném terénním automobilu a při jízdě to je i přes víceprvkovou zadní nápravu dost znát. Karoserie se pořád naklání a se vzrůstající rychlostí Pathfinder pomalu, ale jistě ztrácí jistotu. Dálniční stotřicítka je ideální tempo, skoro se mi ani nechce věřit, že tahle s prominutím krabice dokáže jet až 200 km/h. Přiznávám, že jsem to nezkoušel, ale mám takové tušení, že už to bude čistě adrenalinová záležitost. Spotřeba odpovídá velikosti a hmotnosti automobilu. Průměr testu se ustálil na hodnotě 10,5 l/100 km. Při měření dle trochu zvláštních evropských norem by si Pathfinder měl tabulkově vystačit v kombinovaném provozu s přídělem 9,3 l/100 km.

Kuráž mu nechybí

Jak už jsem naznačil, Pathfinder je offroad, který se snaží tvářit jako SUV. Zatímco na silnici má nemalé rezervy, v terénu tomu je zcela naopak. Čím déle jsem s autem jezdil, tím častěji jsem opouštěl zpevněné komunikace.

Nissan Pathfinder jen tak něco nezastaví. Veškeré problémy, které se dostavily při výletech do přírody, pramenily z pneumatik. Řešení se ale ukázalo jako úplně prosté. Stačí zavřít mezinápravový diferenciál, přišlápnout plynový pedál a více se rozjet. Řidič má k dispozici celkem tři možnosti nastavení pohonu všech kol, které si vybírá otočným ovladačem umístěným na středové konzoly. Kromě základního režimu Auto a už zmíněné uzávěrky mezinápravového diferenciálu lze také zařadit redukční převod.

K novému motoru nová převodovka

Další novinkou, kterou má na svědomí facelift, je automatická, dokonce sedmistupňová převodovka. Kdybych ji měl charakterizovat, asi bych napsal, že je to taková „holka nerozhodná“. Chvíli je v kurzu ten, pak zase ten druhý no a někdy i ten třetí. Převedeno do silničního provozu to znamená, že dost často a trochu nepochopitelně drží otáčky motoru vysoko a když už konečně přeřadí, tak stačí pouze nepatrně přišlápnout plynový pedál a už je tam zpět nižší rychlost. Zřejmě další důkaz terénního zaměření auta. Přesně tahle vlastnost vám bude na silnici vadit, ale v terénu přijde vhod.

Jistě, je zde také režim sekvenčního řazení, ale… Pokyny automatické převodovce můžeme dávat, jak chceme, ovšem ta stejně ve většině případů přeřadí, až uzná řídící jednotka za vhodné. Možná, že je potřeba k soužití řidiče a automatu více času. Mně na to testovací týden nestačil. Na druhou stranu si určitě zaslouží pochvalu za to, jak řadí hladce.

Luxusní?

Obdobně, jako tomu je u jízdních vlastností na silnici, najdeme také v interiéru určité kompromisy pramenící z faktu, že je tento automobil v základu klasický offroad. Facelift se na tom pokusil ledasco změnit a snad se to i do určité míry povedlo, jenže stále je Pathfinder uvnitř více praktický než luxusní, byť se k testu dostavilo provedení v nejvyšší úrovní výbavy.

Výrobce v rámci omlazení modelu upravil přístrojový štít, použil jiné materiály, předělal spodní část středové konzole a za příplatek začal dodávat multimediální systém Nissan Connect Premium. Dokonce se v testovaném automobilu objevilo jakési dřevěné, tedy spíše „dřevěné“ obložení. Budu upřímný a řeknu, že stačí pouze letmý pohled k tomu, aby každému došlo, že se jedná o plast. Výsledek nebudí příliš luxusní dojem.

 

Vzadu s rezervami

Řidič a spolujezdec mají dost místa. Středový tunel je ale široký, takže se sedí poměrně blízko ke dveřím (inu opět důkaz offroad původu auta). Vzadu to je o poznání horší. Zde se totiž projevuje příbuznost s Navarou v plné síle. I když má vůz na délku bezmála pět metrů, s prostorem pro zadní cestující to není žádná velká sláva. Sedák je umístěn nízko a výsledný posaz je řekněme kompromisní. Zavazadelník je logicky obrovský. Od prostřední úrovně výbavy jsou v jeho podlaze ukryty ještě další dvě sedačky. Oproti tomu, co znám z drtivé většiny jiných automobilů je mohu s celkem klidným svědomím označit za použitelné. Ano, pro větší lidi to je spíše nouzové řešení, ale i tak se zde dá s určitým sebezapřením a na kratší vzdálenosti cestovat.

Pathfinder boduje také praktickou stránkou věci. Zadní část přináší příkladnou variabilitu, přičemž se dá manipulovat s každým sedadlem zvlášť. Po sklopení všeho dostanete zcela rovnou plochu a prostor o objemu 2091 litrů. Body musím strhnout za věc sice na první pohled nepodstatnou, ale ve výsledku celkem nepříjemnou. Páté dveře se zavírají dost ztuha. Musíte vynaložit hodně síly k tomu, aby se řádně zavřely. Situace, kdy jsem je na křižovatce vybíhal dovírat, nebyly během testu nijak výjimečné.

Nissan Pathfinder je zajímavým automobilem. Je to schopný offroad, který se jen tak před něčím nezastaví a jen tak něco ho neporazí. Ačkoliv má čistě terénní základ, v případě nejvyšší testované výbavy se tváří jako SUV. V určitých ohledech se mu to možná i daří, ale svůj funkční původ stejně nezapře. Verze s novým šestiválcovým motorem je chvályhodným, ale minimálně v našich končinách poněkud odvážným krokem. Cena automobilu totiž začíná na nemalé sumě 1 237 000 Kč, což je částka, za kterou pořídíte například jízdně podstatně lepší VW Touareg 3.0 TDI.

Plusy: design, schopnosti v terénu, motor, velikost zavazadelníku
Mínusy: vysoká cena, laciné „dřevo“ v interiéru, posaz zadních cestujících

Základní cena: 1 237 000 Kč
Cena testovaného vozu: 1 363 318 Kč

NISSAN PATHFINDER 3.0 dCi V6

Motor: vidlicový vznětový šestiválec
Objem: 2991 ccm
Výkon: 170 kW (231 k) při 3750 ot./min.
Točivý moment: 550 Nm při 1750 ot./min.
Maximální rychlost: 200 km/h
Zrychlení: 8,9 s
Převodovka: 7mi stupňová automatická
Spotřeba město/mimo/komb: 12,4 / 7,7 / 9,3 l/100 km
Spotřeba během testu: 10,5 l/100 km
Palivová nádrž: 80 l
Délka x šířka x výška: 4813 x 1848 x 1865 mm
Rozvor: 2853 mm
Hmotnost: 2210 kg
Zav. prostor min/max: 190 / 2091 l