Popisovat vizáž populární Oktávky by bylo nošením dříví do lesa. Facelift přiblížil její tvář novějším modelům, zejména vlajkové lodi Superb, zároveň ale z uměřeného, až seversky elegantního designu udělal tak trochu Asiatku. Jednoduše tvarované světlomety před faceliftem se nám líbily o něco více než současné protažené, zbytek vozu ale zůstal naštěstí víceméně nedotčen. Kombinace pastelové červené Corrida a stříbrných ližin je povedená, tmavošedé plastové lemy se stříbřenými imitacemi ochranných plechů vpředu a vzadu dávají autu skutečně robustní vzhled. Trochu zvláštní je dvojitá koncovka výfuku vlevo a zaslepený výkroj v pravé části nárazníku. Zvětšená světlá výška je na první pohled patrná, pohledná sedmnáctipalcová litá kola ale vyniknou i tak.

Interiér je věrný škodovácké klasice s jednou výjimkou, a to stylově vyhlížejícím madlem před spolujezdcem. V propagačních materiálech jej popisují jako robustní úchyt, který přijde vhod zejména mimo asfalt. Realita je ale trochu jiná, v testovaném voze madlo i po lehkém zatažení nepříjemně zavrzalo a celkově budilo dojem, že na svém místě už dlouho nevydrží. Chtělo by to o něco méně plastové provedení. Kabinu prosvětluje příplatkové střešní okno s elektrickým ovládáním. Bohužel trochu zlobilo zatahování jeho clony, která zadrhávala schovaná ve střešním panelu.

Vše tam, kde to hledáte

Ergonomie zůstává tradičně na vysoké úrovni, většina ovládacích prvků kopíruje tvarem i rozmístěním koncernové sourozence. Volant by se jistě obešel bez chromovaného úsměvu, který k jeho tvaru příliš neladí. Potěší, že narozdíl od Fabie je ovládání klimatizace umístěné až pod obrazovkou navigačního systému, který přece jen využíváte častěji. Ten jsme při každém opuštění vozu sledovali starostlivým okem, tentokrát se ale Octavii žádní nenechavci naštěstí nevěnovali.

Sedadla nabízejí tuhé bočnice i výplně, možná až příliš, ale vynahrazují to dobrou nastavitelností. Podélný prostor patří i přes lehce podprůměrný rozvor 2578 mm k tomu lepšímu ve své třídě. Nelze jej samozřejmě srovnávat třeba s extrémistou Hyundai i30cw, ale Oktávka zase boduje jinde. Šířka uspokojí čtveřici cestujících, pátý bude hrubě nespokojen s tunelem ukrývajícím hřídel vedoucí k zadní nápravě. Tím podstatným, čím ale Octavia loví české zákazníky, je kufr.

S drobným trikem v podobě sady na lepení přesahuje základní objem 600 litrů, což je víc, než kolik mají téměř všechny vozy střední třídy. V testované voze byla přítomná rezerva, která objem umenšila na 580 litrů, což je pořád pěkná jeskyně. Je však třeba vzít v potaz určitá omezení. Za prahem zavazadelníku se nachází více než decimetrový schod a o něco menší se vytvoří, pokud sklopíte zadní opěradla. To mimochodem vyžaduje nejprve překlopit sedák vpřed. Řešení schodu je prosté, ale není to zdarma: příplatková mezipodlaha, která ukrojí zhruba 40 litrů. Háčky a úchytná oka jsou samozřejmostí.

Uhlazený, ale hladový

Turbomotor, který broukal pod kapotou červeného Scouta, bude zřejmě na českém trhu méně obvyklým zjevem. Konzumuje totiž benzín. Přesto se svým charakterem k autu velmi hodí, i když na svůj objem1,8 litru poskytuje nepříliš vysoký výkon 118 kW (160 k). Koncern Volkswagen přitom stejné stádo kobylek vydoluje i z menšího 1.4 TSI, pravda za pomoci dvojitého přeplňování.

Jedna-osmička boduje vyhlazenou křivkou točivého momentu, jehož maximum 250 Nm je dostupné v širokém rozsahu 1500-4500 otáček. To samotné už napovídá o tom, jaký jízdní styl autu sedí. V podstatě je s ním možné zacházet jako s dieselem, nechávat jej převalovat pod hranicí dvou tisíc, kde je stále dostupný silný a plynulý zátah. Akcelerace na stovku za méně než devět vteřin je velmi návyková. S nějakou gradací ale příliš nepočítejte, za pěti tisíci otáček motor zvolna, ale zcela rovnoměrně uvadá. Však taky Scout není žádný mistr zatáček, o tom ale více až později. Řazení manuální šestistupňové převodovky patří přesností i délkou drah na špici, leckteří konkurenti by si od Škodovky mohli nechat dělat školení. Řízení je pro změnu typicky mrtvé kolem středu, ale potěší sympatickou strmostí a ztuhnutím ve vyšších rychlostech.

Akustický projev motoru není úplně typický pro zážehové jednotky, v první čtvrtině rozsahu otáčkoměru budete vnímat lehké brumlání, které je turbobenzínům vlastní. Horší to je ale se spotřebou. Paradoxně nejvíc se podařilo k tabulkovým hodnotám přiblížit ve městě, kde se ukazatel pohyboval kolem deseti a půl litru. Po opuštění katastru však nejevil velkou ochotu padat a jen s velkou dávkou sebezapření se podařilo docílit čísla 7,6 litru. Dálnice zvedla spotřebu zpět k devíti litrům, kromě toho se projevoval poměrně značný aerodynamický šum od zrcátek. Ve finále se kombinovaná spotřeba zastavila na 9,6 litru.

Výlety za dobrodružstvím

Je však třeba říct, že Octavia Scout má pro takto žíznivou náturu jisté opodstatnění, a tím je kromě zvýšené stavby také pohon všech kol a s tím související vyšší hmotnost. Škodovka staví na osvědčené klasice v podobě spojky Haldex řízené elektronikou. Ta přenáší točivý moment na jednotlivé nápravy podle potřeby a při klidnější jízdě na silnici v dobrých adhezních podmínkách tak zadní kola dostávají jen zlomek procenta. Jakmile je však třeba a senzory vyhodnotí blížící se mezní situaci, systém bleskově zatíží příslušná kola dostatečnou porcí síly a auto tak nemá problém s mokrou vozovkou ani drobným štěrkem, který silničáři zapomněli zamést.

A zrovna tak přijde Haldex vhod mimo silnice, kde si poradí i s blátivými kalužemi a vyšší světlost (18 cm) spolu s ochrannými plasty umožní projet i poměrně hluboký rigol. Pozor je třeba si dávat na terénních zlomech, tam mohou dlouhé převisy Oktávce nepěkně zavařit. Také situace, kdy protilehlá kola ztratí kontakt s povrchem, auto příliš dobře nesnáší, ale pro naprostou většinu potřeb běžného majitele chaty v horské vesnici postačí.

Větší zdvihy se projevují i na komfortu, který auto nabízí. Oproti běžné Octavii je znát větší houpavost a náklony do zatáček, zároveň ale Scout lépe tlumí podélné nerovnosti. S těmi příčnými, zejména pokud jich je více za sebou, si už tolik nerozumí, ale to je vcelku obvyklé. Nemůžete samozřejmě počítat s takovým pohodlím, jaké nabízí třeba Volvo XC60, ale v rámci možného Škoda nastavila laťku velmi vysoko.

Cenový boj

Když se podíváme na částku, kterou si Škodovka za svého jediného pravého „skautíka“ žádá, nabízí se hned několik zajímavých myšlenek. Jednak je tu cenový rozdíl oproti Octavii 1.8 TSI 4×4 Elegance. Ta sice postrádá ochranné prvky a světlou výšku má jen 13,8 cm (s paketem pro špatné cesty 16,3 cm), ale zase stojí o nemalých šedesát tisíc méně. Pokud tedy nemáte potřebu zdolávat kdovíjaké hrboly a čtyřkolku využijete spíše při výletech na lyže, nemá pro vás Scout valnou přidanou hodnotu. Druhým aspektem je cena turbodieselu 2.0 TDI 103 kW, který má sice o dvacet koní méně, ale boduje o polovinu větším točivým momentem. Příplatek za naftu je 24 000 Kč.

Podobně jako v jiných testech Škodovek, i zde musíme výstražně vztyčit prst při procházení ceníku s příplatkovou výbavou. Základní cenovka 730 900 Kč se rázem zvedla na rovných 870 tisíc. Svou vinu na tom nesou mimo jiné i částky typu 17 100 Kč za parkovací senzory, malý kožený paket s multifunkčním volantem za pět tisíc nebo sedm tisíc za přípravu na telefon s displejem palubního počítače Maxi-Dot. Pokud se rozhodnete připlatit si za specifická LED světla pro denní svícení (2000 Kč), nemůžete si pořídit přední mlhovky. Našli bychom přitom i konkurenci, která se pohybuje v podobných cenových relacích a přitom nabízí komplexnější výbavu. Subaru Forester 2.0 XS má trochu slabší motor a horší dynamiku, nabízí ale podobný vnitřní prostor, stálý pohon všech kol s redukční převodovkou a ve vrcholné výbavě Executive, která zahrnuje prakticky všechny myslitelné prvky, vyjde na 809 000 Kč. Spotřeba je přitom zhruba stejná.

Octavia Scout velmi dobře vystihuje potřeby českých uživatelů. Kromě slušné základní výbavy si připisuje body za obří zavazadelník s praktickými prvky, povedenou ergonomii či dobrou využitelnost na nezpevněných cestách. Testované konfiguraci ale šlape na paty jak naftová konkurence z vlastních řad, tak i verze 4×4 bez zvýšené světlosti a v neposlední řadě také zdatný konkurent ze souhvězdí Plejád. To, že bychom upřednostňovali turbodiesel před turbobenzínem, se nestává příliš často, ale u Scoutu vznětový motor s nižší spotřebou smysl skutečně má.

Plusy: dynamika,světlá výška, přesné řazení, objem zavazadelníku, ergonomie
Mínusy: spotřeba, madlo před spolujezdcem, cena příplatkové výbavy, sklápění opěradel

Cena a výbavy

Základní cena: 730 900 Kč
Cena testovaného vozu: 870 000 Kč

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec
Objem: 1798 cm3
Max. výkon: 118 kW (160 k) při 4500 ot./min.
Max. točivý moment: 250 Nm při 1500-4500 ot./min.
Převodovka: šestistupňová manuální
Délka x šířka x výška: 4584 x 1784 x 1533 mm
Rozvor: 2578 mm
Objem zavazadlového prostoru: 605/1655 l
Provozní/celková hmotnost: 1530/2130 kg
Max. rychlost: 211 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,4 s
Město: 10,2 l/100 km
Mimo město: 6,4 l/100 km
Kombinovaná: 7,8 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 9,6 l/100 km
Emise CO2: 182 g/km
Palivová nádrž: 60 l